Emiráty a Bahrajn navázaly vztahy s Izraelem. Podle Trumpa budou další země přibývat

Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě s Izraelem dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů. Americký prezident Donald Trump před podpisem uvedl, že k témuž by mohlo přistoupit dalších pět nebo šest zemí. Z arabských zemí do úterního podpisu normalizovaly vztahy s Izraelem jen Egypt a Jordánsko.

Prezident Trump označil normalizaci vztahů obou arabských zemí s židovským státem za počátek „nového Blízkého východu“. Ještě před ceremonií uvedl, že navázat oficiální styky s Izraelem by mohly ještě další státy. „Máme tu alespoň pět nebo šest zemí, které budou velmi brzy následovat,“ řekl, aniž by upřesnil, o jaké státy se jedná. Později dodal, že jedním by mohla být Saúdská Arábie.

Spojené státy sehrály v jednáních roli prostředníka; pro Trumpa jsou podle řady pozorovatelů dohody významným úspěchem, ze kterého bude chtít těžit jen necelé dva měsíce před volbami, v nichž usiluje o znovuzvolení.

„Toto odpoledne jsme tu, abychom změnili chod dějin,“ prohlásil americký prezident. Navázání diplomatických styků označil za „velký úspěch“, díky němuž budou „lidé všech vyznání a původu žít společně v míru a prosperitě“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve stejném duchu označil akt za „dějinný bod obratu“, který může jednou provždy ukončit izraelsko-arabský konflikt.

Ministr zahraničí SAE šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján poděkoval v projevu Netanjahuovi za to, že pozastavil plány anexe okupovaných částí Západního břehu Jordánu, na který si činí nárok Palestinci.

4 minuty
Události ČT: Podpis historických dohod
Zdroj: ČT24

Oteplování vztahů s Izraelem souvisí s obavami z Íránu

Normalizaci vztahů s Izraelem oznámily SAE v polovině srpna. Byly tehdy přitom teprve třetí arabskou zemí, která se k podobnému kroku rozhodla. Naposledy tak učinilo Jordánsko v roce 1994 a před ním Egypt v roce 1979. Od oznámení SAE se však v diplomatických kruzích diskutovalo o tom, že by se po tomto „prolomení tabu“ mohly k Abú Zabí přidat i jiné země. To potvrdil minulý týden Trump, když v pátek oznámil, že dalším státem bude právě Bahrajn.

Navazování diplomatických vztahů s Izraelem se děje na pozadí sdílených obav zúčastněných zemí z počínání Íránu. Trumpova vláda se podle agentury Reuters pokusila ke stejnému kroku přimět i další sunnitské země, především nejvlivnější z nich – Saúdskou Arábii. Rijád dal však najevo, že na to nyní není připraven. 

Trump sdělil, že očekává, že Saúdská Arábie časem uzavře s Izraelem podobnou dohodu jako nyní SAE a Bahrajn. „Mluvil jsem s králem Saúdské Arábie,“ budou následovat, „až přijde čas“, citovala jej agentura AFP.

Vláda v Rijádu v reakci na podpis úterní dohody vydala prohlášení, že stojí při Palestincích a podporuje jakékoliv řešení takzvané palestinské otázky, které bude zahrnovat vznik nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 a východní Jeruzalém coby hlavní město tohoto státu.

Navzdory oteplení ve vztazích Izraele se SAE přetrvávají i některé neshody. Trump uvedl, že nemá problém s prodejem stíhaček F-35 Spojeným arabským emirátům, které o nákup těchto strojů již léta usilují. Izrael, který má 20 těchto supermoderních letounů ve výzbroji, dal ústy svého ministra pro tajné služby Eliho Cohena najevo výhrady. Podle něj hrozí, že by Izrael mohl ztratit svou nynější vojenskou převahu v regionu.

