Při izraelské operaci Štít a šíp zemřelo v Pásmu Gazy dvacet lidí. Následovala odvetná raketová palba

Izrael při protiteroristické operaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu zabil dvě desítky lidí, přes čtyřicet lidí utrpělo zranění. Izrael postupuje proti skupině Islámský džihád (PIJ), podle palestinského ministerstva zdravotnictví je mezi oběťmi pět dětí a čtyři ženy. V odvetě teroristé z Pásma Gazy vypálili na izraelské území za dva dny 270 raket, většinu dle úřadů zachytil obranný systém a nikdo nebyl zraněn.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v Pásmu Gazy zemřelo při izraelských útocích ve středu pět lidí, mimo jiné u města Chán Júnis, u Bajt Hanúnu a v Rafáhu na hranici pásma s Egyptem. V úterý zabily izraelské útoky v Pásmu Gazy patnáct Palestinců, z toho nejméně deset civilistů, včetně čtyř dětí. Islámský džihád potvrdil úmrtí svých členů a uvedl, že kromě nich zemřelo při útocích i několik jejich dětí a žen.

Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že se zaměřila na infrastrukturu Islámského džihádu a skupinu jejích členů, kteří chtěli útočit na Izrael. Auto s ozbrojenci podle prohlášení zasáhla, když jelo k odpališti raket u Chán Júnisu. Video zásahu zveřejnila na sociálních sítích.

O situaci má jednat Rada bezpečnosti

Deník Haaretz ve středu napsal, že Izrael je ochoten jednat o příměří. O to se podle něj už snaží činitelé z Egypta, Kataru a OSN. Podle izraelských médií by ve středu měla o situaci za zavřenými dveřmi jednat na mimořádném zasedání v New Yorku Rada bezpečnosti OSN. Podle deníku The Jerusalem Post zasedne Rada bezpečnosti letos kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu už podeváté.

Podle agentury AFP jde o největší eskalaci mezi palestinskými ozbrojenými skupinami a Izraelem od srpna 2022, kdy během tří dnů střetů mezi izraelskou armádou a palestinským Islámským džihádem zemřelo pět desítek Palestinců, včetně dvanácti z PIJ a nejméně devatenácti dětí. Z Pásma Gazy byly tehdy na Izrael vypáleno asi dvě stovky raket, které způsobily třem lidem zranění.

Operace Štít a šíp

Izraelská armáda zahájila v úterý v Pásmu Gazy, které od roku 2007 ovládá palestinské radikální islamistické hnutí Hamás, operaci nazvanou Štít a šíp. Podle místních médií o ní rozhodli premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant minulý týden poté, co z Pásma Gazy na izraelské území vypálili palestinští radikálové stovku raket po úmrtí svého předáka v izraelské vazbě na následky 86denní hladovky. Izraelská armáda uvedla, že se v Pásmu Gazy zaměřuje na infrastrukturu skupiny Islámský džihád a její členy.

Po zabití tří členů Islámského džihádu v úterý slíbila tato skupina, kterou považují za teroristickou i USA a EU, pomstu. Rovněž Hamás oznámil, že Izrael ponese odpovědnost za následky této operace.

Ve středu server The Times of Israel s odvoláním na izraelského vládního činitele napsal, že Hamás se do ostřelování izraelského území tento týden nezapojil. „Hamás není v této věci aktivní, ačkoliv vydává prohlášení,“ citoval server izraelského nejmenovaného činitele. Podle toho webu se ale zdá, že se Izrael snaží oddělit obvinění různých palestinských ozbrojených frakcí, aby se vyhnul další eskalaci.

Obyvatelé izraelských vesnic na hranici s Pásmem Gazy už v úterý dostali pokyn, aby se uchýlili do krytů. Zavřeny byly v regionu ve středu i školy. Agentura AFP s odvoláním na izraelského bezpečnostního činitele napsala, že na Izrael z Pásma Gazy bylo jen za 45 minut odpáleno více než šedesát raket.

Podle webu The Times of Israel většinu z nich sestřelil systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kupole), izraelská televizní stanice Channel 12 ale informovala o zásahu domu ve Sderotu. Oběti na izraelské straně hlášeny nejsou, několik lidí ale skončilo v péči zdravotníků kvůli vážným projevům úzkosti.

Kvůli raketové palbě na oblast Tel Avivu byly krátce pozastaveny také přílety na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Podle serveru Ynet dostalo několik letadel před přistáním pokyn, aby několik minut kroužila ve vzduchu ve větší vzdálenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...