Stejně jako čokoláda, káva a víno se pivo může v budoucnu stát obětí klimatických změn; ty povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Příčinou budoucího zdražování má být podle vědců ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.
Změna klimatu udělá z piva luxusní zboží, říká studie. Cena může vzrůst dvojnásobně
Produkce ječmene, jedné ze základních surovin pro výrobu piva, se v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, uvádí zpráva. Ztráty mohou dosáhnout až sedmnácti procent ve srovnání s nynější úrovní. Cena piva se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobí, a to po odečtení inflace. V některých zemích, například v Irsku, vzroste až trojnásobně.
Vědci podle agentury AP dávno vědí, že ječmen je jednou z nejzranitelnějších plodin. Aktuálně zveřejněná studie ale tento fakt prezentuje v dramatických souvislostech, shodují se experti. Právě popis důsledků globálního oteplování na příkladu piva je podle nich cesta, jak co nejvíc rozšířit povědomí o změnách klimatu.
Přijdeme o miliardy litrů piva
K výrobě piva se používá necelá pětina celkové světové úrody ječmene. V takových zemích, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Čína, jsou to až dvě třetiny. Naopak Austrálie spotřebovává na pivo pouhých devět procent ječmene. Pokud podle vědců budou emise skleníkových plynů vypouštěny do ovzduší v dosavadních objemech, vliv klimatu na pěstování ječmene poškodí jeho sklizeň do konce století nikoli jednou za deset let, ale jednou za dva roky.
Pokud se nepodaří změny klimatu zpomalit nebo zastavit, bude docházet k extrémním rokům, v jejichž důsledku poklesne roční spotřeba piva o 16 procent, tedy téměř třicet miliard litrů – to odpovídá přibližně celé spotřebě Spojených států za jeden rok. V průměru to bude znamenat zdražení piva na dvojnásobek, ale v zemích, které jsou na produkci piva specializované, může být zdražení i výraznější.
A co adaptace?
Tento výzkum nepočítá s tím, že by se podařilo vyšlechtit nějaké odrůdy, které by byly vůči změnám klimatu odolnější – to je ale také možné. Na podobné adaptace rostlin se zaměřují například čeští vědci z Olomouce pod vedením Jaroslava Doležela, který se podílel na rozluštění genomu pšenice nebo ječmene. Výzkum Doležela a jeho kolegů má pomoci například k vyšlechtění odrůd plodin odolnějších vůči změnám počasí a dalším negativním vlivům.
Tento vědec působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. „Pšenice patří mezi nejzákladnější zemědělské plodiny, živí lidstvo. Pěstuje se na největší ploše obdělávané plochy, poskytuje více než pětinu kalorií a bílkovin a v některých zemích to může být až polovina. Její role při výživě lidstva je nezastupitelná. Počet lidí na zeměkouli však přibývá a blíží se okamžik, kdy pšenice nebude stačit,“ uvedl tehdy.
Podle Doležela je třeba šlechtit výnosnější odrůdy, které se budou umět přizpůsobit současnému klimatu. Už dříve se také podílel na rozluštění genomu ječmene a stranou by podle něj neměl zůstat ani výzkum genomu banánovníku, který hraje významnou roli při zajišťování výživy rozvojového světa trpícího nedostatkem potravy.