Sibiři hrozí masivní požáry, varuje evropská satelitní služba

Teplotní rekordy a lesní požáry v polární části Sibiře v uplynulém měsíci překonaly loňský červen, upozornila evropská služba Corpernicus. Varovala, že v příštích týdnech požárů nejspíš ještě přibude.

„Nejvíce znepokojivé je neuvěřitelné oteplení v polární Sibiři, kde průměrné teploty přesáhly normální červnový stav až o deset stupňů Celsia,“ uvedl Copernicus v tiskové zprávě. Teplotní průměr v celé polární Sibiři vzrostl o pět stupňů Celsia, což je o jeden stupeň víc než teploty za červen 2018 a 2019, které byly dosud označované za nejvyšší.

V polárních oblastech východní Sibiře byla 20. června na meteorologické stanici naměřena teplota 38 stupňů Celsia. Nové maximum v červnu je tak o jeden až dva °C teplejší, než předchozí odhadovaná maxima v polární oblasti z let 1969 (na Aljašce) a 1973 (na východní Sibiři).

Extrémní Sibiř

„Hledání toho, co vyvolává tyto rekordní teploty, není snadné a jednoduché. Ve hře je mnoho navzájem propojených činitelů. Sibiř a oblasti polárního kruhu mají obecně rok od roku obrovské výkyvy. Není to poprvé, co byly v červnu naměřeny tak vysoké teploty. Znepokojující je ale fakt, že se oblasti u polárního kruhu zahřívají rychleji než ostatní regiony na planetě. Západní Sibiř prochází neobvykle dlouhým obdobím s nadprůměrnými teplotami. Starost mi dělají velmi vysoké teploty v zimě a na jaře, maxima z letošního června 2020 jsou alarmující,“ prohlásil ředitel evropské služby Carlo Buontempo.

K mírným zimám a jarům na západní Sibiři a k horkým létům v polárních oblastech přispívá odlišné proudění vzduchu, domnívá se Copernicus. Poukázal také na rekordně nízkou sněhovou pokrývku a vlhkost půdy pod povrchem, což pravděpodobně také hraje roli v neobvykle vysokých teplotách.

Ideální podmínky pro vznik požárů

Navíc podprůměrná vlhkost v půdě nejspíše přispívá k požárům, hlavně v severovýchodních oblastech Sibiře. Množství a intenzita požárů v divočině se zvyšuje, zejména v oblastech Jakutska, Čukotky a v menší míře i na Aljašce a Yukonu, upozornili vědci. Odhadují, že za letošní červen se do atmosféry uvolnilo 59 megatun oxidu uhličitého (CO2), oproti loňským 53 megatunám.

„Je pozoruhodné, jak moc se letošní požáry na Sibiři podobají loňským - a to jak v zasažené oblasti, tak v intenzitě a velikosti. Už loňský rok byl v naší databázi požárů v polární oblasti, vedené od roku 2003, rekordní. Tento rok se vyvíjí podobně. Pokud se bude držet loňského modelu, pravděpodobně uvidíme ještě více požárů v příštích týdnech,“ varoval expert Mark Parrington.

„Vyšší teploty a sušší povrch jsou ideální podmínky pro dlouhodobé požáry. Hoří pak déle a na větší ploše. V průběhu našeho monitorování v posledních letech jsme viděli velmi podobné vzorce mezi ohnisky požárů a anomáliemi ve vlhkosti půdy v celém regionu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...