Hlubokomořská těžba likviduje život na dně oceánů. Její regulace stále chybí

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů jako jsou ryby a krevety. V důsledku těžby jich ubylo i v oblastech, kde se suroviny z mořského dna netěžily.

Tato zjištění mají „velký význam“ pro osoby s rozhodovací pravomocí, které vyjednávají o předpisech týkajících se návrhů na hlubokomořskou těžbu, řekl ekolog Travis Washburn.

„Možná budeme muset rozšířit naše představy o tom, jaké jsou dopady hlubinné těžby,“ dodal Washburn, jehož práce se zaměřuje na takzvanou bentickou zónu – tedy na dno oceánů. „Má to velké důsledky, pokud v současné době považujeme některé lokality za neovlivněné nebo kontrolní, ve skutečnosti se mění v důsledku nepřímých dopadů těžby,“ upozornil.

Tým vědců analyzoval údaje japonských důlních inženýrů o podmořské hoře Takujo-Daigo. Rok po zkušební těžbě vědci zaznamenali 43procentní pokles hustoty ryb a krevet v oblastech přímo zasažených znečištěním sedimentů a 56procentní pokles v okolních oblastech.

„Je snadné předpokládat, že jakmile se ocitnete mimo zónu úložiště surovin, nebudou žádné dopady těžby,“ řekl Washburn. „Pokud však někteří živočichové opustí i okrajovou oblast úložiště, rozšíří se tím celková oblast dopadu,“ dodal.

Washburn varoval před uspěcháním těžby z mořského dna a dodal, že může trvat desítky let, než bude znám plný dopad na oceánské ekosystémy.

Komerční těžba není regulovaná

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, se teprve musí dohodnout na předpisech, kterými se toto odvětví bude řídit. Do 9. července měl tento orgán přijmout nové předpisy. Nedošlo k tomu, komerční hlubinná těžba tedy pokračuje bez nových pravidel.

„Využijte všechny údaje, které máme v současné době k dispozici. Je toho ještě tolik, co nevíme, ale na některé z těchto otázek budeme pravděpodobně hledat odpovědi až za desítky let,“ varoval Washburn představitele úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...