Izraelská armáda udeřila i na Západním břehu, zlikvidovala dva představitele islamistů

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu operovaly v Džanínu na Západním břehu Jordánu, během jejich akce zemřely dvě palestinské děti ve věku osm a patnáct let, oznámilo podle serveru Ha’arec palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské síly při zátahu zabily dva vysoce postavené členy islamistických organizací včetně jednoho z velitelů radikální skupiny Palestinský islámský džihád, uvedla izraelská armáda. Palestinskou informaci o smrti dvou dětí nijak nekomentovala.

Rozsáhlý zátah izraelských sil na Džanín a tamní uprchlický tábor, který je ohniskem palestinského odporu na Západním břehu, trvá už přes 18 hodin, upozornila stanice al-Džazíra. Do města podle zdrojů vjely v úterý večer desítky obrněných vojenských vozidel a nejméně čtyři buldozery, armáda i s využitím dronů vyhodila do vzduchu dva domy a poničila ulice a vodovod. Izraelské síly také zablokovaly vchody do dvou místních nemocnic, uvedla al-Džazíra.

Palestinské organizace na ochranu vězňů tvrdí, že IDF na Západním břehu pozatýkaly jen za posledních 24 hodin pětatřicet Palestinců včetně dvanáctiletého dítěte. Od 7. října, kdy teroristé z Hamásu podnikli brutální útok z Pásma Gazy na jižní Izrael a izraelská armáda v odvetě mimo jiné zesílila razie na Západním břehu, zde podle těchto organizací překročil celkový počet zatčených Palestinců 3300. 

Agentura EFE upozornila, že středečnímu incidentu v úterý předcházela smrt dalších dvou nezletilých ve věku čtrnáct a sedmnáct let a také šestadvacetiletého mladíka, kteří se stali obětí střelby izraelské armády na dvou různých místech na Západním břehu.

Palestinci chtějí, aby toto území tvořilo hlavní část jejich budoucího státu. V palestinském městě Džanín žije na 40 tisíc lidí, z toho asi 20 tisíc v uprchlickém táboře. Ten vznikl v roce 1953 jako útočiště pro Palestince, kteří opustili své domovy po vzniku Izraele v roce 1948. Tábor i město byly do šestidenní války v roce 1967 pod kontrolou Jordánska, poté okupovány Izraelem až do listopadu 1995, kdy izraelská armáda na základě mírových dohod z Osla město předala pod civilní i bezpečností kontrolu Palestinské autonomie. Tábor se v posledních letech stal baštou mnoha palestinských ozbrojených skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 9 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...