Izraelský nejvyšší soud v úterý nařídil zrušit kontroverzní zákon, který měl umožnit legalizovat židovské osady vystavěné na soukromých palestinských pozemcích na Západním břehu Jordánu. Podle soudu tato norma odporuje ústavě. Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne také uvedl, že vedení země podalo zástupcům USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení konfliktu ohledně anexe osad – pokud by k ní došlo, vyhlásí Palestinci svrchovaný stát.
Izraelský nejvyšší soud nechal zrušit sporný zákon o osadách. Odporuje tamní ústavě
Norma se označuje jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří na Západním břehu Jordánu a přijata byla v roce 2017. Měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích. Krátce po schválení v parlamentu bylo ale plnění pozastaveno kvůli četným peticím, s nimiž se Izraelci obrátili na nejvyšší soud.
Jeho předsedkyně Ester Hajutová ve zdůvodnění úterního rozhodnutí uvedla, že zákon usiluje o „zpětnou legalizaci nelegálních činů spáchaných specifickou částí obyvatel a poškozujících práva jiných“. Podle nejvyššího soudu norma neodpovídá standardu izraelského práva.
Zákon umožňoval vládě označit za vládní majetek pozemky, na nichž byly osady postaveny v dobré víře, byť bez povolení. Původní majitelé měli po dobu dvaceti let dostávat ročně 125 procent hodnoty pozemků jako odškodné, nebo jim měl být nabídnut náhradní pozemek. Několik zemí zákon kritizovalo, české ministerstvo zahraničí nad ním vyjádřilo v roce 2017 znepokojení.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás jej označil za útok na palestinský národ. Norma by zlegalizovala více než padesát osad se 4 tisíci domy a umožnila vyvlastnění přes osmi set hektarů pozemků.
Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua, který nyní chystá anexi židovských osad na Západním břehu, k soudnímu rozhodnutí sdělila, že je nešťastné, že se soud vměšuje do „zákona významného pro osadnickou aktivitu a její budoucnost“. Koaliční partner Likudu strana Modrá a bílá uvedla, že zákon v této podobě neodpovídá ústavní situaci v Izraeli a jeho právní problémy byly známy už v době jeho schvalování.
Palestina podala protinávrh k Trumpovu plánu
Palestinský premiér Muhammad Ištaja v úterý odpoledne rovněž oznámil, že palestinské vedení na Západním břehu Jordánu podalo takzvanému blízkovýchodnímu kvartetu, složenému ze zástupců USA, Ruska, Evropské unie a OSN, protinávrh k plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Ištaja uvedl, že Palestinci vyhlásí svrchovaný stát na základě linie příměří před šestidenní válkou v roce 1967, pokud Izrael přistoupí k anexi částí Západního břehu Jordánu 1. července, a požádají o uznání mezinárodní společenství.
Benjamin Netanjahu
Izraelská vláda má v červenci zahájit debatu o případném připojení židovských osad a Jordánského údolí na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, což by znamenalo anexi tohoto území.
Palestinci a mnoho zemí považují židovské osady, které Izrael od roku 1967 vybudoval na Západním břehu Jordánu, za nelegální z pohledu Ženevské konvence, která zakazuje výstavbu na území zabraném při válce. Izrael argumentuje svými bezpečnostními potřebami a rovněž údajným biblickým nárokem na toto území.
Palestinci odmítli Trumpův plán
Trumpův plán na mír mezi Izraelem a Palestinci počítá s tím, že by si Izrael ponechal většinu osad na Západním břehu Jordánu, tedy na území, se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát. Palestinci Trumpův plán odmítli a jednání s Washingtonem bojkotují.
„Podali jsme před několika dny kvartetu protinávrh,“ uvedl Ištaja a doplnil, že text o délce čtyř a půl strany navrhuje vytvoření „svrchovaného, nezávislého a demilitarizovaného Palestinského státu“ a „změny v demarkačních hranicích, kde jsou zapotřebí“. Ištaja uvedl, že v případě izraelské anexe by očekával, že mezinárodní společenství uvalí na židovský stát sankce.
Ištaja rovněž sdělil, že izraelská anexe má několik dimenzí a palestinská snaha jí zabránit má dvě fáze. První dimenze anexe se podle palestinského premiéra uskutečnila 20. dubna, kdy jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu a jeho koaliční spojenec Benny Ganc podepsali dohodu, v níž stojí, že Izrael má právo části Západního břehu anektovat.
Izraelská vláda začátkem července spustí legislativní proces anexe
Ištaja dodal, že Izrael v přípravě anexe už podnikl menší kroky na místě. Druhá etapa se očekává 1. července, kdy izraelská vláda a možná i parlament zahájí legislativní proces anexe. „V Izraeli bývala debata rozdělena mezi mírový a okupační tábor,“ upozornil Ištaja a dodal, že následně se debata rozdělila na ty, kteří chtějí zachovat současný stav, a ty, kteří chtějí okupaci.
„Nyní debata už není mezi těmi, kteří chtějí anektovat, a těmi, kteří to nechtějí, debata je o tom, co anektovat,“ zdůraznil premiér. Ištaja prohlásil, že anexe je existenční hrozbou pro palestinský lid, a doplnil, že takový krok by byl závažným porušením dohod s palestinskou autonomií. Poznamenal, že Ramalláh sice už ukončil bezpečnostní koordinaci s Izraelem, nyní by ale palestinská autonomie mohla stáhnout uznání Izraele.
Palestinský protest proti Trumpovu mírovému plánu