Tunisko trpí suchem. V noci zakázalo odběr vody a bojí se o úrodu

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Tunisko na konci března oznámilo, že zemi zasáhlo nejhorší sucho v dějinách země. Severoafrický stát v reakci na to zavádí přísná pravidla, která omezují spotřebu vody.

Místní občané nebudou moci odebírat vodu v noci během sedmihodinové periody (mezi 21: 00 a 4:00). Země zasažená už na začátku jara výjimečným suchem oznámila i další přísná omezení spotřeby vody – včetně zákazu používání pitné vody na zavlažování zemědělské půdy nebo zelených ploch i na čištění veřejných prostranství či automobilů. Tato přísná, nepopulární a extrémní opatření mají Tunisku pomoci připravit se na další horké léto.

Voda nepřichází

Podle ředitele státní vodárenské společnosti Mosbahe Helaliho může za sucho nedostatek dešťových srážek, který postihl zemi už čtyři roky za sebou. Viníkem jsou podle něj klimatické změny – a jejich důsledky jsou bezprecedentní, uvedl pro stanici al-Džazíra. 

Protože je situace výjimečná, připravilo Tunisko i mimořádné tresty pro ty, kdo pravidla poruší – kromě pokut se plánuje i odnětí svobody na dobu až šesti měsíců.

Napětí, migrace, hlad

Podle agentury Reuters hrozí, že nové rozhodnutí podnítí sociální napětí v zemi, jejíž obyvatelé trpí špatnými veřejnými službami, vysokou inflací a slabou ekonomikou.

Přehrady severoafrické země jsou na kritickém minimu, které ještě zhoršují úniky vody z potrubí ve zchátralé distribuční síti. Tunisko zaznamenalo pokles kapacity přehrad na přibližně jednu miliardu metrů krychlových, což je jen třetina maxima. 

Zemědělci proto vyjadřují obavy z letošní úrody – zejména, co se týká obilovin. Slabá domácí úroda by ještě více prohloubila problémy Tuniska s obstaráváním dostatečného množství mouky vzhledem k prudkému nárůstu mezinárodních cen pšenice po ruské invazi na Ukrajinu na začátku loňského roku. Tuniská federace pro zemědělství a rybolov uvedla, že hrozí, že tisíce hektarů zemědělské půdy zůstanou kvůli nedostatku deště ladem.

„Letošní obilnářská sezona bude katastrofální – nebude úroda,“ řekl tuniským médiím mluvčí Anis Charbech. Podle něj předpokládané výnosy nebudou stačit ani na zajištění osiva pro úrodu v příštím roce. Tuniský zemědělský sektor přitom obvykle tvoří 10 % hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebuje až procent vody.

Řešení je složité

Tunisko se sice snaží problém řešit, nemůže ale ovlivnit jeho příčinu – tedy to, že v zemi zkrátka neprší.  Například mezi loňským srpnem a letošním lednem napršela jen pětina obvyklého množství srážek.

Zpráva Světové banky popisuje, že ještě na počátku jednadvacátého století se sucha v zemi objevovala průměrně jednou za deset let, ale od té doby jich přibývá, a zejména poslední několikaletá perioda byla výjimečně dlouhá. 

Tato zpráva doporučuje i několik cest, jak se s tímto problémem vyrovnávat – včetně lepšího hospodaření s povrchovou vodou, pěstování odolnějších plodin, ale také využívání dalších zdrojů, jako je například odsolování mořské vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...