Pravěká výměna manželek: ženy z dnešních Čech šířily po Evropě kulturu

Za výměnu myšlenek i kulturních artefaktů mohly být na přelomu doby kamenné a bronzové zodpovědné ženy.

Když němečtí archeologové studovali pozůstatky lidí, kteří žili v Lechtalu, jižně v Augsburgu, narazili na něco zvláštního. Na konci doby kamenné a na začátku doby bronzové vznikala většina rodin na tomto místě velmi nečekaným způsobem. Většina manželek totiž pocházela odjinud – nejčastěji z České kotliny nebo ze středního Německa. Zato muži zde byli naopak téměř vždy místní.

Tento fenomén přitom nebyl jen nějakým krátkodobým výkřikem dobové módy, šlo o dlouhodobou a pevně zakotvenou tradici, které trvala nejméně 800 let v době přechodu mezi dobou kamennou a dobou bronzovou.

Na tomto výzkumu pracoval tým německých archeologů ve spolupráci se špičkovými genetiky, kteří analyzovali DNA obsaženou v kosterních pozůstatcích. Vědci dospěli k závěru, že právě ženy byly v té době hlavními nositeli kulturní výměny, právě ony totiž díky sňatkové politice byly mnohem mobilnější a mohly přenášet zvyky z místa svého narození na místo, kam se provdaly.

Starověká výměna manželek

„Individuální mobilita byla jedním ze základních rysů, které určovaly podobu životů lidí žijících ve střední Evropě v druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedli vědci ve zprávě o výzkumu. Podle analýz právě tato dávná „výměna manželek“ mohla hrát zásadní roli ve výměně myšlenek, kultury i předmětů v době bronzové. A právě to zase mohlo vést ke vzniku nových technologií, které způsobily obrovský rozkvět v celé této oblasti.

Vědci pro tuto studii zkoumali pozůstatky 84 jedinců pomocí genetické i isotopové analýzy; to pak spojili s klasickým archeologickým výzkumem. „U žen nalezených v této oblasti vidíme obrovskou rozmanitost v jejich původu. Protože jsme schopní zjistit původ těchto lidí, byli jsme schopní rekonstruovat, odkud sem přišly,“ uvádí zpráva.

Pohřby těchto žen z daleka se přitom nijak neliší od jiných obyvatel této oblasti, zdá se tedy, že se bez problému integrovaly do společnosti. Výzkum také nabízí poněkud odlišný pohled na dobu tehdejší migrace – mohla být způsobena spíš jedinci než celými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 55 mminutami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 23 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...