Sibiř se může stát obyvatelnou, způsobí to klimatická změna, předvídá studie

Na konci 21. století by se mohly stát obyvatelnými rozsáhlé oblasti v asijské části Sibiře, popisuje nejnovější výzkum ruských a amerických vědců. V zimě se může tato oblast oteplit až o deset stupňů Celsia.

Oblast o rozloze 13 milionů čtverečních kilometrů od Uralu až k Tichému oceánu tvoří 77 procent území Ruské federace. Ale na tomto rozsáhlém území žije pouze čtvrtina obyvatel Ruska, většina je navíc koncentrovaná na jihu. Sever je i s moderními technologiemi člověkem stále v podstatě neobyvatelný. To se ale může v blízké budoucnosti změnit, ukazuje studie vědců z Federálního výzkumného centra v Krasnojarsku a Národního leteckého institutu ve Spojených státech.

„Lidské migrace v minulosti byly spojené s klimatickými změnami. Jak si civilizace vyvíjely technologie, které jim umožňovaly se adaptovat, lidé se stávali stále méně závislými na životním prostředí, zejména, co se týká klimatu,“ uvedla vedoucí výzkumu Elena Parfenovová.

„Chtěli jsme vědět, jestli povedou budoucí změny k tomu, že by se méně obyvatelná místa asijské části Ruska mohla stát obyvatelnějšími pro člověka,“ vysvětluje vědkyně.

Vědci pro svou analýzu využili kombinace několika modelů s různými scénáři budoucího vývoje klimatu. Výsledky jsou velmi výrazné – Sibiř se podle nich promění do konce století k nepoznání. „Zjistili jsme, že v zimě dojde ke zvýšení teplot o 3,4 – 9,1 stupňů Celsia, v létě o 1,9 – 5,7 stupňů Celsia. Také dojde ke zvýšení srážek z 60 milimetrů na 140 milimetrů,“ popisuje profesorka Parfenovová.

Sibiř teplejší o téměř deset stupňů

Podle simulací se zdá, že v klimaticky nejvíce extrémním scénáři (který je ale nejvíce pravděpodobný) bude mít asijské Rusko kolem roku 2080 mírnější klima, s menším množstvím permafrostu – bude pokrývat jen 40 procent země, zatímco dnes je to asi 65 procent území. Ale i pokud dojde k „optimistickému scénáři“ a podaří se výrazně omezit emise oxidu uhličitého, pak by se měly podmínky pro život lidí zlepšit nejméně na 15 procentech této plochy.

„Asijské Rusko je v současnosti extrémně chladné. V budoucnosti, při změně klimatu se zdejší podmínky stanou pro tamní obyvatelstvo, co se týká potravinové bezpečnosti, více výhodnými,“ dodává vědkyně.

Vědci současně zdůraznili, že tato území disponují v aktuální době jen velmi špatnou infrastrukturou – aby zde mohl probíhat nějaký pozitivní vývoj, bude zapotřebí investic na její vylepšení. A tyto změny by podle nich měly začít co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
před 20 hhodinami

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
před 21 hhodinami

Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall

Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
24. 3. 2025

Vesmír možná leží uvnitř černé díry, naznačuje studie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.
24. 3. 2025

Masivní solární farmy by mohly přinést do pouští déšť, tvrdí výzkum

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.
24. 3. 2025

Předkové lidí byli vynalézaví, ukazuje nález nástrojů starých 1,5 milionu let

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.
24. 3. 2025

Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
23. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...