Sibiři hrozí masivní požáry, varuje evropská satelitní služba

Teplotní rekordy a lesní požáry v polární části Sibiře v uplynulém měsíci překonaly loňský červen, upozornila evropská služba Corpernicus. Varovala, že v příštích týdnech požárů nejspíš ještě přibude.

„Nejvíce znepokojivé je neuvěřitelné oteplení v polární Sibiři, kde průměrné teploty přesáhly normální červnový stav až o deset stupňů Celsia,“ uvedl Copernicus v tiskové zprávě. Teplotní průměr v celé polární Sibiři vzrostl o pět stupňů Celsia, což je o jeden stupeň víc než teploty za červen 2018 a 2019, které byly dosud označované za nejvyšší.

V polárních oblastech východní Sibiře byla 20. června na meteorologické stanici naměřena teplota 38 stupňů Celsia. Nové maximum v červnu je tak o jeden až dva °C teplejší, než předchozí odhadovaná maxima v polární oblasti z let 1969 (na Aljašce) a 1973 (na východní Sibiři).

Extrémní Sibiř

„Hledání toho, co vyvolává tyto rekordní teploty, není snadné a jednoduché. Ve hře je mnoho navzájem propojených činitelů. Sibiř a oblasti polárního kruhu mají obecně rok od roku obrovské výkyvy. Není to poprvé, co byly v červnu naměřeny tak vysoké teploty. Znepokojující je ale fakt, že se oblasti u polárního kruhu zahřívají rychleji než ostatní regiony na planetě. Západní Sibiř prochází neobvykle dlouhým obdobím s nadprůměrnými teplotami. Starost mi dělají velmi vysoké teploty v zimě a na jaře, maxima z letošního června 2020 jsou alarmující,“ prohlásil ředitel evropské služby Carlo Buontempo.

K mírným zimám a jarům na západní Sibiři a k horkým létům v polárních oblastech přispívá odlišné proudění vzduchu, domnívá se Copernicus. Poukázal také na rekordně nízkou sněhovou pokrývku a vlhkost půdy pod povrchem, což pravděpodobně také hraje roli v neobvykle vysokých teplotách.

Ideální podmínky pro vznik požárů

Navíc podprůměrná vlhkost v půdě nejspíše přispívá k požárům, hlavně v severovýchodních oblastech Sibiře. Množství a intenzita požárů v divočině se zvyšuje, zejména v oblastech Jakutska, Čukotky a v menší míře i na Aljašce a Yukonu, upozornili vědci. Odhadují, že za letošní červen se do atmosféry uvolnilo 59 megatun oxidu uhličitého (CO2), oproti loňským 53 megatunám.

„Je pozoruhodné, jak moc se letošní požáry na Sibiři podobají loňským - a to jak v zasažené oblasti, tak v intenzitě a velikosti. Už loňský rok byl v naší databázi požárů v polární oblasti, vedené od roku 2003, rekordní. Tento rok se vyvíjí podobně. Pokud se bude držet loňského modelu, pravděpodobně uvidíme ještě více požárů v příštích týdnech,“ varoval expert Mark Parrington.

„Vyšší teploty a sušší povrch jsou ideální podmínky pro dlouhodobé požáry. Hoří pak déle a na větší ploše. V průběhu našeho monitorování v posledních letech jsme viděli velmi podobné vzorce mezi ohnisky požárů a anomáliemi ve vlhkosti půdy v celém regionu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled