TÉMA

Šestidenní válka

Asadova Sýrie balancuje mezi tradičním spojencem Íránem a obavami z Izraele

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.
12. 11. 2024|

Izraelská armáda udeřila i na Západním břehu, zlikvidovala dva představitele islamistů

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu operovaly v Džanínu na Západním břehu Jordánu, během jejich akce zemřely dvě palestinské děti ve věku osm a patnáct let, oznámilo podle serveru Ha’arec palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské síly při zátahu zabily dva vysoce postavené členy islamistických organizací včetně jednoho z velitelů radikální skupiny Palestinský islámský džihád, uvedla izraelská armáda. Palestinskou informaci o smrti dvou dětí nijak nekomentovala.
29. 11. 2023|

Netanjahuova válečná vláda má souhlas Knesetu. Expremiér Lapid odmítl pracovat s extremisty

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.
12. 10. 2023Aktualizováno13. 10. 2023|

Muži s netopýrem ve znaku. Izraelci proti teroristům z Hamásu nasadili elitní jednotku Šajetet 13

Izrael už poslal do bojů proti teroristům Hamásu i speciální jednotky, včetně těch nejelitnějších. Jedné z nich se podařilo hned první den zajmout důležitého zajatce, a to během operace za nepřátelskou linií.
9. 10. 2023|

Muslimskou čtvrtí Jeruzaléma prošel izraelský Pochod vlajky. Deset zatčených a Gaza na nohou

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.
18. 5. 2023|

Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.
18. 10. 2022Aktualizováno18. 10. 2022|

Pochod izraelských nacionalistů Jeruzalémem se neobešel bez konfliktů

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.
29. 5. 2022|

Před 75 lety Sýrie vyhlásila nezávislost. Politická rozpolcenost ji provázela po celou dobu existence

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.
17. 4. 2021|

Dekády krve a slz skončily, před 25 lety se Izrael a Jordánsko vydaly cestou míru

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.
25. 7. 2019Aktualizováno25. 7. 2019|

Trump podle Izraele v pondělí podepíše dekret o Golanech. Turecko chce věc řešit v OSN

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše dekret, v němž uzná svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. S odvoláním na prohlášení izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace o tom informovala agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli podle agentury řekl, že Turecko předloží záležitost Golanských výšin v OSN.
24. 3. 2019|

Je čas uznat Golanské výšiny za izraelské území, napsal Trump

Šéf Bílého domu Donald Trump na sociální síti Twitter napsal, že je čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Dodal, že jde ze strategického a bezpečnostního hlediska o klíčové území pro Izrael i stabilitu celého regionu. Izrael syrské území obsadil na konci šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.
21. 3. 2019Aktualizováno21. 3. 2019|