Austrálie přestane uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

„Definitivní status Jeruzaléma musí být vyřešen v rámci mírových jednání mezi Izraelem a palestinským lidem,“ uvedla ministryně zahraničí Penny Wongová podle agentury AFP.

„Austrálie se zavázala, že bude podporovat řešení v podobě mírového soužití dvou států – Izraele a budoucího palestinského státu – v mezinárodně uznávaných hranicích. Nebudeme podporovat přístup, který tuto vyhlídku podkopává,“ řekla ministryně podle agentury Reuters.

Wongová také zdůraznila, že rozhodnutí stran Jeruzaléma neznamená nepřátelství vůči Izraeli. „Austrálie bude vždy pevným přítelem Izraele, byli jsme mezi prvními zeměmi, které Izrael formálně uznaly (jako stát),“ dodala s tím, že úřady budou dál podporovat židovskou komunitu v Austrálii. „Rovněž dál podporujeme palestinský lid, také humanitární pomocí,“ uvedla Wongová.

Konzervativní koaliční vláda premiéra Scotta Morrisona v roce 2018 oficiálně uznala západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Uznání se však týkalo jen západního Jeruzaléma, ožehavým tématem je ale právě východní Jeruzalém, který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Některá média tehdy psala, že Morrison došel na půl cesty.

Palestina krok schvaluje. Krátkozraké, zní z Izraele

Podle izraelských médií rozhodnutí australské vlády Izrael zaskočilo, protože šéf blízkovýchodního oddělení australského ministerstva zahraničí při návštěvě Izraele před několika měsíci tvrdil, že australská politika vůči západnímu Jeruzalému se nezmění.

Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“. „Můžeme jen doufat, že v dalších záležitostech si bude australská vláda počínat seriózněji a profesionálněji,“ uvedl Lapid. „Sjednocený Jeruzalém zůstane věčným hlavním městem Izraele bez ohledu na to, co říká australská vláda,“ dodal izraelský premiér podle místních médií.

Jeruzalémský starosta Moše Lion vyjádřil politování na krokem Austrálie. „Jednotný Jeruzalém byl a bude navždy hlavním městem Izraele. Taková prohlášení na tom nic nezmění a k ničemu nepřispějí,“ řekl.

Palestinský ministr pro občanské záležitosti Husajn Šajch australský krok schválil. „Vítáme rozhodnutí Austrálie týkající se Jeruzaléma a také její výzvu k vytvoření dvou států v rámci mezinárodního práva (jako řešení sporu s Izraelem),“ uvedl ministr. Zároveň vyjádřil souhlas s názorem Canberry a sdělil, že „budoucnost Jeruzaléma záleží na tom, k jakému trvalému řešení (izraelsko-palestinského konfliktu) se dojde na základě mezinárodního zákona“.

Východ města Izrael obsadil proti rezolucím OSN

Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město. V šestidenní válce v roce 1967 východní Jeruzalém obsadil a v roce 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své „věčné a nedělitelné hlavní město“. Anexi mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním s Palestinci, proto má také většina zemí ambasády v Tel Avivu.

Bývalý americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že USA uznávají Jeruzalém jako izraelskou metropoli, a následující rok oficiálně přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku zejména od Palestinců a ze zemí arabského světa, odsoudila to ale i řada západních zemí, včetně Francie. Také generální tajemník OSN António Guterres řekl, že takové jednostranné rozhodnutí ohrožuje mírový proces v Izraeli.

Ambasádu do Jeruzaléma krátce po USA přesunuly Guatemala či Paraguay, ta ji ale v září 2018 vrátila zpátky do Tel Avivu. O přesun ambasády do Jeruzaléma dlouhodobě usiluje též český prezident Miloš Zeman. Minulý měsíc o takovém kroku hovořila i nová britská premiérka Liz Trussová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled