Přes 40 procent lidí na světě věří ve zlé čarodějnice, ukázala studie

Čtyři z deseti obyvatel světa věří, že existují čarodějnice a čarodějové, kteří mohou svými nadpřirozenými schopnostmi škodit ostatním. Vyplývá to ze studie zveřejněné v odborném magazínu PLOS One.

Studie vychází z průzkumů veřejného mínění v 95 zemích a regionech světa z let 2008 až 2017, kterých se zúčastnilo více než 140 tisíc lidí. Přes čtyřicet procent z nich dalo najevo přesvědčení, že „někteří lidé mohou vyslovit kletby nebo zaříkadla, která způsobí, že se někomu stane něco zlého“.

Víra v nadpřirozené schopnosti čarodějnic a čarodějů je v různých částech světa různě intenzivní. Například v Tunisku ji sdílí 90 procent obyvatel a velmi vysoká je také v Maroku, Tanzanii nebo Kamerunu, zatímco ve Švédsku je o ní přesvědčeno jen devět procent a v Německu třináct procent dotázaných.

Obecně je víra v čarodějnictví více rozšířená u chudších lidí s nižším vzděláním.

Mapa rozšíření víry ve zlé čarodějnice
Zdroj: PLOS

Jak poznamenává agentura DPA, přesvědčení o nadpřirozených schopnostech čarodějnic a čarodějů nezůstává bez dopadů. A ty mohou být někdy tragické. V řadě zemí byly totiž zaznamenány například útoky i vraždy albínů, kteří jsou kvůli svému vzhledu považováni za obdařené nadpřirozenými schopnostmi.

Autoři studie upozorňují na to, že jejich analýza má omezenou vypovídací schopnost. Zahrnuje sice více než polovinu dospělé světové populace, ale chybí v ní země jako Čína nebo Indie. Navzdory těmto omezením však podle vědců data jasně ukazují, že víra v čarodějnictví je i v současnosti globálním fenoménem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 2 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...