V částech Sibiře, USA a Turecka, které se potýkaly s požáry, letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné ohně, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.
Emisí z požárů vylétlo nejvíc od začátku měření. Rozjíždí se zpětná vazba změny klimatu
Některé z regionů zasažených požáry zaznamenaly od ledna do listopadu dosud nejvyšší emise od roku 2003, kdy Copernicus zahájil svoje pozorování. Jednalo se například o Jakutsk na severovýchodě Sibiře, Turecko, Tunisko či západ USA.
Z celosvětového hlediska rekord v ročních emisích nepadl, podle vědců je však stále pravděpodobnější, že se množství uvolňovaných skleníkových plynů v důsledku požárů bude s působením změn klimatu stále zvyšovat.
„Viděli jsme, že rozlehlé regiony zažily intenzivní a dlouhé požáry. Sušší a teplejší regionální podmínky za proměňujícího se klimatu zvýšily riziko vzplanutí a riziko požárů vegetace,“ řekl vysoce postavený vědecký pracovník služby Copernicus Mark Parrington.
Zhoršená kvalita ovzduší
V okolí Jakutsku vzniklo letos nejvíce emisí od roku 2003, zatímco na západě Sibiře se při požárech uvolnilo množství oxidu uhličitého, které značně převyšovalo průměr z posledních devatenácti let.
V Severní Americe hořel porost zejména v Kalifornii, která mimo jiné zaznamenala svůj dosud největší požár v historii nazvaný Dixie Fire. Plameny trápily rovněž části Kanady a severozápadního pobřeží USA. Celkově se v Severní Americe v důsledku živlu uvolnilo do ovzduší kolem 83 milionů tun oxidu uhličitého.
Požáry zachvátily také části Středozemí, zejména Řecko a Turecko, tisíce lidí tam musely opustit svoje domovy. Podle Copernicusu se po letošním létu na mnoha místech zhoršila kvalita ovzduší, jelikož se tam uvolnilo do vzduchu velké množství mikročástic.