Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě s Izraelem dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů. Americký prezident Donald Trump před podpisem uvedl, že k témuž by mohlo přistoupit dalších pět nebo šest zemí. Z arabských zemí do úterního podpisu normalizovaly vztahy s Izraelem jen Egypt a Jordánsko.
Prezident Trump označil normalizaci vztahů obou arabských zemí s židovským státem za počátek „nového Blízkého východu“. Ještě před ceremonií uvedl, že navázat oficiální styky s Izraelem by mohly ještě další státy. „Máme tu alespoň pět nebo šest zemí, které budou velmi brzy následovat,“ řekl, aniž by upřesnil, o jaké státy se jedná. Později dodal, že jedním by mohla být Saúdská Arábie.
Spojené státy sehrály v jednáních roli prostředníka; pro Trumpa jsou podle řady pozorovatelů dohody významným úspěchem, ze kterého bude chtít těžit jen necelé dva měsíce před volbami, v nichž usiluje o znovuzvolení.
„Toto odpoledne jsme tu, abychom změnili chod dějin,“ prohlásil americký prezident. Navázání diplomatických styků označil za „velký úspěch“, díky němuž budou „lidé všech vyznání a původu žít společně v míru a prosperitě“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve stejném duchu označil akt za „dějinný bod obratu“, který může jednou provždy ukončit izraelsko-arabský konflikt.
Ministr zahraničí SAE šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján poděkoval v projevu Netanjahuovi za to, že pozastavil plány anexe okupovaných částí Západního břehu Jordánu, na který si činí nárok Palestinci.
Oteplování vztahů s Izraelem souvisí s obavami z Íránu
Normalizaci vztahů s Izraelem oznámily SAE v polovině srpna. Byly tehdy přitom teprve třetí arabskou zemí, která se k podobnému kroku rozhodla. Naposledy tak učinilo Jordánsko v roce 1994 a před ním Egypt v roce 1979. Od oznámení SAE se však v diplomatických kruzích diskutovalo o tom, že by se po tomto „prolomení tabu“ mohly k Abú Zabí přidat i jiné země. To potvrdil minulý týden Trump, když v pátek oznámil, že dalším státem bude právě Bahrajn.
Navazování diplomatických vztahů s Izraelem se děje na pozadí sdílených obav zúčastněných zemí z počínání Íránu. Trumpova vláda se podle agentury Reuters pokusila ke stejnému kroku přimět i další sunnitské země, především nejvlivnější z nich – Saúdskou Arábii. Rijád dal však najevo, že na to nyní není připraven.
Trump sdělil, že očekává, že Saúdská Arábie časem uzavře s Izraelem podobnou dohodu jako nyní SAE a Bahrajn. „Mluvil jsem s králem Saúdské Arábie,“ budou následovat, „až přijde čas“, citovala jej agentura AFP.
Vláda v Rijádu v reakci na podpis úterní dohody vydala prohlášení, že stojí při Palestincích a podporuje jakékoliv řešení takzvané palestinské otázky, které bude zahrnovat vznik nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 a východní Jeruzalém coby hlavní město tohoto státu.
Navzdory oteplení ve vztazích Izraele se SAE přetrvávají i některé neshody. Trump uvedl, že nemá problém s prodejem stíhaček F-35 Spojeným arabským emirátům, které o nákup těchto strojů již léta usilují. Izrael, který má 20 těchto supermoderních letounů ve výzbroji, dal ústy svého ministra pro tajné služby Eliho Cohena najevo výhrady. Podle něj hrozí, že by Izrael mohl ztratit svou nynější vojenskou převahu v regionu.
V době podpisové ceremonie ve Washingtonu se v jižním Izraeli rozezněly varovné sirény, které označovaly vypálení raket z palestinského pásma Gazy. Podle izraelské televize Channel 12 byli ve městě Ašdod zraněni dva lidé. Palestinci už bezprostředně po ohlášení normalizace vztahů mezi SAE a Izraelem odsoudili dohodu jako „ránu dýkou do zad“ arabské jednotě.
Sadata a Rabina zabili atentátníci
Od vzniku Izraele v roce 1948 byl židovský stát ve válečném stavu se všemi sousedními arabskými státy více než třicet let. Z arabských zemí navázaly dosud diplomatické styky s Izraelem pouze Egypt v roce 1979 a Jordánsko o patnáct let později.
Styky s Káhirou byly navázány v únoru 1980 a Izrael pak v dubnu 1982 stáhl své vojenské jednotky ze Sinaje. Egyptský prezident Anvar Sadat se ale cítil – i přes udělení Nobelovy ceny za mír společně s izraelským premiérem Menachemem Beginem v roce 1978 – zostuzen.
Jeho země si vysloužila od arabského světa jen slova pohrdání a zrady, byla na čas vyloučena z Ligy arabských států (LAS) a většina arabských států přerušila s Egyptem styky. Samotného Sadata zavraždili jako zrádce muslimští fundamentalisté v říjnu 1981.
Mírovou smlouvu s Jordánskem podepsali premiéři Izraele a Jordánska Jicchak Rabin a Abdas Salám Madžálí v říjnu 1994. Rabin stál i za mírovou dohodou s Palestinci ze září 1993, která vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území.
Za jeho mírové úsilí mu byla spolu s izraelským kolegou Šimonem Peresem a palestinským vůdcem Jásirem Arafatem v roce 1994 udělena Nobelova cena za mír. V listopadu 1995 ho zavraždil židovský pravicový extremista.
Vztahy s Mauritánií vydržely deset let
Zajímavou kapitolou byla skoro desetiletá normalizace vztahů mezi Izraelem a západoafrickou Mauritánií. Obě země navázaly diplomatické styky v říjnu 1999, dohodu podepsaly ve Washingtonu v přítomnosti americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové šéf izraelské diplomacie David Levy a jeho mauritánský protějšek Ahmad uld Sídí Ahmad.
LAS rozhodnutí Mauritánie označila za „nevhodné“ a některé arabské země je kritizovaly. Sbližování Mauritánie a Izraele začalo v roce 1996 zřízením zájmových zastoupení u španělských velvyslanectví v Tel Avivu a v Nuakšottu.
Styky byly zrušeny v roce 2009 poté, co Mauritánie v březnu 2009 požádala o jejich přerušení. Jednalo se o reakci na tehdejší konflikt Izraele a palestinského hnutí Hamás v pásmu Gazy. Rozhodl o tom Muhammad uld Abdal Azíz, jenž jako vůdce vojenské junty převzal v roce 2008 po puči v Mauritánii moc.
Izrael nyní uznává 163 států OSN
Další arabské země odmítaly diplomatické styky s Izraelem navázat, nicméně některé měly s židovským státem ekonomické vztahy. Jednalo se například v letech 1996-2000 o Katar. Emirát, který patří k nejdůležitějším podporovatelům radikálního palestinského hnutí Hamás, ale styky zmrazil v lednu 2009 kvůli ofenzivě Izraele proti Hamásu v Gaze.
Ze 193 zemí OSN uznává nyní Izrael 163 států. Ze 30 států, které jej neuznávají, je 17 z 22členné LAS, devět z Organizace islámské spolupráce (OIC) a dále se jedná o Bhútán, Kubu, KLDR a Venezuelu. V poslední době navázala diplomatické styky s Izraelem v březnu 2017 Nikaragua a loni v lednu africký Čad.
