Muslimskou čtvrtí Jeruzaléma prošel izraelský Pochod vlajky. Deset zatčených a Gaza na nohou

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Židé v Izraeli ve čtvrtek slaví Den Jeruzaléma, jímž si připomínají výročí obsazení východní části města Izraelem v roce 1967 během šestidenní války. Izrael poté Jeruzalém označil za své sjednocené hlavní město. To však odmítají Palestinci, kteří chtějí východní část přeměnit v hlavní město svého budoucího státu. Je to i v rozporu s mezinárodním právem.

Muslimskou čtvrtí pochodovali hlavně dospívající a mladí muži z řad ortodoxních věřících. Někteří z nich skandovali hesla jako „Smrt Arabům“, napsala agentura AP.

Několik střetů se odehrálo už před začátkem pochodu, dosud bylo zatčeno deset lidí. Policie palestinským obchodníkům doporučila, aby zavřeli své podniky a na místě se nezdržovali.

Střety u Damašské brány v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Jinou – a podle The Times of Israel méně kontroverzní – trasu než muži, volí mladé a dospívající ženy a rodiny, které ke Zdi nářků míří z jihu, a muslimské čtvrti se tak vyhýbají.

Nepokoje v Gaze

Ve čtvrtek se protestovalo proti Pochodu vlajek podél hranice s Izraelem. Armáda tvrdí, že Palestinci v Pásmu Gazy vrhali výbušná zařízení na bezpečnostní bariéru. Během nepokojů nebyl zraněn žádný voják. Armáda uvedla, že vojáci odpověděli prostředky na rozptýlení davů i ostrou palbou. 

Protesty proti Pochodu vlajek v Gaze
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Na záběrech ze sociálních sítí jsou vidět bezpilotní letouny izraelské armády, které do oblasti shazují slzný plyn. Podle palestinských médií muselo být několik lidí ošetřeno. V podvečer se protestující již postupně rozcházeli, informoval list Times of Israel.

Podle izraelského deníku Haaretz je pochod testem pro křehké příměří, které o víkendu za egyptského zprostředkování uzavřeli představitelé izraelské armády a palestinského hnutí Islámský džihád po pěti dnech bojů. Ty si vyžádaly přes třicet mrtvých – až na jednu ženu šlo o Palestince.

Kritizovaná návštěva Chrámové hory

Už ráno přišly stovky Židů v Jeruzalémě na Chrámovou horu, která je posvátná pro židy i muslimy, a bývá tak častým místem střetů. Na pahorek dorazil i ministr pro Negev a Galileu Jicchak Wasserlauf z krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a také několik poslanců další vládní strany Likudu premiéra Benjamina Netanjahua. 

Na sociálních sítích se objevilo video, na němž se skupina židů na Chrámové hoře modlí, čímž porušuje pravidla. Nemuslimové totiž smí na Chrámovou horu jen v určitých časech a nesmí se tam modlit. Na videu je rovněž vidět izraelský policista, který židy vyzývá, aby to nedělali.

Na jejich návštěvu reagovalo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za „provokativní a nepřijatelnou“. Ministerstvo rovněž vyjádřilo obavy z provokací při odpoledním pochodu. Podle mírové dohody Jordánska s Izraelem z roku 1994 uznává Izrael zvláštní roli Ammánu při správě muslimských svatyní v Jeruzalémě.

Káhira návštěvu vládních činitelů na Chrámové hoře i Pochod vlajky odsoudila a označila za „nezodpovědné stupňování napětí“. Čtvrteční návštěvu poslanců Likudu na Chrámové hoře kritizoval i poslanec téže strany David Bitan, podle něhož se to v tento den nehodí. „Netanjahu je měl vyzvat, aby tam nechodili,“ řekl Bitan.

Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...