Vědci objevili v Austrálii důkazy o „ztraceném světě“

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Až doposud sahaly první známky o životě, z něhož mnohem později vznikl člověk, do doby před asi 1,2 miliardy let. Jenže teď vědci v Austrálii objevili důkazy o „zapomenutém světě“, pozoruhodném ekosystému, který tvořily organismy vzdáleně příbuzné lidem. Ale tento svět existoval mnohem dříve, už před 1,6 miliardy roků.

Lidé a většina ostatních živých organismů, od řas až po velryby, patří mezi takzvané eukaryoty. Do této kategorie patří vše, co má buňky vybavené jádrem. První prokázané stopy po eukaryotickém životě se nacházejí v hlubinách minulosti vzdálené 1,2 miliardy let, kdy žil předpokládaný LECA, tedy první eukaryotický organismus. Z něj se postupem času a evoluce vyvinuly nejrůznější dnes známé větve života, jež ovládly planetu: houby, rostliny i živočichové.

Podle autora nového objevu Benjamina Nettersheima jsou ale nově objevené stopy organismů ještě mnohem starší, asi o půl miliardy let. „Tito pradávní tvorové byli rozšíření v mořských ekosystémech po celém světě a pravděpodobně utvářeli ekosystémy po většinu historie Země,“ uvedl v prohlášení ke studii, která vyšla na začátku června. Vědci na ní pracovali přes deset let.

Podle autorů výzkumu šlo o formy života, které byly složitější a zřejmě dokonce i větší než bakterie. Vědci ale netuší, jak mohly vypadat. Naopak věří, že ví, co bylo zdrojem jejich energie. „Domníváme se, že mohli být prvními predátory na Zemi, kteří lovili a požírali bakterie,“ uvedl spoluautor práce profesor Jochen Brocks.

Ztracený svět se otevírá

Jak je možné, že vědci vědí, čím se tyto organismy živily, ale přitom netuší, jak vypadaly? V tomto výzkumu totiž zkoumali fosilní tukové molekuly nalezené uvnitř horniny, která se vytvořila na dně oceánu poblíž dnešního australského Severního teritoria.

Severní Austrálie je známá tím, že se zde nacházejí jedny z nejlépe zachovalých sedimentárních hornin z období starohor, včetně nejstarších hornin na Zemi, které obsahují biomarkery. Tedy stopy po životě, které ale nejsou životem samotným. Nejčastěji se jedná o nějaké fosilní molekuly.

Vědci zjistili, že molekuly, které v Austrálii našli, mají extrémně starobylou chemickou strukturu, která naznačuje existenci raných složitých tvorů, kteří se vyvinuli před LECA a od té doby vyhynuli. „Bez těchto molekul bychom se nikdy nedozvěděli, že protosterolová biota existovala. Mysleli jsme si, že mladé oceány ovládaly bakterie, ale náš nový objev ukazuje, že tomu tak pravděpodobně nebylo,“ vysvětluje Nettersheim.

Výraz „protosterolová biota“ vypadá nesrozumitelně, ale ve skutečnosti velmi dobře popisuje, co všechno vědci o této formě života vědí. Membrány buněk eukaryotických organismů totiž tvoří chemické sloučeniny nazývané steroly. A právě velice primitivní podobu těchto přírodních sloučenin teď vědci objevili. Pro svou příbuznost a současně odlišnost od těch moderních dostaly jméno protosteroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 6 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 7 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 9 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 10 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 14 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
včera v 15:00

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
včera v 08:06
Načítání...