Tajné manželství se stalo veřejným. Izrael a Spojené arabské emiráty uzavřely historickou dohodu

2 minuty
Události: Historická dohoda SAE s Izraelem
Zdroj: ČT24

Spojené arabské emiráty se stanou prvním státem Perského zálivu, který naváže diplomatické styky s Izraelem. Budou tak teprve třetí arabskou zemí, jež má aktivní diplomatické vztahy s židovským státem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že jde o „historický den pro Izrael“. Zároveň ale popřel, že by anexe Západního břehu byla smetená ze stolu.

Spojené arabské emiráty navážou jako třetí arabský stát diplomatické styky s Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že „dnešek je pro Izrael historický den“. Podle Dubaje se Izrael vzdá některých nároků na palestinských územích.

Netanjahu vzápětí uvedl, že izraelské plány na anexi Západního břehu jsou zatím pozastavené, ale nejsou zcela smetené ze stolu. Stále se ještě mohou časem prosadit ve spolupráci s USA.

V televizním projevu k oznámení dohody dodal, že jde o začátek „nové éry“ v izraelských vztazích s arabským světem, uvedly tiskové agentury.

Dohodu vítají Spojené státy americké. Podle ministra zahraničí Mikea Pompea jde o „obrovský krok“ vpřed. Americký prezident Donald Trump vyjádřil nadšení z toho, že dva „velcí přátelé“ Spojených států dosáhli průlomu. Reagoval i demokratický kandidát Joe Biden. Podle něj dosažená dohoda dokazuje, jakou roli může plnit americká diplomacie. 

Velké předvolební vítězství pro Trumpa, píší agentury

Navázání styků je podle agentur vzácným diplomatickým vítězstvím pro Trumpa před listopadovými prezidentskými volbami poté, co jeho snahy ukončit válku v Afghánistánu zatím nepřinesly žádné plody a úsilí o trvalý mír mezi Izraelem a Palestinci nijak nepokročilo. Izrael a SAE patří mezi Trumpovy nejbližší zahraniční spojence.

V Izraeli toto oznámení přichází po letech chlubení premiéra Netanjahua, že se jeho vláda těší těsnějším vztahům s arabskými zeměmi, než se veřejně přiznává. Netanjahu usiloval o stavbu osad na půdě, o kterou stáli Palestinci, a uvítal Trumpův návrh, který mu umožní anektovat značné části okupovaného Západního břehu, zatímco povolí Palestincům omezenou autonomii v jiných oblastech.

V případě SAE navázání diplomatických vztahů s Izraelem posílí mezinárodní snahu působit jako paprsek tolerance na Blízkém východě, přestože zemi vedou autokratičtí vůdci.

A pokud jde o Palestince, kteří jsou ve svém boji za nezávislost dlouhodobě závislí na arabské podpoře, jde jak o vítězství, tak dílčí prohru. Dohoda sice zastaví izraelské plány na anexi, ale Palestinci opakovaně vyzývali arabské státy, aby nesouhlasily s urovnáním vztahů s Izraelem, dokud nebude uzavřena mírová dohoda ustavující nezávislý palestinský stát.

Velké překvapení, myslí si Szántó

Situaci v pořadu 90' komentoval bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle něj dohody připomínají události let 1979, 1993, 1994, kdy Izrael uzavřel dohody s Egyptem, Jordánskem a Palestinou.

„Je to něco, co opravdu bude zcela zásadně měnit politickou, ekonomickou a možná i vojenskou mapu Blízkého východu. To, že toto bylo vyhlášeno v roce 2020, je překvapení,“ řekl. Podle současného zpravodaje Davida Borka dohoda připomíná tajné manželství, které je nyní veřejné.

„Spojené arabské emiráty vnímají společnou hrozbu Íránu a to, že jim za to stojí formalizovat jejich neformální vztahy s Izraelem,“ vysvětlil Borek. Situaci přirovnal k roli Jugoslávie za studené války, která začala fakticky fungovat jako partner Západu poté, co se nepohodla se Stalinem.

„Ten plán Donalda Trumpa pro Blízký východ byl součástí vyjednávací taktiky, měl za úkol nastartovat ochotu muslimských zemí k této dohodě,“ řekl. Podle něj musely Spojené arabské emiráty tento krok udělat, aby zabránily anexi palestinských území.

Podle zpravodaje v USA Davida Miřejovského lze sice událost interpretovat jako úspěch Trumpovy administrativy na mezinárodním poli, ale domácí elektorát většinou zajímají jiná témata.

Letecká doprava bude ekonomicky výhodná, míní Kalhousová

Podle Ireny Kalhousové z Univerzity Karlovy středeční události do určité míry uklidní Blízký východ. „De facto to vytrhlo trn z paty Benjaminu Netanjahuovi, který teď má velmi dobrý důvod nepokračovat v anexi, nebo tu agendu odložit ad acta,“ vysvětlila. Status quo se podle ní ale Palestincům stále nebude líbit, přesto mírová dohoda přispěje ke stabilitě.

„Mluví se o tom, že by mohli muslimští turisté létat přes Dubaj do Jeruzaléma, což by byl samozřejmě obrovský finanční zisk pro Izrael,“ dodala. Pokud by se našla cesta, jak umožnit muslimským turistům navštívit Izrael, bylo by to podle ní dobře. 

Mírová smlouva by mohla být brzy

Podle Borka by mohla mírová smlouva být hotová v řádu několika následujících týdnů. „Právní terminologií je to smlouva o smlouvě budoucí. Není to jen formalitou, ale je to jen půlkrok k tomu, aby ta mírová smlouva byla finalizovaná a podepsaná,“ řekl.

Ohlasy v USA jsou podobné napříč politickým spektrem. Za zásadní považují americkou roli jak demokraté, tak republikáni. Miřejovský ovšem podotkl, že se demokraté vyhýbají tomu přiznat úspěch přímo prezidentovi Trumpovi.

„Všechny reakce, co jsem měl možnost vidět, úplně pomíjí přínos Donalda Trumpa, a pokud ho zmiňují, tak říkají, že pokud Joe Biden vyhraje, tak nepřipustí anexi palestinských území Izraelem,“ popsal. 

11 minut
Události, komentáře: Historická dohoda mezi SAE a Izraelem
Zdroj: ČT24

OSN vítá posílení míru a bezpečnosti

„Jakákoli iniciativa, která může přispět k podpoře míru a bezpečnosti na Blízkém východě, je vítaná,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Reagoval tak na oznámení dohody o normalizaci vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty a Izraelem, kterou pomohly zprostředkovat Spojené státy, informovala agentura Reuters.

Ostré odsouzení naopak zaznělo z Íránu. Polostátní tisková agentura Tasnim, která je napojená na elitní íránské Revoluční gardy, označila dohodu za „hanebnou“. Pro Írán je dohoda značnou ranou, protože posiluje regionální opozici proti Teheránu, který SAE, Izrael a USA vnímají jako největší hrozbu pro konflikty sužovanou oblast. Írán a Izrael jsou dávnými nepřáteli; Jeruzalém především znepokojují íránské snahy vyvinout jaderné zbraně, což Teherán popírá.

Dohodu pak uvítal egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. „Se zájmem a oceněním jsem sledoval společné prohlášení USA, SAE a Izraele, podle nějž Izrael zastaví anexi palestinského území a přijme kroky k míru na Blízkém východě,“ napsal na Twitter. „Oceňuji úsilí všech, kdo dosáhli dohody s cílem vnést prosperitu a stabilitu do naší oblasti,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...