Z palestinského uprchlíka nobelistou. Příběh Omara Yaghiho by vydal na film

Muž, který se narodil do uprchlické rodiny na okraji pouště, dnes dává lidstvu technologie, které umí doslova vykouzlit pitnou vodu i ze suchého pouštního vzduchu.

V malém domě s jedinou místností žila celá rodina, kromě lidí v něm ale přespávala i domácí zvířata, včetně kravky. Byli to uprchlíci ze Svaté země. Během dlouhé zimní noci se tam do chudých poměrů narodil chlapec.

Tento příběh se neodehrál před dvěma tisíci lety v Betlémě, ale roku 1965 v Ammánu. Hoch dostal jméno Omar Mwannes Yaghi.

Vyrůstal jsem ve velmi skromných poměrech, bydlelo nás dvanáct v jedné malé místnosti, kterou jsme sdíleli s dobytkem, který jsme chovali. Narodil jsem se v rodině uprchlíků a moji rodiče uměli sotva číst a psát. Myslím, že můj otec dokončil šestou třídu a moje matka neuměla číst ani psát.
Omar Yaghi

Jeho rodina, která žila na předměstí jordánské metropole, patřila i v této zemi mezi ty chudší. Palestinští uprchlíci to neměli nikdy lehké, na začátku sedmdesátých let dvacátého století ale byla jejich situace po šestidenní válce extrémně složitá. Yaghiho rodina neměla v domě ani zavedenou elektřinu, k pitné vodě měla jen omezený přístup. Už tehdy si musel uvědomovat, jak důležitá voda je a jak těžký je život bez ní.

Střih: 7. října 2025 dostal Omar Yaghi Nobelovu cenu za chemický postup, který umožňuje získávat vodu ze vzduchu.

Na cestě k chemii

Studium chemie nebylo pro dítě z těchto poměrů ani zdaleka první volbou, ostatně do svých deseti let Yaghi o existenci tohoto oboru ani netušil. A to přesto, že slovo má původ v jeho rodné arabštině.

Školu podle rozhovorů, které dal později médiím, miloval. Byla pro něj oázou, kde nacházel útočiště před pouští svého života – ostatně polopouštní krajina začíná těsně za hranicemi města, kde vyrůstal. Jako iniciační příběh uvádí Yaghi svou návštěvu školní knihovny v době, kdy mu bylo kolem deseti let.

Když se tam mimo otevírací dobu plížil, sáhl náhodně po jedné knize na polici. Jeho hnědé oči spočinuly na pozoruhodných, ale pro něj tehdy zcela nesrozumitelných obrázcích. Byly na nich jakési barvené kuličky propojené s jinými. Učebnice chemie. Kdyby Yaghi sáhl po učebnici fyziky, mohl možná dosáhnout roku 2025 na jinou Nobelovu cenu, protože jeho vědecký talent byl už na škole jasně viditelný.

Krása chemie spočívá v tom, že pokud se naučíte ovládat hmotu na atomární a molekulární úrovni, máte obrovský potenciál.
Omar Yaghi

„Alespoň sto citací“

Právě proto se Yaghi na příkaz svého otce přestěhoval v pouhých patnácti letech do Spojených států. Chemie ho fascinovala, zejména její schopnost vytvářet úplně nové látky, které v přírodě neexistovaly, s vlastnostmi, o nichž lidé mohli jen snít. Byl pracovitý, talentovaný a moc dobře věděl, jak vypadá chudoba. Školou procházel bez problémů, svou vědeckou kariéru začal na Arizonské státní univerzitě.

„Snil jsem o tom, že mi vyjde alespoň jeden článek, který by získal sto citací,“ vzpomínal letos v rozhovoru pro Nobelovskou komisi. „Teď moji studenti říkají, že naše skupina už získala přes 250 tisíc citací.“ Většinu své odborné kariéry strávil v kalifornském Berkeley, kde se podílel na obrovském množství vědeckých projektů.

Právě tam potkal významného českého chemika Františka Švece, který na něj vzpomínal ve vysílání České televize. „Omar je skutečně muž, který vymyslí věci, nad nimiž zůstává rozum stát,“ hodnotí letošního laureáta.

Nahrávám video

Zázračné molekuly

Od začátku své kariéry se Yaghi snažil najít kontrolované způsoby výroby materiálů. Jeho cílem bylo spojit různé chemické složky tak snadno, jako by se spojovaly kostičky stavebnice.

Od začátku bylo jasné, že je to nesmírně náročný úkol, ale nakonec se mu to podařilo, když jeho výzkumná skupina začala kombinovat kovové ionty s organickými molekulami. Roku 1995 Yaghi popsal strukturu dvou různých dvourozměrných materiálů, které připomínaly sítě a byly spojeny mědí nebo kobaltem. Druhý z nich mohl ve svých prostorech hostit molekuly – a když byly tyto prostory plně obsazeny, byl tak stabilní, že jej bylo možné zahřát na 350 stupňů Celsia, aniž by se rozpadl.

Yaghi studii o tomto materiálu vydal v prestižním odborném časopise Nature, kde také jako první vědec vůbec zavedl pojem „kovově-organická struktura“ (neboli MOF), který se používá dodnes.

„Jeho“ látka měla jednu skvělou vlastnost: uvnitř díky své konstrukci skrývala obrovskou plochu. Vylepšil ji o pár let později, výsledek tehdy připadal vědcům jako zázrak – pár gramů látky jménem MOF-5 má plochu velkou jako fotbalové hřiště, což znamená, že může absorbovat mnohem více plynu než jakýkoliv jiný materiál.

Zpět do pouště

Yaghi se už z Ameriky do pouští Jordánska nevrátil. Ale jeho práce tam stále směřuje. V jordánské poušti Wádí Rúm se před několika lety natáčela adaptace slavného sci-fi románu Duna. Jeho hrdinové využívají technologii, která jim umožňuje získávat na jejich pouštní planetě ze vzduchu vlhkost – a díky tomu přežívají na tom nejméně pohostinném místě v kosmu.

A právě takovou technologii vyvinul Yaghi. „Vodu ze vzduchu můžete získávat kdekoli na světě, v jakémkoli ročním období, bez ohledu na úroveň vlhkosti a bez uhlíkové stopy,“ řekl roku 2014 agentuře Bloomberg, když zakládal společnost Atoco.

V ní vyvinul malé ruční zařízení založené právě na principu MOF, které využívá teplo slunce ke kondenzaci vody do kádinky. Prototyp funguje skvěle a firma se teď snaží technologii škálovat, tedy zařídit, aby místo několika mililitrů byl přístroj schopný získávat celé litry, nebo dokonce hektolitry vody ze vzduchu.

Muž a stroj

Výše uvedenou ságu Duna propojuje obava z myslících strojů. Yaghi se umělých inteligencí nebojí. Naopak, v posledních letech se stal jejich hlavním propagátorem v chemii.

V rozhovoru pro odborný web Chemistry World uvedl, že AI může pomoci při předpovídání a mapování rozsáhlého prostoru struktur, které vznikají z různých geometrií molekul. To podle něj výrazně urychluje identifikaci slibných kandidátů na použitelné látky, a šetří tak i zdroje.

„AI je z hlediska využití ve vědě stále ještě v plenkách, ale domnívám se, že s ní musíme experimentovat. Musíme spolupracovat s našimi kolegy z oboru informatiky, pomoci jim pochopit, jak uvažujeme a jak dochází k objevům v chemii, a zajistit, aby byly tyto modely vylepšeny tak, aby přispívaly k rozvoji chemie,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 17 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 17 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 18 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 19 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 22 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...