Netanjahuova válečná vláda má souhlas Knesetu. Expremiér Lapid odmítl pracovat s extremisty

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Vznik kabinetu podpořilo v Knesetu 66 hlasů, proti byly čtyři. Gantzova Strana národní jednoty nakonec dodá celkem pět ministrů. Gantz se dříve proti Netanjahuově krajně pravicové vládě ostře stavěl.

Rozepře jdou chvíli stranou

Netanjahu a Gantz dohodu o vytvoření krizové vlády oznámili ve středu. Její součástí je podle serveru The Times of Israel pravidlo, že krizový kabinet nebude přijímat jiná rozhodnutí než ta, která souvisí s vedením války proti Hamásu. Netanjahu později v televizním projevu uvedl, že politici odložili stranou neshody, „protože v sázce je osud“ Izraele.

„Toto je válka o náš domov, musí skončit jediným – naprostým vítězstvím a rozdrcením a likvidací Hamásu,“ řekl Netanjahu v parlamentu a 7. říjen označil za „nejstrašnější den pro židovský národ od holocaustu“. „Budeme jednat, nepřítel to pocítí,“ řekl Gantz v parlamentu po složení přísahy.

Kooperace Netanjahua s opozicí je podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara významná. „Předcházející vláda měla spoustu vnitřních problémů, které pravděpodobně vedly i ke snížení ostražitosti. A budou za to nést následky,“ řekl ve čtvrteční Devadesátce.

Do vlády se odmítl zapojit Lapid. Vadí mu mimo jiné, že její součástí jsou krajně pravicové strany, jako je Židovská síla (Ocma Jehudit), kterou vede ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. „Netanjahu a Ben Gvir nejsou lidé, kteří obnoví narušenou důvěru izraelského lidu v jejich vládu,“ řekl Lapid v televizním projevu. Dodal, že jeho strana nebude vystupovat proti vládě a nabídne svou podporu během bezpečnostní krize.

Lapid dříve prohlásil, že je otevřený připojení se k „redukované, profesionální a mimořádné vládě“, ale tvrdil, že by nebylo možné zvládnout válku s „extrémním a nefunkčním složením současného kabinetu“.

Izrael v sobotu překvapil útok asi tisícovky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás z Pásma Gazy. Boje si podle poslední bilance vyžádaly více než třináct set izraelských životů, z toho stovky civilistů. Odvetné izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo přes čtrnáct set obětí. Izrael povolal do zbraně záložníky a podle pozorovatelů se chystá na pozemní operaci v izolovaném Pásmu Gazy.

Nabídku na vznik vlády národní jednoty udělal Netanjahu hned v sobotu na setkání s Lapidem a Gantzem. Uvedl tehdy, že taková vláda by měla stejný formát jako vláda Leviho Eškola, do níž vstoupil tehdejší opoziční lídr Menachem Begin před šestidenní válkou v roce 1967. Izrael zažil již tři vlády národní jednoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...