Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

„Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP.

„Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.

Wongová také zdůraznila, že rozhodnutí stran Jeruzaléma neznamená nepřátelství vůči Izraeli. „Austrálie bude vždy pevným přítelem Izraele, byli jsme mezi prvními zeměmi, které Izrael formálně uznaly (jako stát),“ dodala s tím, že úřady budou dál podporovat židovskou komunitu v Austrálii. „Rovněž dál podporujeme palestinský lid, také humanitární pomocí,“ uvedla Wongová.

Konzervativní koaliční vláda premiéra Scotta Morrisona v roce 2018 oficiálně uznala západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Uznání se však týkalo jen západního Jeruzaléma, ožehavým tématem je ale právě východní Jeruzalém, který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Některá média tehdy psala, že Morrison došel na půl cesty.

Palestina krok schvaluje. Krátkozraké, zní z Izraele

Podle izraelských médií rozhodnutí australské vlády Izrael zaskočilo, protože šéf blízkovýchodního oddělení australského ministerstva zahraničí při návštěvě Izraele před několika měsíci tvrdil, že australská politika vůči západnímu Jeruzalému se nezmění.

Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“. „Můžeme jen doufat, že v dalších záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji,“ uvedl Lapid. „Sjednocený Jeruzalém zůstane věčným hlavním městem Izraele bez ohledu na to, co říká australská vláda,“ dodal izraelský premiér podle místních médií.

Jeruzalémský starosta Moše Lion vyjádřil politování na krokem Austrálie. „Jednotný Jeruzalém byl a bude navždy hlavním městem Izraele. Taková prohlášení na tom nic nezmění a k ničemu nepřispějí,“ řekl.

Palestinský ministr pro občanské záležitosti Husajn Šajch australský krok schválil. „Vítáme rozhodnutí Austrálie týkající se Jeruzaléma a také její výzvu k vytvoření dvou států v rámci mezinárodního práva (jako řešení sporu s Izraelem),“ uvedl ministr. Zároveň vyjádřil souhlas s názorem Canberry a sdělil, že „budoucnost Jeruzaléma záleží na tom, k jakému trvalému řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) se dojde na základě mezinárodního zákona“.

Východ města Izrael obsadil proti rezolucím OSN

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město. V šestidenní válce v roce 1967 východní Jeruzalém obsadil a v roce 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Anexi mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním s Palestinci, proto má také většina zemí ambasády v Tel Avivu.

Bývalý americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako izraelskou metropoli, a následující rok oficiálně přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku zejména od Palestinců a ze zemí arabského světa, odsoudila to ale i řada západních zemí, včetně Francie. Také generální tajemník OSN António Guterres řekl, že takové jednostranné rozhodnutí ohrožuje mírový proces v Izraeli.

Ambasádu do Jeruzaléma krátce po USA přesunuly Guatemala či Paraguay, ta ji ale v září 2018 vrátila zpátky do Tel Avivu. O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje též český prezident Miloš Zeman. Minulý měsíc o takovém kroku hovořila i nová britská premiérka Liz Trussová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 42 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 1 hhodinou

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 7 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...