V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.

Asi před 535 miliony let se na Zemi stalo něco výjimečného a současně důležitého. Této události se říká kambrická exploze. Tehdy se velmi rychle objevila spousta živočichů mnohem složitějších, než jací žili kdykoliv předtím. Právě v té době vznikly základní formy života, které se staly předchůdci moderních druhů. Bez této kambrické exploze by komplexní život, včetně člověka, pravděpodobně nevznikl, domnívají se vědci.

Jenže nově objevené naleziště v Číně ukazuje, že takto složitý život existoval už o miliony let dříve, tedy na konci takzvaného ediakarského období. Pravděpodobně už přibližně před 535 až 539 miliony let. Je to natolik významný časový rozdíl, že to naznačuje, jak moc mezer je zatím v poznání těchto počátků moderních forem pozemského života.

Mezi zkamenělinami, které vědci našli, byli například červovití živočichové s tělem ve tvaru do písmene U, kteří se pravděpodobně uchycovali ke dnu, nebo předchůdci mořských hvězdic a sumýšů vybavení chapadly na hlavách, jež používali k lovu. Další byli spíše podobní druhům ze stále záhadné ediakarské fauny, které byly nepodobné čemukoliv, co přišlo později.

Vědci našli celkem asi sedm stovek zkamenělin, z nich pro ně byli zdaleka nejzajímavější organismy, které jsou pravděpodobně nejstaršími známými příbuznými takzvaných deuterostomů – což je širší skupina živočichů, do níž dnes patří obratlovci, jako jsou ryby, ale také lidé. Tento objev poprvé posouvá fosilní záznam deuterostomů zpět do ediakarského období.

Bizarní tvorové z hlubin času

Řada objevených exemplářů se ale úplně vzpírá jakémukoliv zařazení – kombinace jejich podivných anatomických znaků není podobná ničemu z ediakary ani kambria. „Například jeden exemplář vypadá hodně jako písečný červ z Duny,“ zaujalo vědce.

„Tento objev je nesmírně vzrušující, protože odhaluje přechodnou komunitu – podivný svět ediakary ustupující kambriu, následujícímu časovému období, kde je mnohem snazší zařadit zvířata do skupin, které žijí dodnes. Když jsme tyto exempláře poprvé uviděli, bylo jasné, že se jedná o něco zcela jedinečného a nečekaného,“ dodal spoluautor práce Luke Parry z Oxfordské univerzity.

Nové poznatky podle něj pomáhají vyřešit dlouholetou hádanku v evoluční biologii. Zatímco molekulární studie a stopové fosilie naznačovaly, že se živočišné linie začaly vytvářet a rozlišovat už dlouho před kambrickou explozí, z ediakary takové skupiny složitých živočichů chyběly. Právě nové naleziště se může stát klíčových mezičlánkem, který tak dlouho vědci postrádali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 14 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 15 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 18 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 19 hhodinami
Načítání...