Oheň a led. Zamrzlou Sibiř zasáhly už v květnu zombie požáry

Nahrávám video

Na západě Ruska a v části Sibiře panují už teď třicetistupňová horka. Vedra pak zesílila lesní požáry a jednotlivých ohnisek jsou už desítky. Jen v Ťumenské oblasti shořelo na 60 tisíc hektarů. Podle expertů právě na Sibiř dopadají klimatické změny zvlášť silně.

V ruské Samaře začalo v polovině května předčasné horké léto. Momentálně tam panují teploty kolem 32 stupňů, což je o deset víc než běžně v květnu. Kromě úpalů a úžehů hrozí něco mnohem horšího: lesní požáry. Mizí kvůli nim stovky hektarů lesa.

„Pokud se oheň začne šířit v korunách stromů, bude velmi těžké ho zastavit. Postihne rozsáhlou plochu poblíž zabydlených oblastí,“ varoval Dmitrij Agejev z ministerstva pro mimořádné události.

První lesní požáry letos přišly mimořádně brzo – a hasiči i záchranáři už museli zasahovat. „Zapojili jsme speciální vlak s cisternou, stejně jako mobilní vzdušný tým. Díky seskupení týmů a zdrojů se oheň nerozšířil dál,“ popsal situaci v Uljanovské oblasti Andrej Šmelkov z ministerstva pro mimořádné události.

Plameny, které nikdy nevyhasnou

Situace na Sibiři se horší poslední tři roky. Na některých místech plameny od loňska ani nevyhasly. V rašelině totiž doutnají i přes zimu, klidně i v pětadvacetistupňových mrazech. Vyšší teploty i sucho je teď zase probudily k životu – pro tuto jejich schopnost přežít svou „smrt“ se jim říká zombie požáry. Právě v oblasti ruské Sibiře jsou nejrozšířenější.

Nová studie v odborném časopise Nature, která vyšla tento týden, varuje, že s klimatickými změnami budou tyto typy požárů stále častější: podporuje je právě vysoká teplota v létě, která dostatečně prohřeje zemi. 

Za požáry si ale místní mnohdy mohou sami, typicky neopatrným spalováním trávy, které se chtějí po zimě zbavit. Tato praxe je přitom dlouhodobě kritizovaná ekology i státními úředníky. „Naštěstí nemáme žádné oběti. Všem se daří dobře. Samozřejmě jsou šokovaní. Jedna žena se nervově zhroutila a naši lékaři jí poskytli pomoc,“ říká Alexej Ruškich, guvernér Uljanovské oblasti.

Požáry už se objevují i na těžko představitelných místech. Například Ojmjakon platí za jedno z nejchladnějších míst na zemi, přitom v jeho okolí hoří lesy i země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Australan zadal AI agentovi, aby mu udělal rezervaci ve fitku. Robot firmu hackoval

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 10 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.