Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.
Až doposud sahaly první známky o životě, z něhož mnohem později vznikl člověk, do doby před asi 1,2 miliardy let. Jenže teď vědci v Austrálii objevili důkazy o „zapomenutém světě“, pozoruhodném ekosystému, který tvořily organismy vzdáleně příbuzné lidem. Ale tento svět existoval mnohem dříve, už před 1,6 miliardy roků.
Lidé a většina ostatních živých organismů, od řas až po velryby, patří mezi takzvané eukaryoty. Do této kategorie patří vše, co má buňky vybavené jádrem. První prokázané stopy po eukaryotickém životě se nacházejí v hlubinách minulosti vzdálené 1,2 miliardy let, kdy žil předpokládaný LECA, tedy první eukaryotický organismus. Z něj se postupem času a evoluce vyvinuly nejrůznější dnes známé větve života, jež ovládly planetu: houby, rostliny i živočichové.
Podle autora nového objevu Benjamina Nettersheima jsou ale nově objevené stopy organismů ještě mnohem starší, asi o půl miliardy let. „Tito pradávní tvorové byli rozšíření v mořských ekosystémech po celém světě a pravděpodobně utvářeli ekosystémy po většinu historie Země,“ uvedl v prohlášení ke studii, která vyšla na začátku června. Vědci na ní pracovali přes deset let.
Podle autorů výzkumu šlo o formy života, které byly složitější a zřejmě dokonce i větší než bakterie. Vědci ale netuší, jak mohly vypadat. Naopak věří, že ví, co bylo zdrojem jejich energie. „Domníváme se, že mohli být prvními predátory na Zemi, kteří lovili a požírali bakterie,“ uvedl spoluautor práce profesor Jochen Brocks.
Ztracený svět se otevírá
Jak je možné, že vědci vědí, čím se tyto organismy živily, ale přitom netuší, jak vypadaly? V tomto výzkumu totiž zkoumali fosilní tukové molekuly nalezené uvnitř horniny, která se vytvořila na dně oceánu poblíž dnešního australského Severního teritoria.
Severní Austrálie je známá tím, že se zde nacházejí jedny z nejlépe zachovalých sedimentárních hornin z období starohor, včetně nejstarších hornin na Zemi, které obsahují biomarkery. Tedy stopy po životě, které ale nejsou životem samotným. Nejčastěji se jedná o nějaké fosilní molekuly.
Vědci zjistili, že molekuly, které v Austrálii našli, mají extrémně starobylou chemickou strukturu, která naznačuje existenci raných složitých tvorů, kteří se vyvinuli před LECA a od té doby vyhynuli. „Bez těchto molekul bychom se nikdy nedozvěděli, že protosterolová biota existovala. Mysleli jsme si, že mladé oceány ovládaly bakterie, ale náš nový objev ukazuje, že tomu tak pravděpodobně nebylo,“ vysvětluje Nettersheim.
Výraz „protosterolová biota“ vypadá nesrozumitelně, ale ve skutečnosti velmi dobře popisuje, co všechno vědci o této formě života vědí. Membrány buněk eukaryotických organismů totiž tvoří chemické sloučeniny nazývané steroly. A právě velice primitivní podobu těchto přírodních sloučenin teď vědci objevili. Pro svou příbuznost a současně odlišnost od těch moderních dostaly jméno protosteroly.
