Přesný izraelský plán anexe židovských osad na Západním břehu Jordánu není v současnosti známý. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka zná polohu konkrétního území jen pár zasvěcených lidí v okruhu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Plány židovského státu se vládě daří tajit, údajně o nich neví armádní velitelé, ministři ze širšího okruhu vlády ani starostové osad, kterých se anexe dotýká.
Plán anexe židovských osad v Palestině není známý. Ví o něm jen nejbližší okruh premiéra
„Nikdo neví, o jaké osady se přesně jedná. Ví to jen pár lidí v okruhu Benjamina Netanjahua. Dokonce je možné, že i on sám to neví, ale nechává si kolem celého plánu diplomatickou pružnost,“ popisuje situaci Borek.
Jediný konkrétní plán, který unikl na veřejnost a stále se o něm jedná, je ten, který na začátku roku předložil americký prezident Donald Trump. „Konceptuální mapa Trumpova mírového plánu zobrazuje široký, třicetiprocentní pás území Západního břehu s množstvím zálivů, které spojují všechny židovské osady,“ doplnil zpravodaj Borek.
Patnáct osad se má stát enklávami uprostřed Palestiny: například Elon More poblíž Náblusu nebo nedaleká Har Bracha se slavným vinařstvím.
Samotný Izrael od Západního břehu Jordánu odděluje takzvaná Zelená linie. Je to ale už spíše jen fiktivní čára na mapě, protože po obou stranách plynule navazuje izraelská zástavba. Západní břeh obývá skoro půl milionu Izraelců a víc než dva miliony Palestinců.
Na veřejnost unikly spekulace
Borek rovněž uvedl, že z izraelských úřadů na veřejnost unikly různé neověřené spekulace, jak by izraelská anexe mohla vypadat. Podle jedné z nich Netanjahu nařídí zabrání pouze zastavěného území bez volné krajiny. To dohromady zabírá tři procenta území Západního břehu Jordánu.
Podle jiné spekulace má Izrael anektovat pouze tři velké bloky židovských měst, nacházejících se na Západním břehu. Borek uvedl, že by se konkrétně jednalo o město Ma'ale Adumim, které leží východně od Jeruzaléma a žije v něm zhruba čtyřicet tisíc obyvatel. Dalším by měl být shluk osad Guš Ecjon, Bejtar Ilit a Efrat.
Třetím blokem by bylo město Ariel v Samařsku, kde žije okolo dvaceti tisíc obyvatel. Podle Borka by se tím pádem jednalo o zabrání několika hustě zalidněných a demograficky převážně židovských bloků.
Izraelský soud nechal zrušit zákon o osadách
Izraelský nejvyšší soud v úterý nicméně nařídil zrušit zákon, který legalizaci židovských osad měl umožnit. Norma prý odporuje ústavě. Označuje se jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří na Západním břehu Jordánu a přijata byla v roce 2017. Původně přitom měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích.
Krátce po schválení v parlamentu bylo ale plnění pozastaveno kvůli četným peticím, s nimiž se Izraelci obrátili na nejvyšší soud. Jeho předsedkyně Ester Hajutová ve zdůvodnění úterního rozhodnutí uvedla, že zákon usiluje o „zpětnou legalizaci nelegálních činů spáchaných specifickou částí obyvatel a poškozujících práva jiných“.
Podle nejvyššího soudu norma neodpovídá standardu izraelského práva. Zákon umožňoval vládě označit za vládní majetek pozemky, na nichž byly osady postaveny v dobré víře, byť bez povolení. Původní majitelé měli po dobu dvaceti let dostávat ročně 125 procent hodnoty pozemků jako odškodné, nebo jim měl být nabídnut náhradní pozemek.
Palestinský premiér podal protinávrh
Proti izraelskému plánu se v úterý ozval palestinský premiér Muhammad Ištaja, který vůči Trumpovu plánu podal protinávrh zástupcům USA, Ruska, Evropské unie a OSN. Pokud by k anexi osad došlo, Palestinci prý vyhlásí svrchovaný stát na základě linie příměří před šestidenní válkou v roce 1967.
Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad a Jordánského údolí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, což by znamenalo anexi tohoto území.
Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a rovněž údajným biblickým nárokem na toto území.
Šéf německé diplomacie varoval Izrael před anexí
Německý ministr zahraničí Heiko Maas ve středu varoval Izrael, že jeho plánovaná anexe částí Západního břehu Jordánu by byla porušením mezinárodního práva. Odmítl však komentovat, jak by na takový krok Berlín a jeho evropští partneři reagovali.
Maasova návštěva Izraele, která je jeho první mimo Evropu od začátku pandemie způsobené koronavirem, se koná jen několik týdnů před plánovanou izraelskou anexí. Na středeční tiskové konferenci v Jeruzalémě uvedl, že Německo a Evropská unie usilují o dialog s Izraelem. Zdůraznil však, že anexe by nebyla v souladu s mezinárodním právem.
„Nepřipravil jsem žádné cenovky. V EU máme shodu v tom, že chceme dialog mezi všemi stranami tohoto procesu. Jsem v Izraeli, abych byl informován o plánech nové izraelské vlády,“ uvedl šéf německé diplomacie.
Izraelské plány k anexi se setkaly s tvrdou kritikou některých z nejbližších spojenců Izraele, včetně Německa, které tvrdí, že jednostranné překreslení mapy by vedlo ke zničení jakýchkoliv nadějí na vytvoření palestinského státu a dohody o dvoustátním řešení – tedy nezávislé Palestiny po boku Izraele.
Maas zdůraznil, že Německo nadále podporuje řešení v podobě dvou států a obnovení rozhovorů mezi Izraelci a Palestinci. Jeho izraelský protějšek Gabi Aškenazi ho na tiskové konferenci ujistil, že izraelský plán bude uplatněn zodpovědně. „Naším záměrem je to udělat v dialogu s našimi sousedy,“ dodal.