Pochod izraelských nacionalistů Jeruzalémem se neobešel bez konfliktů

Nahrávám video

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Podle zpravodaje ČT Davida Borka je ve vzduchu cítit nervozita a napětí, konfrontace ale nepřesáhly slovní potyčky či strkanice. Někteří účastníci pochodu skandovali „Smrt Arabům“, „Ať vaše vesnice shoří“ a další protiarabské slogany či hesla, vyzývající k násilí. Podle serveru listu The Times of Israel se akce odhadem zúčastnilo na 50 tisíc lidí. V jednu chvíli nad nimi proletěl bezpilotní letoun s palestinskou vlajkou, který policie krátce nato zabavila.

Konflikty na Chrámové hoře

Server The Jerusalem Post s odvoláním na izraelskou policii napsal, že palestinští radikálové na Chrámové hoře ráno z oken mešity al-Aksá házeli na policisty židle a petardy. Další pak u mešity na policii házeli kamení. Policie jich několik zadržela, podle The Times of Israel bylo zadrženo i několik Židů. Důvod server neuvádí, k zatýkání ale policisté přistoupili podle něj poté, co někteří na místě mávali izraelskými vlajkami.

Chrámovou horu v neděli navštívilo i na dva tisíce Izraelců včetně krajně pravicového poslance, někteří z nich mávali izraelskými vlajkami. Tuto návštěvu odsoudilo jordánské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za provokaci, jelikož se odehrála několik hodin před plánovaným pochodem izraelských nacionalistů.

Na Chrámovou horu, kterou spravuje arabská nadace, nemuslimové smějí jen v určitých časech a nesmějí se tam modlit. Místo leží ve východním Jeruzalémě, který byl 20 let pod správou Jordánska, než ho v šestidenní válce v roce 1967 dobyl Izrael.

Trasu nezměníme

Pochod každý rok vyvolává střety. Jak připomněl David Borek, loni stejný pochod vedl k vyslání raket islamistů z Pásma Gazy na Jeruzalém a začala několikadenní válka Izraele s hnutím Hamás.

Letos se pochod odehrává v době zvýšeného napětí po zabití palestinské reportérky televize al-Džazíra na okupovaném Západním břehu Jordánu z 11. května. Palestinské teroristické skupiny v Pásmu Gazy tento týden varovaly, že jsou připraveny během pochodu ostřelovat izraelské území.

V předchozích dnech se podle serveru The Times of Israel americká vláda snažila přimět izraelské úřady, aby změnily trasu a pochod se vyhnul muslimské čtvrti. Podle serveru dostala odpověď, že policie je připravena zabránit násilí. „Není žádný důvod měnit trasu pochodu, i kdyby měly létat rakety,“ citovala televize Channel 12 vyššího důstojníka izraelské policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled