USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.

Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava neví nic o tom, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk míní, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Velitel amerických pozemních sil generál Christopher LaNewe v pátek ve Sněmovně reprezentantů během slyšení ohledně vojenského rozpočtu vysvětloval, že armáda dostala pokyn ke zmenšení sil. Za této situace bylo nejsmysluplnějším řešením zrušit plánové vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska, citovala generála polská agentura PAP. Zákonodárci z obou stran podle PAP toto rozhodnutí kritizovali, a to i s argumenty, že polský spojenec vydává na obranu 4,8 procenta hrubého domácího produktu.

Snížení počtu vojáků vyvolalo kritiku demokratických i republikánských zákonodárců. Ti se domnívají, že jde o špatný signál jak spojencům, tak ruskému vládci Vladimiru Putinovi, jehož vojska tento týden podnikla jeden z nejkrvavějších útoků na ukrajinské hlavní město za čtyři roky války, poznamenala agentura AP.

AP s odvoláním na nejmenované americké úředníky napsala, že o zrušení vyslání brigádního týmu do Polska se rozhodlo v době, kdy už některé jednotky byly vyslány do Polska a další, které byly ještě v USA, se dozvěděly, že se nemají přesunout na letiště až krátce před odletem. Většina vybavení tou dobou už doplula do evropských přístavů.

Podle jednoho z amerických činitelů je rozhodnutí týkající se Polska součástí krátkodobého řešení, které by umožnilo provést dříve oznámené stažení jednotek z Německa, kde je v současnosti rozmístěno 35 tisíc amerických vojáků. To podle Reuters naznačuje, že vojáci, kteří mají být v Polsku dočasně nasazeni, by mohli přijet odjinud.

Mluvčí Pentagonu se k záležitosti odmítl vyjádřit, zatímco jeden zákonodárce uvedl, že Kongres nebyl o rozhodnutí informován.

Tomasz Siemoniak, který je polským vládním koordinátorem tajných služeb, v pořadu stanice TVN24 prohlásil, že Polsko má ujištění, že se americká vojenská přítomnost v zemi nesníží. Na doplňující otázku, zda takovým ujištěním věří, prohlásil, že o tom nepochybuje.

„Nemám žádné pochybnosti o zárukách Spojených států vůči Polsku. Říkám to i s ohledem na kontakty se svými protějšky,“ podotkl Siemoniak. Poznamenal, že americké záruky jsou základem Severoatlantické aliance.

USA přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě delší dobu

Také náměstek polského ministra obrany Tomczyk odmítl, že by případné americké rozhodnutí nevyslat nové vojáky ze základen USA do Evropy dolehlo na Polsko. „Není to pravda,“ napsal na sociální síti X. Poznamenal, že americký krok se týká Německa a že Polsko naopak usiluje o zvýšení americké vojenské přítomnosti v zemi.

Tématu se podrobně věnují vedle polských i německá média. Jak ale poznamenala německá zpravodajská televize ntv, německé ministerstvo obrany se k novým zprávám odmítá vyjádřit. „K problematice jsme se již obšírně vyjádřili v uplynulých týdnech,“ uvedla mluvčí spolkového ministerstva. Německý ministr obrany Boris Pistorius už dříve řekl, že přítomnost vojáků USA v zemi je v americkém i německém zájmu, ale že americké rozhodnutí nebylo nečekané a dalo se předvídat.

Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu. Rozhořčilo ho také, že se evropští spojenci odmítli zapojit do války proti Íránu. Některá média uvedla, že šéf Bílého domu chce některé z evropských zemí potrestat, mimo jiné stažením amerických vojáků.

Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba 10 tisíc v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 58 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...