Lidé v Kolumbii vybírali prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
Volební místnosti se v Kolumbii otevřely v neděli v 8:00 místního času (15:00 SELČ). Svůj hlas mohli Kolumbijci odevzdat do 16:00 místního času (23:00 SELČ). K urnám v jihoamerické zemi i v zahraničí mohlo přijít 41 milionů oprávněných voličů.
Aby se kandidát vyhnul druhému kolu, musí v prvním kole získat více než 50 procent hlasů. Ve druhém kole vítězí ten, kdo získá absolutní většinu. Nově zvolený prezident bude v úřadu čtyři roky a podle kolumbijské ústavy nemůže usilovat o znovuzvolení. Volební účast v Kolumbii dosahuje v průměru 46 procent. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2022 činila 55 procent.
Voliči rozhodovali, zda země naváže na levicový kurz Petra, nebo se po čtyřech letech vrátí k pravicové vládě. Jde totiž o první prezidentské volby po historicky první levicové administrativě v moderních dějinách Kolumbie, připomíná web televize al-Džazíra.
Favorité voleb
V průzkumech vede třiašedesátiletý Cepeda, kandidát vládního Historického paktu končícího levicového prezidenta Petra. Cepeda v kampani slíbil mimo jiné pokračování Petrovy politiky takzvaného úplného míru (Paz total). Jejím cílem je vyjednat urovnání s ozbrojenými povstaleckými skupinami, které jsou zapojené mimo jiné do obchodu s drogami.
Do druhého kola má podle průzkumů velkou šanci postoupit také Cepedův hlavní rival, sedmačtyřicetiletý de la Espriella. Ten dosud nezastával žádnou politickou funkci a ještě donedávna žil v italské Florencii. De la Espriella sám sebe označuje za „tygra“, slíbil bojovat se zločinem „železnou pěstí“ a během kampaně byl k vidění, jak na mítincích skanduje vlastenecká hesla v neprůstřelné vestě nebo za neprůstřelným sklem.
Třetí výraznou kandidátkou je osmačtyřicetiletá Valenciaová, senátorka pravicové strany Demokratický střed bývalého prezidenta Álvara Uribeho. Stejně jako on prosazuje tvrdý postup vůči ozbrojeným skupinám, jejichž násilí Kolumbii trápí už desetiletí. Zároveň je popisována jako politička kladoucí důraz na individuální svobody. Prosazuje například omezení aparátu státu, zrušení majetkových daní nebo státní půjčky pro podnikatele.
Volby provází obavy z násilí
Prezidentské volby se konaly v době zhoršené bezpečnostní situace. Podle pozorovatelů čelila určitému riziku násilí více než čtvrtina kolumbijských obcí. Ministerstvo obrany proto k zajištění hlasování nasadilo 408 tisíc vojáků a policistů.
Napětí provázelo i samotnou kampaň. Začátkem května ozbrojenci na motocyklech zabili dva členy týmu de la Esprielly. Už v červnu 2025 byl po odchodu z předvolebního mítinku postřelen prezidentský kandidát Miguel Uribe Turbay, který o dva měsíce později zraněním podlehl. Všichni hlavní favorité proto cestují s početnou ochrankou.
Současné násilí souvisí s dlouhodobým vnitřním konfliktem, který Kolumbii trápí desítky let. Země letos podle dostupných zpráv zažívá nejhorší bezpečnostní situaci za poslední dekádu, tedy od mírové dohody s největší levicovou guerillou FARC z roku 2016. Na jednáních, po nichž se velká část členů FARC v roce 2017 vzdala zbraní, se podílel i Cepeda.
Současný prezident Petro, který byl v mládí členem městské guerilly M-19, zpočátku prosazoval ambiciózní politiku úplného míru a snažil se jednat s hlavními ozbrojenými skupinami. Ty bojují mezi sebou o ovládnutí území, zejména kvůli obchodu s drogami, a zároveň se střetávají s vládními jednotkami. Při bojích umírají také civilisté.
Petrova strategie ale nepřinesla očekávané výsledky. Ozbrojené skupiny v posledních letech podle dostupných zpráv naopak rekrutovaly tisíce nových členů. Loni měl ozbrojený konflikt v Kolumbii nejhorší dopad na civilisty za posledních deset let, vyplývá ze zprávy Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Bezpečnost proto patří k hlavním tématům voleb. V průzkumu společnosti Invamer ji za největší problém země označilo 37 procent voličů. Vedle násilí ale Kolumbijce trápí také ekonomické potíže, včetně nezaměstnanosti a rostoucích životních nákladů. Zajištění základních potřeb uvedlo jako hlavní problém 17 procent dotázaných, nezaměstnanost 16 procent a korupci 11 procent.
Hlasování může ovlivnit vztahy s USA
Výsledek voleb by podle britské stanice BBC mohl ovlivnit i to, s jakými zeměmi se bude Kolumbie sbližovat a jak bude její vláda postupovat proti drogovým gangům.
Oba pravicoví kandidáti, tedy de la Espriella i Valenciaová, vyjádřili zájem obnovit úzké bezpečnostní partnerství se Spojenými státy. Cepeda stejně jako Petro tvrdí, že Kolumbie by neměla být „loutkovým státem“ Washingtonu. Analytici zároveň upozorňují, že protidrogová spolupráce obou zemí pokračovala i během nejostřejších vzájemných sporů.
Americký prezident Donald Trump Petrovi vytkl, že Bogotá nedělá dost pro omezení přílivu kokainu do Spojených států. Pohrozil mu také vojenskou intervencí podobnou té lednové ve Venezuele, při níž americké síly zadržely a unesly tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a následně ho obvinily z narkoterorismu.
Trump s Petrem ale vztahy zdánlivě urovnali při únorovém setkání v Bílém domě, po němž americký prezident svého kolumbijského hosta označil za skvělého.
