Tunisko trpí suchem. V noci zakázalo odběr vody a bojí se o úrodu

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Tunisko na konci března oznámilo, že zemi zasáhlo nejhorší sucho v dějinách země. Severoafrický stát v reakci na to zavádí přísná pravidla, která omezují spotřebu vody.

Místní občané nebudou moci odebírat vodu v noci během sedmihodinové periody (mezi 21: 00 a 4:00). Země zasažená už na začátku jara výjimečným suchem oznámila i další přísná omezení spotřeby vody – včetně zákazu používání pitné vody na zavlažování zemědělské půdy nebo zelených ploch i na čištění veřejných prostranství či automobilů. Tato přísná, nepopulární a extrémní opatření mají Tunisku pomoci připravit se na další horké léto.

Voda nepřichází

Podle ředitele státní vodárenské společnosti Mosbahe Helaliho může za sucho nedostatek dešťových srážek, který postihl zemi už čtyři roky za sebou. Viníkem jsou podle něj klimatické změny – a jejich důsledky jsou bezprecedentní, uvedl pro stanici al-Džazíra. 

Protože je situace výjimečná, připravilo Tunisko i mimořádné tresty pro ty, kdo pravidla poruší – kromě pokut se plánuje i odnětí svobody na dobu až šesti měsíců.

Napětí, migrace, hlad

Podle agentury Reuters hrozí, že nové rozhodnutí podnítí sociální napětí v zemi, jejíž obyvatelé trpí špatnými veřejnými službami, vysokou inflací a slabou ekonomikou.

Přehrady severoafrické země jsou na kritickém minimu, které ještě zhoršují úniky vody z potrubí ve zchátralé distribuční síti. Tunisko zaznamenalo pokles kapacity přehrad na přibližně jednu miliardu metrů krychlových, což je jen třetina maxima. 

Zemědělci proto vyjadřují obavy z letošní úrody – zejména, co se týká obilovin. Slabá domácí úroda by ještě více prohloubila problémy Tuniska s obstaráváním dostatečného množství mouky vzhledem k prudkému nárůstu mezinárodních cen pšenice po ruské invazi na Ukrajinu na začátku loňského roku. Tuniská federace pro zemědělství a rybolov uvedla, že hrozí, že tisíce hektarů zemědělské půdy zůstanou kvůli nedostatku deště ladem.

„Letošní obilnářská sezona bude katastrofální – nebude úroda,“ řekl tuniským médiím mluvčí Anis Charbech. Podle něj předpokládané výnosy nebudou stačit ani na zajištění osiva pro úrodu v příštím roce. Tuniský zemědělský sektor přitom obvykle tvoří 10 % hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebuje až procent vody.

Řešení je složité

Tunisko se sice snaží problém řešit, nemůže ale ovlivnit jeho příčinu – tedy to, že v zemi zkrátka neprší.  Například mezi loňským srpnem a letošním lednem napršela jen pětina obvyklého množství srážek.

Zpráva Světové banky popisuje, že ještě na počátku jednadvacátého století se sucha v zemi objevovala průměrně jednou za deset let, ale od té doby jich přibývá, a zejména poslední několikaletá perioda byla výjimečně dlouhá. 

Tato zpráva doporučuje i několik cest, jak se s tímto problémem vyrovnávat – včetně lepšího hospodaření s povrchovou vodou, pěstování odolnějších plodin, ale také využívání dalších zdrojů, jako je například odsolování mořské vody. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 9 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 12 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 15 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
včera v 17:18

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
včera v 16:13

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
včera v 14:04

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
včera v 12:27

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
včera v 10:05
Načítání...