Hlubokomořská těžba likviduje život na dně oceánů. Její regulace stále chybí

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů jako jsou ryby a krevety. V důsledku těžby jich ubylo i v oblastech, kde se suroviny z mořského dna netěžily.

Tato zjištění mají „velký význam“ pro osoby s rozhodovací pravomocí, které vyjednávají o předpisech týkajících se návrhů na hlubokomořskou těžbu, řekl ekolog Travis Washburn.

„Možná budeme muset rozšířit naše představy o tom, jaké jsou dopady hlubinné těžby,“ dodal Washburn, jehož práce se zaměřuje na takzvanou bentickou zónu – tedy na dno oceánů. „Má to velké důsledky, pokud v současné době považujeme některé lokality za neovlivněné nebo kontrolní, ve skutečnosti se mění v důsledku nepřímých dopadů těžby,“ upozornil.

Tým vědců analyzoval údaje japonských důlních inženýrů o podmořské hoře Takujo-Daigo. Rok po zkušební těžbě vědci zaznamenali 43procentní pokles hustoty ryb a krevet v oblastech přímo zasažených znečištěním sedimentů a 56procentní pokles v okolních oblastech.

„Je snadné předpokládat, že jakmile se ocitnete mimo zónu úložiště surovin, nebudou žádné dopady těžby,“ řekl Washburn. „Pokud však někteří živočichové opustí i okrajovou oblast úložiště, rozšíří se tím celková oblast dopadu,“ dodal.

Washburn varoval před uspěcháním těžby z mořského dna a dodal, že může trvat desítky let, než bude znám plný dopad na oceánské ekosystémy.

Komerční těžba není regulovaná

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, se teprve musí dohodnout na předpisech, kterými se toto odvětví bude řídit. Do 9. července měl tento orgán přijmout nové předpisy. Nedošlo k tomu, komerční hlubinná těžba tedy pokračuje bez nových pravidel.

„Využijte všechny údaje, které máme v současné době k dispozici. Je toho ještě tolik, co nevíme, ale na některé z těchto otázek budeme pravděpodobně hledat odpovědi až za desítky let,“ varoval Washburn představitele úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...