Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.
Saúdové a Izraelci se opatrně usmiřují. Přelomovou mírovou dohodu však brzdí osud Palestinců
Horizont ČT24: Usmiřování Izraele se Saúdskou Arábií (zdroj: ČT24)
Možnost průlomu ve vztazích mezi konzervativním islámským královstvím a židovským státem překročila rovinu pouhých dohadů. „Každým dnem se blížíme (dohodě). Zdá se, že poprvé je to vážný pokus. Uvidíme, jak to dopadne,“ řekl televizní stanici Fox saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán.
Vše pomáhají dojednat Spojené státy. Prezident Joe Biden se ve středu poprvé od nástupu do funkce sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Kdybychom spolu ještě před deseti lety debatovali o možnosti normalizace vztahů se Saúdskou Arábií, tak bychom se na sebe asi podívali ve stylu: Co jsme to vypili?“ komentoval vývoj šéf Bílého domu.
O tak velké překvapení se ale ve skutečnosti nejedná. Saúdská Arábie a Izrael udržovaly už řadu let neformální, ale velice intenzivní diplomatické styky reprezentované Muhammadem bin Salmánem i Netanjahuem. Před třemi lety izraelský premiér odletěl neoznačeným letadlem do Saúdské Arábie a oba lídři spolu jednali.
Vznik „nového Blízkého východu“
Netanjahu nyní ocenil snahu USA o změnu v saúdsko-izraelských vztazích. „Domnívám se, že pod vaším vedením, pane prezidente, můžeme dosáhnout historického míru mezi Izraelem a Saúdskou Arábií,“ ocenil Bidena šéf izraelské vlády.
„Mír mezi Izraelem a Saúdskou Arábií skutečně vytvoří nový Blízký východ,“ uvedl Netanjahu v projevu k Valnému shromáždění OSN a připomenul, že Izrael v roce 2020 za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem, ačkoliv to bylo dříve pro mnohé nemyslitelné. Zároveň zmínil pozitivní dopady těchto dohod v oblastech ekonomické spolupráce, mezináboženského porozumění či turismu.
„Jsme na prahu ještě dramatičtějšího průlomu, historického míru mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, který výrazně přispěje k ukončení izraelsko-arabského konfliktu, povzbudí další státy k normalizaci vztahů s Izraelem, zlepší vyhlídky na mír s Palestinci a podpoří rozsáhlejší usmíření mezi judaismem a islámem,“ prohlásil izraelský premiér.
Američané i Saúdové požadují od Izraele protihodnotu. „Nejprve vyřešit izraelsko-palestinský problém a teprve pak normalizace s Izraelem,“ vysvětluje analytik IDC Izrael Ehud Evental.
Palestinci by podle Netanjahua měli z dohod mezi Izraelem a arabskými státy mít prospěch, ale „nesmí je vetovat“. Netanjahu zároveň poznamenal, že pohled na usmíření mezi Izraelem a dalšími arabskými státy by Palestince mohl přimět k tomu, aby „opustili představu zničení Izraele“.
„Dýka do zad palestinskému lidu“
Zisky pro Palestince by Saúdům umožnily obhájit mír s Izraelem před těmi, kdo to už teď označují za zradu. „Navazování vztahů mezi sionistickým režimem a státy v regionu vráží dýku do zad palestinskému lidu,“ konstatoval íránský prezident Ebrahim Raísí.
Ústupky Palestincům by ale takřka jistě narazily u radikálně pravicového křídla izraelské koalice. Netanjahu tak může získat mírovou smlouvu, s tím však ztratit vlastní vládu.
„Tipuji, že se bude snažit mít obojí. Netanjahu ale v poslední době ztratil koaliční potenciál na levém okraji od současné koalice. Takže dilema tu bude. Je tu také možnost odejít do funkce prezidenta, v posledních letech nicméně bojoval o svůj comeback, a ty možnosti, které se nabízely, elegantní odchod z vysoké politiky, tak to nevyužil,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Reformy i vražda novináře
Klíčovou změnu třičtvrtě století staré politiky ultrakonzervativní dynastie k židovskému státu umožnil vzestup osmatřicetiletého korunního prince Muhammada bin Salmána, který vládne jménem svého otce od léta 2017. Současně je i premiérem, hlavou královského soudu a předsedou vlivného Výboru pro ekonomické záležitosti.
Nebývalá koncentrace moci v jeho rukou přinesla i razantní politiku. Zvlášť tváří v tvář k agresivnímu regionálnímu rivalovi – Íránu. „Jsme znepokojení každou zemí, která získá jadernou zbraň. To je špatný krok. Pokud ji (Íránci) získají, budeme ji muset mít i my. Z bezpečnostních důvodů a kvůli vyvážení moci na Blízkém východě. Ale to my nechceme,“ řekl Foxu bin Salmán.
Silně protiíránský kurz pod taktovkou Muhammada bin Salmána pochází už z doby, kdy v roce 2015 jako devětadvacetiletý nastoupil do čela ministerstva obrany. Armádní intervence v sousedním Jemenu sice zachránila místní vládu před prohrou s hútijskými povstalci podporovanými Íránem, Rijádu ale přinesla obvinění z válečných zločinů.
Klíčovým okamžikem vzestupu korunního prince byl palácový převrat z listopadu 2017. Zatčeno bylo tehdy na pět set lidí a hotel Ritz-Carlton se stal luxusním vězením pro jedenáct prominentních princů. Na svobodu se dostali až po odevzdání obřích majetků a rezignaci na veřejné funkce.
Drsnou čistku uvítala mladá generace, která v zemi tvoří 60 procent populace. „Co se stalo, je skvělé. Znamená to vítězství pro vládu. K zodpovědnosti je třeba popohnat kohokoliv. Ať už je to královská osoba, nebo obyčejný občan,“ uvedl tehdy obyvatel Rijádu Abdalláh al-Otaibí.
Zdaleka nejkontroverznějším krokem od nástupu Muhammada bin Salmána k moci se stala vražda kdysi prominentního dvorního novináře, později disidenta Džamála Chášakdžího. Ten zmizel na istanbulském konzulátu království v říjnu 2018 a jeho rozřezané tělo se nikdy nenašlo.
Kritika přišla i z Washingtonu. „Prezident (Joe Biden) na začátku setkání s Jeho královskou Výsostí korunním princem nadnesl otázku Džamála Chášakdžího. A korunní princ odpověděl, že se jedná o bolestnou epizodu pro Saúdskou Arábii a že to byla strašná chyba,“ prohlásil loni v červenci saúdský ministr pro zahraniční záležitosti Ádil al-Džubéir.
Otevírání saúdské ekonomiky zahraničním investicím, opatrné posilování ženských práv – včetně povolení řídit auto a samostatně se pohybovat na ulici, boj proti islamistickému terorismu či megalomanský projekt města budoucnosti NEOM naopak budoucímu králi přinášejí pozitivní body. Přes řadu kontroverzí je Muhammad bin Salmán výraznou silou, se kterou musí Blízký východ počítat na dekády dopředu.