Šéf Bílého domu Donald Trump na sociální síti Twitter napsal, že je čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Dodal, že jde ze strategického a bezpečnostního hlediska o klíčové území pro Izrael i stabilitu celého regionu. Izrael syrské území obsadil na konci šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.
„Po 52 letech je čas, aby Spojené státy plně uznaly izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, které mají zásadní strategický a bezpečnostní význam pro Izrael a stabilitu regionu,“ napsal Trump na Twitteru.
Netanjahu děkuje
Izrael o americké uznání svých nároků na tuto spornou oblast podle agentury Reuters v poslední době usiluje diplomatickou cestou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi za jeho podporu izraelských nároků poděkoval.
„Děláte dějiny,“ sdělil Netanjahu podle oznámení svého úřadu v telefonátu s Trumpem. Poděkoval také na Twitteru slovy: „V době, kdy chce Írán využít Sýrii jako základnu ke zničení Izraele, prezident Trump odvážně uznává izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami. Děkujeme, prezidente Trumpe.“
Otázka území, které Izrael obsadil za války v roce 1967 a následně část vyklidil a druhou anektoval, se dostává do pozornosti krátce před návštěvou premiéra Benjamina Netanjahua v USA, která začne v neděli. Světové společenství izraelský nárok na Golanské výšiny neuznává a označuje je za okupované území.
- Původně syrské území o rozloze 1800 kilometrů čtverečních obsadil Izrael na samém konci Šestidenní války v červnu 1967. Dobytí Golan původně nebylo v plánu, generální štáb se pro ně rozhodl po nečekaně rychlé porážce arabských armád.
- O šest let později se Sýrie Golanské výšiny neúspěšně pokusila získat zpět při Jomkipurské válce. Strategické území Izrael zákonem z roku 1981 anektoval, byť tento krok až dosud žádný stát neuznal.
V Izraeli je právě v těchto dnech šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Když se ho novináři ptali na Golany, odpovědi se vyhnul. Sdělil pouze, že to, že USA minulý týden ve zprávě ministerstva zahraničí o lidských právech z oddílu týkajícího se Golanských výšin vyčlenily termín „Izraelem okupované“, byl záměr.
„Eroduje mezinárodní konsenzus o neměnnosti hranic. Blízký východ je územím, kde je mnoho hranic umělých a sporných. Je otázkou, zda toto nebude začátkem většího zpochybňování integrity jednotlivých států,“ okomentoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Trumpova administrativa se v politice vůči Izraeli odchyluje od praxe předchůdců. Trump předloni uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a vloni tam USA přesunuly z Tel Avivu velvyslanectví. Očekává se, že po izraelských volbách, které se budou konat 9. dubna, USA zveřejní nový blízkovýchodní plán k řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