V době podpisové ceremonie ve Washingtonu se v jižním Izraeli rozezněly varovné sirény, které označovaly vypálení raket z palestinského pásma Gazy. Podle izraelské televize Channel 12 byli ve městě Ašdod zraněni dva lidé. Palestinci už bezprostředně po ohlášení normalizace vztahů mezi SAE a Izraelem odsoudili dohodu jako „ránu dýkou do zad“ arabské jednotě.

Sadata a Rabina zabili atentátníci

Od vzniku Izraele v roce 1948 byl židovský stát ve válečném stavu se všemi sousedními arabskými státy více než třicet let. Z arabských zemí navázaly dosud diplomatické styky s Izraelem pouze Egypt v roce 1979 a Jordánsko o patnáct let později.

Styky s Káhirou byly navázány v únoru 1980 a Izrael pak v dubnu 1982 stáhl své vojenské jednotky ze Sinaje. Egyptský prezident Anvar Sadat se ale cítil –⁠ i přes udělení Nobelovy ceny za mír společně s izraelským premiérem Menachemem Beginem v roce 1978 –⁠ zostuzen.

Jeho země si vysloužila od arabského světa jen slova pohrdání a zrady, byla na čas vyloučena z Ligy arabských států (LAS) a většina arabských států přerušila s Egyptem styky. Samotného Sadata zavraždili jako zrádce muslimští fundamentalisté v říjnu 1981.

Mírovou smlouvu s Jordánskem podepsali premiéři Izraele a Jordánska Jicchak Rabin a Abdas Salám Madžálí v říjnu 1994. Rabin stál i za mírovou dohodou s Palestinci ze září 1993, která vedla ke vzniku palestinské autonomie na izraelském území.

Za jeho mírové úsilí mu byla spolu s izraelským kolegou Šimonem Peresem a palestinským vůdcem Jásirem Arafatem v roce 1994 udělena Nobelova cena za mír. V listopadu 1995 ho zavraždil židovský pravicový extremista.

Vztahy s Mauritánií vydržely deset let

Zajímavou kapitolou byla skoro desetiletá normalizace vztahů mezi Izraelem a západoafrickou Mauritánií. Obě země navázaly diplomatické styky v říjnu 1999, dohodu podepsaly ve Washingtonu v přítomnosti americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové šéf izraelské diplomacie David Levy a jeho mauritánský protějšek Ahmad uld Sídí Ahmad.

LAS rozhodnutí Mauritánie označila za „nevhodné“ a některé arabské země je kritizovaly. Sbližování Mauritánie a Izraele začalo v roce 1996 zřízením zájmových zastoupení u španělských velvyslanectví v Tel Avivu a v Nuakšottu.

Styky byly zrušeny v roce 2009 poté, co Mauritánie v březnu 2009 požádala o jejich přerušení. Jednalo se o reakci na tehdejší konflikt Izraele a palestinského hnutí Hamás v pásmu Gazy. Rozhodl o tom Muhammad uld Abdal Azíz, jenž jako vůdce vojenské junty převzal v roce 2008 po puči v Mauritánii moc.

Izrael nyní uznává 163 států OSN

Další arabské země odmítaly diplomatické styky s Izraelem navázat, nicméně některé měly s židovským státem ekonomické vztahy. Jednalo se například v letech 1996-2000 o Katar. Emirát, který patří k nejdůležitějším podporovatelům radikálního palestinského hnutí Hamás, ale styky zmrazil v lednu 2009 kvůli ofenzivě Izraele proti Hamásu v Gaze.

Ze 193 zemí OSN uznává nyní Izrael 163 států. Ze 30 států, které jej neuznávají, je 17 z 22členné LAS, devět z Organizace islámské spolupráce (OIC) a dále se jedná o Bhútán, Kubu, KLDR a Venezuelu. V poslední době navázala diplomatické styky s Izraelem v březnu 2017 Nikaragua a loni v lednu africký Čad. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení,
07:31AktualizovánoPrávě teď

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...