Pochod izraelských nacionalistů Jeruzalémem se neobešel bez konfliktů

3 minuty
David Borek informuje o pochodu v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Podle zpravodaje ČT Davida Borka je ve vzduchu cítit nervozita a napětí, konfrontace ale nepřesáhly slovní potyčky či strkanice. Někteří účastníci pochodu skandovali „Smrt Arabům“, „Ať vaše vesnice shoří“ a další protiarabské slogany či hesla, vyzývající k násilí. Podle serveru listu The Times of Israel se akce odhadem zúčastnilo na 50 tisíc lidí. V jednu chvíli nad nimi proletěl bezpilotní letoun s palestinskou vlajkou, který policie krátce nato zabavila.

Konflikty na Chrámové hoře

Server The Jerusalem Post s odvoláním na izraelskou policii napsal, že palestinští radikálové na Chrámové hoře ráno z oken mešity al-Aksá házeli na policisty židle a petardy. Další pak u mešity na policii házeli kamení. Policie jich několik zadržela, podle The Times of Israel bylo zadrženo i několik Židů. Důvod server neuvádí, k zatýkání ale policisté přistoupili podle něj poté, co někteří na místě mávali izraelskými vlajkami.

Chrámovou horu v neděli navštívilo i na dva tisíce Izraelců včetně krajně pravicového poslance, někteří z nich mávali izraelskými vlajkami. Tuto návštěvu odsoudilo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za provokaci, jelikož se odehrála několik hodin před plánovaným pochodem izraelských nacionalistů.

Na Chrámovou horu, kterou spravuje arabská nadace, nemuslimové smějí jen v určitých časech a nesmějí se tam modlit. Místo leží ve východním Jeruzalémě, který byl 20 let pod správou Jordánska, než ho v šestidenní válce v roce 1967 dobyl Izrael.

Trasu nezměníme

Pochod každý rok vyvolává střety. Jak připomněl David Borek, loni stejný pochod vedl k vyslání raket islamistů z Pásma Gazy na Jeruzalém a začala několikadenní válka Izraele s hnutím Hamás.

Letos se pochod odehrává v době zvýšeného napětí po zabití palestinské reportérky televize al-Džazíra na okupovaném Západním břehu Jordánu z 11. května. Palestinské teroristické skupiny v Pásmu Gazy tento týden varovaly, že jsou připraveny během pochodu ostřelovat izraelské území.

V předchozích dnech se podle serveru The Times of Israel americká vláda snažila přimět izraelské úřady, aby změnily trasu a pochod se vyhnul muslimské čtvrti. Podle serveru dostala odpověď, že policie je připravena zabránit násilí. „Není žádný důvod měnit trasu pochodu, i kdyby měly létat rakety,“ citovala televize Channel 12 vyššího důstojníka izraelské policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...