Pravěká výměna manželek: ženy z dnešních Čech šířily po Evropě kulturu

Za výměnu myšlenek i kulturních artefaktů mohly být na přelomu doby kamenné a bronzové zodpovědné ženy.

Když němečtí archeologové studovali pozůstatky lidí, kteří žili v Lechtalu, jižně v Augsburgu, narazili na něco zvláštního. Na konci doby kamenné a na začátku doby bronzové vznikala většina rodin na tomto místě velmi nečekaným způsobem. Většina manželek totiž pocházela odjinud – nejčastěji z České kotliny nebo ze středního Německa. Zato muži zde byli naopak téměř vždy místní.

Tento fenomén přitom nebyl jen nějakým krátkodobým výkřikem dobové módy, šlo o dlouhodobou a pevně zakotvenou tradici, které trvala nejméně 800 let v době přechodu mezi dobou kamennou a dobou bronzovou.

Na tomto výzkumu pracoval tým německých archeologů ve spolupráci se špičkovými genetiky, kteří analyzovali DNA obsaženou v kosterních pozůstatcích. Vědci dospěli k závěru, že právě ženy byly v té době hlavními nositeli kulturní výměny, právě ony totiž díky sňatkové politice byly mnohem mobilnější a mohly přenášet zvyky z místa svého narození na místo, kam se provdaly.

Starověká výměna manželek

„Individuální mobilita byla jedním ze základních rysů, které určovaly podobu životů lidí žijících ve střední Evropě v druhém a třetím tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedli vědci ve zprávě o výzkumu. Podle analýz právě tato dávná „výměna manželek“ mohla hrát zásadní roli ve výměně myšlenek, kultury i předmětů v době bronzové. A právě to zase mohlo vést ke vzniku nových technologií, které způsobily obrovský rozkvět v celé této oblasti.

Vědci pro tuto studii zkoumali pozůstatky 84 jedinců pomocí genetické i isotopové analýzy; to pak spojili s klasickým archeologickým výzkumem. „U žen nalezených v této oblasti vidíme obrovskou rozmanitost v jejich původu. Protože jsme schopní zjistit původ těchto lidí, byli jsme schopní rekonstruovat, odkud sem přišly,“ uvádí zpráva.

Pohřby těchto žen z daleka se přitom nijak neliší od jiných obyvatel této oblasti, zdá se tedy, že se bez problému integrovaly do společnosti. Výzkum také nabízí poněkud odlišný pohled na dobu tehdejší migrace – mohla být způsobena spíš jedinci než celými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.