Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
Klíčovou roli v přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Jenže v současné době už dokonce ani chráněná území nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití syslích populací.
Vyplývá to z mezinárodní vědecké studie, na které se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Zkoušeli v ní popsat výskyt syslů v Bulharsku a důvody, proč se jejich počet stále – přes snahy ekologů – snižuje. Výsledky, který vyšly v odborném časopise European Journal of Wildlife Research, ukazují, že sysel je velmi intenzivně vázaný na konkrétní podobu krajiny a že tomuto zvířeti škodí v tomto ohledu jakékoliv změny.
Studie také uvádí, že tato zjištění mohou přispět k ochraně evropských stepních ekosystémů, které poskytují spoustu příležitostí nejen syslům, ale také spoustě dalších původních druhů evropské krajiny. Výzkum se sice věnoval Bulharsku, ale jeho závěry se dají přenést i na tuzemsko a mohou tak pomoci ochránit zbytky syslích populací u nás.
Kriticky ohrožený „krajan“
Sysel obecný v minulosti patřil k běžným obyvatelům evropských luk a pastvin, žije na našem území od doby, co ho začali měnit zemědělci – tedy nejméně sedm tisíc let. Dnes ale z mnoha oblastí mizí a patří mezi ohrožené druhy. V Česku je kriticky ohroženým a přísně chráněným druhem. Po drastickém úbytku ve druhé polovině 20. století dnes přežívá v několika izolovaných lokalitách, především na jižní Moravě a ve středních či severních Čechách – často na letištích, golfových hřištích či stepních stráních.
Sysel je přitom důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého. Vědci proto analyzovali více než tři tisíce lokalit výskytu z let 2004 až 2023 v rámci dlouhodobého monitoringu a výzkumných a ochranářských projektů v Bulharsku.
Ukázalo se, že sysli mají raději otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy spíše opouštějí. „Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ přiblížila autorka studie Natália Martínková.
Výzkum zároveň upozorňuje na to, že jen zhruba šest procent nejvhodnějších biotopů se nachází v chráněných oblastech. „Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území. Právě v těchto lokalitách dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplnila Maria Kachamakovová z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd.
