Tunisko strana 2 z 5

Nejméně jedenáct migrantů přišlo o život a dalších čtyřiačtyřicet se pohřešuje poté, co se o víkendu nedaleko tuniských břehů potopila jejich loď. V aktualizované bilanci to uvedla agentura Reuters s odvoláním na tuniské úřady. Podle nich lidé na palubě byli ze subsaharské Afriky.

Italská policie zadržela čtyři Tunisany, kteří podle ní z lodí přepravujících migranty kradli motory, a ponechávali tato plavidla na moři napospas osudu, informoval o tom deník The Guardian. Podle policie je možné, že se jednalo o pašeráky lidí. Muži migranty obírali také o cennosti a peníze.

S ničivými požáry nebojuje ve Středomoří jen Řecko. Tragičtější následky hlásí chudší Alžírsko, kde zemřelo nejméně 34 lidí včetně desítky vojáků. Hořet tam začalo v několika regionech naráz, a to v pondělí. V noci na středu pak agentura Reuters informovala, že lesní požáry jsou pod kontrolou. Na Sicílii pak kvůli šířícímu se ohni uzavřely úřady na několik hodin letiště v Palermu. Na východě ostrova dosahují teploty přes 47 stupňů Celsia.

Evropská unie musí spojit síly se všemi režimy ve státech původu a v tranzitních zemích, přes něž se migranti snaží dostat na starý kontinent, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která reagovala na kritické ohlasy na novou dohodu s autoritářským Tuniskem. Podle eurokomisařky půjde hlavně o pomoc při ochraně tuniských hranic, nikoli o peníze pro Tunis. V rozhovoru pro ČT také ocenila roli českého předsednictví při formování migračního paktu.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Při útoku u synagogy na tuniském ostrově Džerba zemřeli tři příslušníci bezpečnostních složek a dva věřící, osm jich utrpělo zranění. Mezi mrtvými je i jeden občan Francie, sdělila tuniská diplomacie. Pachatele zastřelily bezpečnostní složky. Tuniské úřady sdělily, že motiv útoku nadále vyšetřují.

Papež František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi (Městu a světu) vyjádřil znepokojení nad konflikty v Izraeli a v Palestině. Zároveň prosil Boha, aby ukázal Ukrajině cestu k míru a osvítil ruský národ. Ve zhruba desetiminutovém proslovu se František zmínil i o řadě dalších mezinárodních krizí, například o občanské válce v Sýrii, o zemětřesení, které v únoru zasáhlo Turecko a Sýrii, či o bezpečnostní a humanitární situaci v Latinské Americe, v Asii a v Africe.

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala 330 tisíc případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016 a o skoro dvě třetiny více oproti roku 2021. Frontex to uvedl v tiskové zprávě. Skoro polovina těchto případů byla na západním Balkánu.

Opoziční Fronta národní spásy v Tunisku (NSTF) vyzvala tuniského prezidenta Kaíse Saída k odchodu z funkce. Prezident podle ní po parlamentních volbách s účastí pod devět procent ztratil legitimitu. Informovala o tom agentura Reuters. Volby bojkotovala většina opozičních politických stran, podle kterých bylo hlasování vyvrcholením snahy prezidenta o přechod k nedemokratické vládě.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Čtyři z deseti obyvatel světa věří, že existují čarodějnice a čarodějové, kteří mohou svými nadpřirozenými schopnostmi škodit ostatním. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném magazínu PLOS One.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

Ohňostrojem, ale především projekcí filmů v české i světové premiéře začíná 26. května Zlín Film Festival. Nejstarší festival pro děti a mládež na světě se po pandemických omezeních koná opět v tradičním, květnovém terminu. Skončí 1. června, tedy na Mezinárodní den dětí.

Nebezpečná migrační cesta přes Středozemní moře do Evropy vypadala v podání dvou mladých tuniských influencerek jako příjemný výlet – a na dívky se za publikaci zavádějících videí svalila vlna kritiky. Jen za loňský rok totiž kdesi ve Středomoří zmizelo přes dva tisíce lidí.

U obce Moldava v Krušných horách stojí sluneční elektrárna, která za jedenáct let načerpala od českého státu zhruba půl miliardy korun jako podporu při prodeji elektřiny. Majitel elektrárny přitom nezákonně získal jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu energie. Obojí pravomocně potvrdily soudy. Zatím rozhodly, že musí vrátit pětapadesát procent vyplacené podpory, přes dvě stě milionů si tedy může nechat. Podle rejstříku patří elektrárna investorovi z afrického Tuniska, stopy přitom vedou k bývalému chomutovskému starostovi a senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Soud v Německu uložil doživotní trest vězení muži, který loni v únoru úmyslně najel autem do karnevalového průvodu v západoněmeckém městě Volkmarsen a zranil nejméně 88 lidí včetně 26 dětí. Soudce tak vyhověl požadavku státního zastupitelství, podle nějž nepřipadal nižší trest v úvahu, protože obžalovaný jednal zákeřně, nebezpečně a z nízkých pohnutek. Doživotní vězení je nejvyšším trestem udělovaným v Německu.

V částech Sibiře, USA a Turecka, které se potýkaly s požáry, letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné ohně, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.

Tuniský prezident Kaís Saíd jmenoval novou premiérkou Nadžlu Búdinovou a pověřil ji sestavením vlády, informuje agentura AFP. V čele kabinetu severoafrické země tak vůbec poprvé stane žena. Nová vláda vyvstává po letní krizi, kdy prezident v červenci pozastavil činnost parlamentu, odvolal premiéra a ujal se řízení exekutivy, což kritici hlavy státu označili za puč.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Už příští víkend vypraví české cestovní kanceláře první lety do Tuniska. Oblíbená destinace se od tohoto týdne více uvolnila pro cestování. Ministerstvo zdravotnictví vyžaduje po příjezdu do Česka kratší, minimálně pětidenní karanténu a test. Očkovaní mají návrat do vlasti bez omezení.

Tuniský prezident Kaís Saíd se rozhodl prodloužit pozastavení činnosti parlamentu až do odvolání, uvedly tiskové agentury s odkazem na oznámení prezidentské kanceláře, vydané v noci na úterý. Šéf státu současně prodloužil dobu, po kterou neplatí imunita zákonodárců.

V neděli přibylo v Česku 107 případů covidu, což je o 31 víc než před týdnem. Reprodukční číslo ale mírně kleslo pod hodnotu jedna na 0,96, což značí zpomalování epidemie. V nemocnicích je s koronavirem aktuálně hospitalizováno 52 lidí, z toho osm ve vážném stavu. S pondělím se mění také pravidla pro cestování. Například Tunisko už není extrémně rizikové, ztíží se však příjezd z Bulharska. Česko zároveň začalo uznávat očkování i některým lidem ze zemí mimo EU.