Tuniský soud v pátek odsoudil čtyřicet opozičních vůdců a mediálních osobností k trestům vězení až na 45 let. Stalo se tak den poté, co Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající Tunis k propuštění lidí zadržených za uplatňování svobody projevu, včetně politických vězňů a lidskoprávních aktivistů. Tuniská vláda s rezolucí nesouhlasí a parlamentní usnesení považuje za vměšování do vnitřních záležitostí země, informovala agentura AFP s odvoláním na vládní prohlášení.
Opozičním vůdcům, včetně šéfa hlavní opoziční koalice Fronta národní spásy (FSN) Džauhára bin Mbareka, a řadě obchodních a mediálních osobností tuniský soud uložil tresty od pěti do pětačtyřiceti let, napsala AFP s odvoláním na místní média. Obžalováni byli mimo jiné ze spiknutí proti bezpečnosti státu a členství v teroristické skupině. Nevládní organizace proces označují za politicky motivovaný.
„Každý, kdo nerespektuje naši zemi nebo ignoruje pravidla mezinárodního jednání, musí pochopit, že to nebudeme akceptovat a že ho budeme hnát k odpovědnosti,“ řekl tuniský prezident Káis Saíd. Ministr zahraničí Muhammad Alí Naftí se má podle něj postavit evropským představitelům, kteří by si podle prezidenta měli z Tuniska v oblasti práv a svobod vzít příklad.
EU vyzývá k propuštění
Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, které vyzývá tuniský režim k propuštění všech osob zadržených za uplatňování práva na svobodu projevu. Europarlament zároveň vyzval tuniské úřady, aby chránily svobodu shromažďování a projevu, jakož i nezávislost soudnictví zakotvenou v tuniské ústavě. Pro rezoluci hlasovalo 464 europoslanců, zatímco 58 bylo proti.
Europarlament mimo jiné vyzval k okamžitému osvobození známé tuniské právničky a publicistky Sáníji Dahmaniové. Ta byla ve stejný den po europarlamentním usnesení podmínečně propuštěna. V červenci soud Dahmaniovou odsoudil k ročnímu vězení za šíření nepravdivých zpráv. Stále však čelí obvinění v několika případech podle tuniského zákona o dezinformacích – ten kritizovali obhájci lidských práv a Evropský parlament vyzval k jeho zrušení.
Saíd byl v roce 2019 zvolen prezidentem v demokratických volbách se slibem protikorupčních opatření. V červenci 2021 však rozpustil parlament a začal vládnout pomocí dekretů, což jeho kritici považují za převrat a jeho vládu za autoritářskou.
V posledních měsících v zemi zintenzivnilo pronásledování politických oponentů, novinářů i podnikatelů. Podle Amnesty International represe proti skupinám zaměřeným na dodržování lidských práv dosáhly kritické úrovně. Úřady cíleně zasahují do činnosti čtrnácti neziskových organizací formou zatýkání, zadržování, zmrazení majetku, bankovních omezení a pozastavení jejich činnosti.
