Tunisko

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Soud v Tunisku odsoudil členy opozice k mnohaletým trestům vězení kvůli spiknutí, píše agentura Reuters. Tresty ve výši od třinácti až 66 let odnětí svobody se týkají nejen politiků, ale také podnikatelů, novinářů a právníků. Opozice vinu odmítá a tvrdí, že soudní procesy jsou vykonstruované. V zemi vládne od roku 2019 prezident Kaís Saíd, jehož vládu označují kritici za autoritářskou.

Italská premiérka Giorgia Meloniová se prezentuje jako blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa a prostředník mezi Washingtonem a Bruselem. Jenže krize vyvolané americkými cly nebo vyjednáváním o příměří v rusko-ukrajinském konfliktu oba celky oddálily a pozici Meloniové ztížily. Ve čtvrtek zamíří italská pravicová politička do Bílého domu, kde se setká s Trumpem jako první unijní lídr od zavedení amerických cel.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

V tuniském městě Tebourba udržuje Abdaziz Misfare živou tradici svých předků – výrobu olivového oleje v tradičním mlýně s masivními kamennými mlýnky. „Jsou to stroje našich předků, které zpracovávají olivy stejně jako před kolonizací Tuniska,“ říká Misfare. Každý krok procesu, od drcení oliv po ruční separaci oleje od vody, zachovává přírodní kvality produktu i spojení s historií. Dokonce i zbytky z lisování nacházejí využití – pasta jde do výroby mýdla a odpadní voda slouží jako přírodní hnojivo. Tunisko, jeden z předních světových vývozců olivového oleje, nyní zažívá rekordní růst poptávky i cen.

Znovuzvolení tuniského prezidenta Kaíse Saída znamená konec demokratizace v zemi, varují média po nedělním hlasování, jehož férovost Saídovi kritici zpochybňují. Saíd, který je hlavou státu od roku 2019, čelí kritice ze strany nezávislých pozorovatelů a lidskoprávních organizací, podle kterých zničil mnoho demokratických výdobytků v zemi. Právě v této severoafrické zemi odstartovalo skoro před čtrnácti lety takzvané arabské jaro. I přes autoritářské tendence si ale evropští politici Saída vybrali jako jednoho z partnerů v boji proti migraci do Evropy, upozorňuje deník Le Monde.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které se po lidových povstáních z roku 2011 podařilo zbavit se diktatury a zavést pluralitní systém. Čtyři tamní organizace za to dokonce v roce 2015 dostaly Nobelovu cenu míru. Nyní, měsíc před prezidentskými volbami, byli tři kandidáti diskvalifikováni. A jednoho ze dvou zbývajících soupeřů stávající hlavy státu Kaíse Sahída úřady obvinily z volebního podvodu.

Zhruba stovka Čechů se v současnosti pohybuje v afrických zemích zasažených virem mpox. Vyplývá to z dat aplikace Drozd, kterou provozuje ministerstvo zahraničí. Celkově je na africkém kontinentu bezmála pět tisíc Čechů. Většinou jsou ale v turistických resortech. Na seznamu zemí představujících riziko je teď podle Afrického centra pro kontrolu nemocí dvanáct států zejména ze střední Afriky. Od roku 2022 se případy nemoci, dříve známé jako opičí neštovice, objevily už ve 116 státech po celém světě.

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí, napsala s odvoláním na údaje jednotlivých států agentura AFP. Největší počet jich patrně pochází z Egypta, který eviduje 323 mrtvých poutníků. Většina z nich přišla o život v důsledku veder, která nyní v Saúdské Arábii panují. Teploty ve Velké mešitě v Mekce dosahovaly ve stínu až 51,8 stupně Celsia, připojila agentura Reuters.

Europoslanci ve středu schválili migrační pakt. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o něm v pořadu Události, komentáře uvedl, že situaci v Evropě každopádně zlepší a že neobsahuje povinné relokační kvóty. Opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) naopak řekla, že v paktu existuje distribuční klíč pro rozdělování migrantů a že Evropská komise může nařídit, aby si je členské státy přerozdělily.

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

Farmář z Tuniska Hasan Chetoui hledá inspiraci v hluboké minulosti, čímž se snaží přizpůsobit suchu způsobenému změnou klimatu. Na své farmě začal vysévat staré odrůdy pšenice, které, jak doufá, budou přinášet úrodu po celý rok. Ačkoliv jsou odborníci vůči metodě skeptičtí, podotýkají, že za určitých podmínek mohou staré odrůdy fungovat lépe a pokusy farmáře podporují. Chetoui využívá semena, která dle jeho slov využívala jeho rodina po celé generace.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Tři tisíce migrantů zadrželi francouzští policisté na hranicích s Itálií za pouhé dva týdny. A další velké počty se chystají. Úřady nepochybují o tom, že velká většina migrantů z ostrova Lampedusa bude směřovat právě do Francie. Ve městech na hranicích rostou obavy.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Na italský ostrov Lampedusa dorazilo v úterý přes pět tisíc migrantů, což je během jediného dne rekordní počet. Ve středu od půlnoci přibyla skoro tisícovka dalších utečenců, nápor nově příchozích tedy nepolevuje, napsala agentura ANSA. Při chaotickém vyloďování zachráněných migrantů z plavidla pobřežní stráže se ve středu ráno utopil pětiměsíční kojenec.

U italského ostrůvku Lampedusa se utopilo 41 migrantů, kteří pluli z Tuniska do Evropy. Jejich člun se potopil v Sicilském průlivu. Informovala o tom dnes agentura ANSA s odkazem na čtyři přeživší.

Nejméně jedenáct migrantů přišlo o život a dalších čtyřiačtyřicet se pohřešuje poté, co se o víkendu nedaleko tuniských břehů potopila jejich loď. V aktualizované bilanci to uvedla agentura Reuters s odvoláním na tuniské úřady. Podle nich lidé na palubě byli ze subsaharské Afriky.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

S ničivými požáry nebojuje ve Středomoří jen Řecko. Tragičtější následky hlásí chudší Alžírsko, kde zemřelo nejméně 34 lidí včetně desítky vojáků. Hořet tam začalo v několika regionech naráz, a to v pondělí. V noci na středu pak agentura Reuters informovala, že lesní požáry jsou pod kontrolou. Na Sicílii pak kvůli šířícímu se ohni uzavřely úřady na několik hodin letiště v Palermu. Na východě ostrova dosahují teploty přes 47 stupňů Celsia.

Evropská unie musí spojit síly se všemi režimy ve státech původu a v tranzitních zemích, přes něž se migranti snaží dostat na starý kontinent, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která reagovala na kritické ohlasy na novou dohodu s autoritářským Tuniskem. Podle eurokomisařky půjde hlavně o pomoc při ochraně tuniských hranic, nikoli o peníze pro Tunis. V rozhovoru pro ČT také ocenila roli českého předsednictví při formování migračního paktu.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.