Muslimskou čtvrtí Jeruzaléma prošel izraelský Pochod vlajky. Deset zatčených a Gaza na nohou

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Židé v Izraeli ve čtvrtek slaví Den Jeruzaléma, jímž si připomínají výročí obsazení východní části města Izraelem v roce 1967 během šestidenní války. Izrael poté Jeruzalém označil za své sjednocené hlavní město. To však odmítají Palestinci, kteří chtějí východní část přeměnit v hlavní město svého budoucího státu. Je to i v rozporu s mezinárodním právem.

Muslimskou čtvrtí pochodovali hlavně dospívající a mladí muži z řad ortodoxních věřících. Někteří z nich skandovali hesla jako „Smrt Arabům“, napsala agentura AP.

Několik střetů se odehrálo už před začátkem pochodu, dosud bylo zatčeno deset lidí. Policie palestinským obchodníkům doporučila, aby zavřeli své podniky a na místě se nezdržovali.

Střety u Damašské brány v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Jinou – a podle The Times of Israel méně kontroverzní – trasu než muži, volí mladé a dospívající ženy a rodiny, které ke Zdi nářků míří z jihu, a muslimské čtvrti se tak vyhýbají.

Nepokoje v Gaze

Ve čtvrtek se protestovalo proti Pochodu vlajek podél hranice s Izraelem. Armáda tvrdí, že Palestinci v Pásmu Gazy vrhali výbušná zařízení na bezpečnostní bariéru. Během nepokojů nebyl zraněn žádný voják. Armáda uvedla, že vojáci odpověděli prostředky na rozptýlení davů i ostrou palbou. 

Protesty proti Pochodu vlajek v Gaze
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Na záběrech ze sociálních sítí jsou vidět bezpilotní letouny izraelské armády, které do oblasti shazují slzný plyn. Podle palestinských médií muselo být několik lidí ošetřeno. V podvečer se protestující již postupně rozcházeli, informoval list Times of Israel.

Podle izraelského deníku Haaretz je pochod testem pro křehké příměří, které o víkendu za egyptského zprostředkování uzavřeli představitelé izraelské armády a palestinského hnutí Islámský džihád po pěti dnech bojů. Ty si vyžádaly přes třicet mrtvých – až na jednu ženu šlo o Palestince.

Kritizovaná návštěva Chrámové hory

Už ráno přišly stovky Židů v Jeruzalémě na Chrámovou horu, která je posvátná pro židy i muslimy, a bývá tak častým místem střetů. Na pahorek dorazil i ministr pro Negev a Galileu Jicchak Wasserlauf z krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a také několik poslanců další vládní strany Likudu premiéra Benjamina Netanjahua. 

Na sociálních sítích se objevilo video, na němž se skupina židů na Chrámové hoře modlí, čímž porušuje pravidla. Nemuslimové totiž smí na Chrámovou horu jen v určitých časech a nesmí se tam modlit. Na videu je rovněž vidět izraelský policista, který židy vyzývá, aby to nedělali.

Na jejich návštěvu reagovalo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za „provokativní a nepřijatelnou“. Ministerstvo rovněž vyjádřilo obavy z provokací při odpoledním pochodu. Podle mírové dohody Jordánska s Izraelem z roku 1994 uznává Izrael zvláštní roli Ammánu při správě muslimských svatyní v Jeruzalémě.

Káhira návštěvu vládních činitelů na Chrámové hoře i Pochod vlajky odsoudila a označila za „nezodpovědné stupňování napětí“. Čtvrteční návštěvu poslanců Likudu na Chrámové hoře kritizoval i poslanec téže strany David Bitan, podle něhož se to v tento den nehodí. „Netanjahu je měl vyzvat, aby tam nechodili,“ řekl Bitan.

Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...