Muslimskou čtvrtí Jeruzaléma prošel izraelský Pochod vlajky. Deset zatčených a Gaza na nohou

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Židé v Izraeli ve čtvrtek slaví Den Jeruzaléma, jímž si připomínají výročí obsazení východní části města Izraelem v roce 1967 během šestidenní války. Izrael poté Jeruzalém označil za své sjednocené hlavní město. To však odmítají Palestinci, kteří chtějí východní část přeměnit v hlavní město svého budoucího státu. Je to i v rozporu s mezinárodním právem.

Muslimskou čtvrtí pochodovali hlavně dospívající a mladí muži z řad ortodoxních věřících. Někteří z nich skandovali hesla jako „Smrt Arabům“, napsala agentura AP.

Několik střetů se odehrálo už před začátkem pochodu, dosud bylo zatčeno deset lidí. Policie palestinským obchodníkům doporučila, aby zavřeli své podniky a na místě se nezdržovali.

Střety u Damašské brány v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Jinou – a podle The Times of Israel méně kontroverzní – trasu než muži, volí mladé a dospívající ženy a rodiny, které ke Zdi nářků míří z jihu, a muslimské čtvrti se tak vyhýbají.

Nepokoje v Gaze

Ve čtvrtek se protestovalo proti Pochodu vlajek podél hranice s Izraelem. Armáda tvrdí, že Palestinci v Pásmu Gazy vrhali výbušná zařízení na bezpečnostní bariéru. Během nepokojů nebyl zraněn žádný voják. Armáda uvedla, že vojáci odpověděli prostředky na rozptýlení davů i ostrou palbou. 

Protesty proti Pochodu vlajek v Gaze
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

Na záběrech ze sociálních sítí jsou vidět bezpilotní letouny izraelské armády, které do oblasti shazují slzný plyn. Podle palestinských médií muselo být několik lidí ošetřeno. V podvečer se protestující již postupně rozcházeli, informoval list Times of Israel.

Podle izraelského deníku Haaretz je pochod testem pro křehké příměří, které o víkendu za egyptského zprostředkování uzavřeli představitelé izraelské armády a palestinského hnutí Islámský džihád po pěti dnech bojů. Ty si vyžádaly přes třicet mrtvých – až na jednu ženu šlo o Palestince.

Kritizovaná návštěva Chrámové hory

Už ráno přišly stovky Židů v Jeruzalémě na Chrámovou horu, která je posvátná pro židy i muslimy, a bývá tak častým místem střetů. Na pahorek dorazil i ministr pro Negev a Galileu Jicchak Wasserlauf z krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a také několik poslanců další vládní strany Likudu premiéra Benjamina Netanjahua. 

Na sociálních sítích se objevilo video, na němž se skupina židů na Chrámové hoře modlí, čímž porušuje pravidla. Nemuslimové totiž smí na Chrámovou horu jen v určitých časech a nesmí se tam modlit. Na videu je rovněž vidět izraelský policista, který židy vyzývá, aby to nedělali.

Na jejich návštěvu reagovalo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za „provokativní a nepřijatelnou“. Ministerstvo rovněž vyjádřilo obavy z provokací při odpoledním pochodu. Podle mírové dohody Jordánska s Izraelem z roku 1994 uznává Izrael zvláštní roli Ammánu při správě muslimských svatyní v Jeruzalémě.

Káhira návštěvu vládních činitelů na Chrámové hoře i Pochod vlajky odsoudila a označila za „nezodpovědné stupňování napětí“. Čtvrteční návštěvu poslanců Likudu na Chrámové hoře kritizoval i poslanec téže strany David Bitan, podle něhož se to v tento den nehodí. „Netanjahu je měl vyzvat, aby tam nechodili,“ řekl Bitan.

Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...