Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

„Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP.

„Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.

Wongová také zdůraznila, že rozhodnutí stran Jeruzaléma neznamená nepřátelství vůči Izraeli. „Austrálie bude vždy pevným přítelem Izraele, byli jsme mezi prvními zeměmi, které Izrael formálně uznaly (jako stát),“ dodala s tím, že úřady budou dál podporovat židovskou komunitu v Austrálii. „Rovněž dál podporujeme palestinský lid, také humanitární pomocí,“ uvedla Wongová.

Konzervativní koaliční vláda premiéra Scotta Morrisona v roce 2018 oficiálně uznala západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Uznání se však týkalo jen západního Jeruzaléma, ožehavým tématem je ale právě východní Jeruzalém, který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Některá média tehdy psala, že Morrison došel na půl cesty.

Palestina krok schvaluje. Krátkozraké, zní z Izraele

Podle izraelských médií rozhodnutí australské vlády Izrael zaskočilo, protože šéf blízkovýchodního oddělení australského ministerstva zahraničí při návštěvě Izraele před několika měsíci tvrdil, že australská politika vůči západnímu Jeruzalému se nezmění.

Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“. „Můžeme jen doufat, že v dalších záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji,“ uvedl Lapid. „Sjednocený Jeruzalém zůstane věčným hlavním městem Izraele bez ohledu na to, co říká australská vláda,“ dodal izraelský premiér podle místních médií.

Jeruzalémský starosta Moše Lion vyjádřil politování na krokem Austrálie. „Jednotný Jeruzalém byl a bude navždy hlavním městem Izraele. Taková prohlášení na tom nic nezmění a k ničemu nepřispějí,“ řekl.

Palestinský ministr pro občanské záležitosti Husajn Šajch australský krok schválil. „Vítáme rozhodnutí Austrálie týkající se Jeruzaléma a také její výzvu k vytvoření dvou států v rámci mezinárodního práva (jako řešení sporu s Izraelem),“ uvedl ministr. Zároveň vyjádřil souhlas s názorem Canberry a sdělil, že „budoucnost Jeruzaléma záleží na tom, k jakému trvalému řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) se dojde na základě mezinárodního zákona“.

Východ města Izrael obsadil proti rezolucím OSN

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město. V šestidenní válce v roce 1967 východní Jeruzalém obsadil a v roce 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Anexi mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním s Palestinci, proto má také většina zemí ambasády v Tel Avivu.

Bývalý americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako izraelskou metropoli, a následující rok oficiálně přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku zejména od Palestinců a ze zemí arabského světa, odsoudila to ale i řada západních zemí, včetně Francie. Také generální tajemník OSN António Guterres řekl, že takové jednostranné rozhodnutí ohrožuje mírový proces v Izraeli.

Ambasádu do Jeruzaléma krátce po USA přesunuly Guatemala či Paraguay, ta ji ale v září 2018 vrátila zpátky do Tel Avivu. O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje též český prezident Miloš Zeman. Minulý měsíc o takovém kroku hovořila i nová britská premiérka Liz Trussová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 25 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...