Americká armáda v neděli uvedla, že o víkendu provedla údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů v íránském Goruku a na ostrově Kešm. Zdůvodnila to údajnými „agresivními kroky Teheránu“. Íránské revoluční gardy naopak prohlásily, že jejich letectvo zaútočilo na neupřesněnou leteckou základnu, která byla podle nich využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Obě strany se vzájemně ostřelují navzdory podepsanému příměří z dubna.
Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) v příspěvku na sociální síti X uvedlo, že Írán sestřelil americký dron MQ-1 operující nad mezinárodními vodami. Americké stíhačky proto v reakci „zničily íránskou protivzdušnou obranu, pozemní řídící stanici a dva jednorázové útočné drony“. Velitelství dodalo, že žádný americký vojenský personál nebyl zraněn.
Síly íránských gard v pondělí reagovaly prohlášením o útoku na základnu, kterou americká armáda podle nich používá k útokům na íránské území. Její lokalitu ale neupřesnily. Kuvajtská armáda nicméně krátce předtím oznámila, že čelila útokům dronů a raket. Podle zpravodaje ČT v Istanbulu Andrease Papadopulose není jasné, zda Kuvajt byl přímo terčem, nebo jen pozorovatelem.
„Jak Spojené státy, tak Írán své vojenské akce zdůvodňují obranou svých zájmů a vojenských prostředků, ne že by přímo hovořily o tom, že bylo potřeba zaútočit. Vždycky je to diplomaticky rámováno jako nutná sebeobrana. I z toho důvodu řada expertů incidenty hodnotí jako nikoliv eskalační,“ sdělil Papadopulos.
Střety i v minulém týdnu
Obě země se ostřelovaly i minulý týden, kdy Írán zaútočil na americkou leteckou základnu poté, co americká armáda provedla údery namířené proti íránské operaci dronů poblíž Hormuzského průlivu.
Válku na Blízkém východě rozpoutaly 28. února USA a Izrael leteckými útoky na Írán. Teherán odpověděl údery na státy Perského zálivu a americké vojenské objekty v regionu. V oblasti platí od 8. dubna křehké příměří, o jehož dalším prodloužení se nadále jedná.
Teherán také v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudily významné světové dodávky ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu (LNG).
