Hlubokomořská těžba likviduje život na dně oceánů. Její regulace stále chybí

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů jako jsou ryby a krevety. V důsledku těžby jich ubylo i v oblastech, kde se suroviny z mořského dna netěžily.

Tato zjištění mají „velký význam“ pro osoby s rozhodovací pravomocí, které vyjednávají o předpisech týkajících se návrhů na hlubokomořskou těžbu, řekl ekolog Travis Washburn.

„Možná budeme muset rozšířit naše představy o tom, jaké jsou dopady hlubinné těžby,“ dodal Washburn, jehož práce se zaměřuje na takzvanou bentickou zónu – tedy na dno oceánů. „Má to velké důsledky, pokud v současné době považujeme některé lokality za neovlivněné nebo kontrolní, ve skutečnosti se mění v důsledku nepřímých dopadů těžby,“ upozornil.

Tým vědců analyzoval údaje japonských důlních inženýrů o podmořské hoře Takujo-Daigo. Rok po zkušební těžbě vědci zaznamenali 43procentní pokles hustoty ryb a krevet v oblastech přímo zasažených znečištěním sedimentů a 56procentní pokles v okolních oblastech.

„Je snadné předpokládat, že jakmile se ocitnete mimo zónu úložiště surovin, nebudou žádné dopady těžby,“ řekl Washburn. „Pokud však někteří živočichové opustí i okrajovou oblast úložiště, rozšíří se tím celková oblast dopadu,“ dodal.

Washburn varoval před uspěcháním těžby z mořského dna a dodal, že může trvat desítky let, než bude znám plný dopad na oceánské ekosystémy.

Komerční těžba není regulovaná

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, se teprve musí dohodnout na předpisech, kterými se toto odvětví bude řídit. Do 9. července měl tento orgán přijmout nové předpisy. Nedošlo k tomu, komerční hlubinná těžba tedy pokračuje bez nových pravidel.

„Využijte všechny údaje, které máme v současné době k dispozici. Je toho ještě tolik, co nevíme, ale na některé z těchto otázek budeme pravděpodobně hledat odpovědi až za desítky let,“ varoval Washburn představitele úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 11 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 13 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 14 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...