Živočichové

Invazní rostliny u Nových Mlýnů na Břeclavsku začala spásat trojice vodních buvolů. Pomohou tím revitalizovat lokalitu, která je nežádoucími rostlinami postižená. Vodní buvoli jsou podle řešitelky projektu Marie Kotasové Adámkové pro revitalizaci dotyčné lokality velice vhodným druhem, protože mají rádi monokulturu rákosu a na rozdíl od jiných druhů hospodářského dobytka mohou pobývat i na hodně podmáčených plochách.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Skupina amerických vědců po 150 letech rozluštila záhadu tvora, kterého objevila britská vědecká expedice ve vodách Jižního oceánu. Biologové zjistili, že není na stromu života zdaleka tak osamělý, jak si původně mysleli.

V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se kromě koz, ovcí a čtyř krav uherského stepního skotu pase i čtveřice koní. Podle ornitologů mohou zvířata rozdupáváním luk pomoct v boji proti invazivním rostlinám a vytvořit tak vhodné místo pro původní druhy. Na Kosteliskách je možné pozorovat jeřáby popelavé, orlovce říční či skřivany lesní.

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Oblast takzvaného Velkého Mekongu zahrnuje pět zemí světa. Je to místo obrovské přírodní rozmanitosti, ale současně i region, kterému hrozí velké poškození. Vědci teď oznámili výsledky dvouletého výzkumu, který prozkoumal i neznámé části.

Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.

V džungli na východě Bornea pokračuje indonéská vláda ve výstavbě nového hlavního města, jehož vznik schválila loni v lednu. Indonéští představitelé slibují, že město Nusantara bude do roku 2045 uhlíkově neutrální, ekologičtí aktivisté a původní obyvatelé ale projekt kritizují. Podle nich ještě více zmenšuje přirozené životní prostředí ohrožených živočichů, jako jsou orangutani, a nutí k odchodu z oblasti domorodce, kteří na místní půdu spoléhali jako na zdroj obživy, píše agentura AP.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Počty volně žijících živočichů na planetě se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny a obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i kvůli stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu. Vyplývá to ze zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jejíž autoři v pravidelných intervalech zkoumají vývoj populací více než pěti tisíc druhů obratlovců, zveřejněné ve čtvrtek. Nejcitelněji se počty živočichů snižují v Jižní Americe a Karibiku, od roku 1970 o 94 procent, a ke zvláště ohroženým patří vodní živočichové, jejichž populace se zmenšily o čtyři pětiny.

Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to ze dvou nových studií, které vyšly na konci června. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.

Mikroskopičtí roztoči, kteří žijí v lidských pórech a v noci se páří na našich obličejích, se díky svému neobvyklému způsobu života stávají natolik zjednodušenými organismy, že se možná brzy stanou našimi symbionty, ukázal nový výzkum.

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která se na jaře přesunují z jihu za mírnějším počasím na sever. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu.

V souvislosti s nelegálním lovem chráněných zvířat na území České republiky obvinila policie dvanáct lidí. Na tiskové konferenci Generálního ředitelství cel to řekl vedoucí oddělení koordinace celních podvodů Pavel Kuchynka. Podle vyšetřovatelů skupina organizovala pro zájemce ze Slovenska lov nelegálně dovezených tygrů. Plánovaný lov se ale neuskutečnil, protože dodavatel se rozhodl tygry vyvézt legálně. Případ se týká také lovu chráněných rysů.

Vědci tvrdí, že fosilie houby staré 890 milionů let nalezené v odlehlých kanadských horách by mohly úplně změnit představy o evoluci živočichů.

Centry pašování zvířat a černého trhu s upytlačenými trofejemi jsou podle nové analýzy zejména zvláštní ekonomické zóny spojené s čínskou obchodní aktivitou. Právě tudy nejčastěji proudí šupiny luskounů, sloní kly, nebo přívěsky z želvoviny.

Rostoucí poptávka po avokádu ohrožuje populaci slonů na jihu Keni. Na území, kde hledají potravu nebo svůj protějšek k páření, vznikla na sto osmdesát akrů (0,8 kilometru čtverečních) rozlehlá farma. Největší suchozemské savce tak vytlačuje z divočiny do civilizace. Ochranářské organizace varují, že obchod s avokádem přirozený domov mnohých živočichů úplně zničí.

Celkem 28 tisíc volně žijících zvířat přijaly loni záchranné stanice v Česku, tedy nejvíce za posledních deset let. Kvůli pandemii koronaviru totiž lidé trávili více času v přírodě, nejčastěji při procházkách naráželi na mláďata ježků, dalších drobných savců nebo poštolek.