Armáda USA

Americká armáda zřídila letos v lednu v Evropě nový moderní prapor specializující se na takzvanou válku budoucnosti – tedy boj s útočnými drony a pozemními roboty. Cílem bylo poučit se z rusko-ukrajinské války a vyvinout špičkové vojenské systémy a taktiky k boji proti ruské hrozbě, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Po změně ve vedení armády USA se ale klíčová jednotka ruší, aby se zaměřila na více „tradiční úkoly“.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.

Armáda Spojených států od začátku války s Íránem vyčerpala téměř osmdesát procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD v době, kdy američtí velitelé varují, že muniční zásoby Pentagonu jsou nebezpečně nízké. Píše o tom web stanice CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené s nejnovější interní zprávou o stavu zásob munice. Armáda podle zdrojů vypotřebovala také přibližně polovinu raket do systému Patriot. Informace o nízkém stavu zásob pro systém THAAD podle CNN dosud nebyla zveřejněna.

Prezident USA Donald Trump odložil očekávané masivní údery na Írán nejen ve snaze oživit diplomatické úsilí, ale také kvůli debatám ohledně nedostatku munice. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekli američtí představitelé obeznámení se situací. Trump to popřel. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil. Teherán tvrdí, že v současné době s Washingtonem žádné jednání nevede.

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.

Americká armáda v neděli uvedla, že o víkendu provedla údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Zdůvodnila to údajnými „agresivními kroky Teheránu“. Íránské revoluční gardy naopak prohlásily, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují navzdory podepsanému příměří z dubna.

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.

Hormuzský průliv se zcela otevře, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA, prohlásil americký prezident Donald Trump. Írán americký návrh analyzuje. Trump dodal, že dočasně pozastavil ochranu a navádění lodí v průlivu, které ohrožovala íránská blokáda. Důvodem jsou podle něj aktuální jednání. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, americký letoun během středy zasáhl íránský tanker. Do oblasti směřuje francouzská letadlová loď Charles de Gaulle.

Emirátská protivzdušná obrana v úterý odpoledne opět zasahovala proti íránským dronům, balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu. Na síti X to uvedlo ministerstvo obrany SAE. Informace o případných obětech či materiálních škodách prozatím tiskové agentury neuvádějí. Íránské vzdušné útoky, které v pondělí emirátské úřady oznámily, byly přitom první od začátku příměří, které utlumilo konflikt v regionu.

Oznámené stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa nesouvisí se sporem s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, do kterého se spolkový kancléř Friedrich Merz dostal. Merz to v neděli prohlásil v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD. Řekl také, že Washington považuje za hlavního německého partnera v Severoatlantické alianci.

Americký voják ze speciálních jednotek, který se na začátku ledna podílel na zajetí a únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura do Spojených států, byl obviněn ze zneužití tajných informací o této misi k vlastnímu obohacení o 400 tisíc dolarů (asi 8,3 milionu korun), které vyhrál sázkami na sesazení venezuelského vůdce. Informaci přinesly agentury AP a Reuters s odvoláním na federální úřady.

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Později to potvrdil i prezident USA Donald Trump. Americká armáda nebude blokovat plavbu lodí Hormuzským průlivem, pokud nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil oznámenou blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví rozhodně.

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George, napsala s odvoláním na tři představitele Pentagonu agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa ve válce s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu zároveň v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.