Ministr zahraničí USA Marco Rubio jednal s libanonským prezidentem Josephem Aúnem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hovořili o diplomatických jednáních mezi Izraelem a Libanonem. Rubio navrhl plán, který by umožnil postupné uklidnění situace. S odvoláním na amerického úředníka to napsala agentura Reuters. Izrael okupuje část Libanonu a ostřeluje pozice libanonské teroristické skupiny Hizballáh.
Washington navrhnul, že jako první krok by Hizballáh, podporovaný Íránem, zastavil všechny útoky na Izrael a ten by se na oplátku zdržel eskalace v libanonské metropoli Bejrútu. To by podle zdroje vytvořilo prostor pro postupné uklidnění situace a účinné zastavení nepřátelských akcí.
Zdroj také dodal, že Aún se pokusil tento návrh prosadit a zajistit dohodu. Předseda libanonského parlamentu Nabíh Berí, který je zároveň spojenec Hizballáhu, prý „zaručuje závazek tohoto uskupení k příměří“, však přenesl břemeno na Izrael, aby přestal střílet jako první.
Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojil do války, kterou 28. února zahájily izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda údery Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde okupuje část území a vytvořila tam nárazníkovou zónu.
Netanjahu v neděli řekl, že nařídil vojákům postoupit hlouběji do Libanonu v boji proti Hizballáhu, a to navzdory příměří vyhlášenému 17. dubna. Jednotky pak obsadily pevnost Beaufort, což podle agentury AP znamená nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000. Stalo se tak den poté, co Hizballáh intenzivně ostřeloval sever Izraele.
Libanonské úřady tvrdí, že v Libanonu od 2. března při izraelských úderech zemřelo nejméně 3412 lidí a více než 1,2 milionu dalších muselo opustit své domovy. Na jihu Libanonu nebo u izraelsko-libanonských hranic zahynulo 25 izraelských vojáků a na severu Izraele při vzdušných úderech Hizballáhu dva civilisté.
