Zatýkání

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na nejméně 173, a to včetně policistů. Informuje o tom v úterý agentura AFP s odkazem na tamní policii. Úřady podle AFP také zatkly už více než 2,5 tisíce lidí. Násilí provázelo protesty proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu těchto kvót zrušil.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Tři lidé na různých místech Německa zemřeli při silvestrovských oslavách kvůli výbuchu zábavní pyrotechniky. Podle tamních médií o tom informovala policie. Jeden smrtelný případ je hlášen z města Koblenz v Porýní, druhý z bavorské obce Eschlkam nedaleko hranic s Českem a třetí z východního Saska. V německé metropoli policisté v noci na pondělí zadrželi 390 lidí, uvedla mluvčí berlínské policie. Více než padesát jejích příslušníků při potyčkách utrpělo zranění.

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.

Mezi podezřelými z přípravy převratu, který v Německu podle policie chystali příznivci krajní pravice, je i známý šéfkuchař Frank Heppner, píše britský deník The Guardian. Dalším podezřelým je bývalý policista, který kdysi chránil židovskou komunitu před teroristickými útoky. Vyšetřování pokračuje, takže zadržených nejspíš bude přibývat.

V Moskvě začalo zatýkání v řadách armády, oznámila v sobotu ukrajinská tajná služba. Její tvrzení nelze z jiných zdrojů ověřit. Elitní jednotka ruské gardy údajně míří do centra města, výjezdy z města jsou přísně kontrolovány, uvedla ukrajinská tajná služba na Twitteru. Ukrajinská tisková agentura Unian píše, že do centra ruské metropole míří také policejní jednotky.

Demonstrace proti teokratickému režimu a policejní brutalitě v Íránu nepolevují a kvůli smrti Mahsy Amíníové znovu vyšly do ulic tisíce lidí. Dívka zemřela v polovině září poté, co ji zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Podle nejnovější oficiální lékařské zprávy nepodlehla zraněním po zadržení, ale následkem skrytých zdravotních problémů. Od poloviny září zemřelo při nepokojích přes 150 lidí. Úřady zadržely víc než devatenáct set civilistů.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

Hongkongská policie pokračuje v represích proti aktivistům zapojeným do prodemokratických protestů v roce 2019. Tento týden zatkla čtveřici mladíků, kteří se schovávali před zatykačem. Soud zároveň prodloužil tresty vězení jiné skupině aktivistů, které před dvěma lety dopadla čínská bezpečnost na útěku na Tchaj-wan. Účinným nástrojem perzekucí je zákon o státní bezpečnosti prosazený Pekingem.

Noc z 3. na 4. června 1942 byla poslední, kterou byl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po atentátu naživu. Čtvrtého června v půl páté ráno zemřel. Ve stejnou dobu už probíhalo v Lidicích i první zatýkání. Do té doby neznámá obec se nacistům dostala do hledáčku kvůli nevinnému milostnému dopisu.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Hongkongská policie zatkla jednoho z hlavních editorů již zrušeného prodemokratického deníku Apple Daily, informuje agentura Reuters s odkazem na místní média. Již dříve bylo zadrženo několik novinářů, kteří v listu mediálního magnáta a aktivisty Jimmyho Laie působili.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely desítky lidí včetně několika novinářů nezávislých médií. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž policie zatýkala na místě plánované demonstrace proti režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opozice se snaží obnovit protesty, které vypukly po srpnových prezidentských volbách, považovaných opozicí i mnoha státy včetně Česka za zfalšované.

Při tvrdě potlačených protestech proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného zadržely ruské bezpečnostní složky v desítkách měst po celé zemi 5021 lidí. Uvádí to server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků. Mezi zatčenými je i politikova žena Julija, kterou policisté zadrželi na demonstraci v Moskvě, oznámil Navalného tým. Odhad celkového počtu účastníků zatím není k dispozici, počet zadržených je ale vyšší než při protestech z minulého víkendu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval čínské úřady k okamžitému propuštění 53 prodemokratických aktivistů zadržených ve středu kvůli podezření z porušení čínského zákona o národní bezpečnosti. Šéf americké diplomacie pohrozil sankcemi čínským úřadům a činitelům, napsala agentura AFP. Mezi zatčenými byl jeden americký obhájce lidských práv, který byl propuštěn na kauci.

Stovky lidí znovu demonstrovaly v ulicích běloruských měst a požadovaly konec autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V metropoli Minsku i v dalších městech lidé vypouštěli balonky v barvách opozice, tedy bílé a červené. Hlavním městem prošlo několik protestních pochodů, uvedl zpravodajský portál Telegram. Policie několik lidí zadržela. Demonstrace a manifestace se v Bělorusku organizují tradičně o nedělích už od srpna.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Zaměstnanci některých velkých firem v Bělorusku v pondělí na výzvu opozice odmítli zahájit práci, stávkující zatýkala policie. Informují o tom nezávislé běloruské servery. Vládní mluvčí řekla, že velké státní továrny fungovaly normálně. V Minsku demonstrovali hlavně studenti a penzisté, hlásí Reuters. Podle běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna policie zadržela po celé zemi 150 lidí.

Při nových demonstracích žen a studentů v Bělorusku proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi v sobotu opět zatýkala policie. Zadrženo bylo přibližně 30 lidí, uvedla s odvoláním na běloruskou lidskoprávní organizaci Vjasna agentura DPA.