V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nestarších forem života na Zemi.

Podle týmu paleontologů pod vedením profesora Šu-chaj Siaoa z americké univerzity Virginia Tech je nález fosilií významný i proto, že se našlo celkem 35 pozůstatků téhož živočicha, a to nejen jeho tělesné schránky, ale i stopy jeho pohybu. Z nich odborníci vyčetli, že šlo o červovitého tvora dlouhého necelých 30 centimetrů, složeného zhruba z 50 článků.

Souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě. To by mohlo napovídat, že už měl vyvinutý nervový systém. Unikátní je i fakt, že zkamenělý tvor se nacházel na konci stopy, kterou sám po sobě zanechal – takové nálezy jsou v paleontologii zcela výjimečné.

„Tento objev dokazuje, že článkovití a pohybliví živočichové se vyvíjeli před 550 miliony let. Právě schopnost pohybu jim umožnila zanechat na Zemi nezpochybnitelnou stopu, a to jak v doslovném, tak metaforickém smyslu slova,“ uvedl Šu.

Co byla ediakarská fauna?

Yilingia spiciformis pro vědce představuje vzácný vhled do formování živočišných druhů v období ediakar, tedy v době před 635 až 542 miliony let. Organismům z doby mladších předprvohor, které jsou dvakrát starší než nejstarší dinosauři, se souhrnně říká ediakarská fauna. 

Tvarem nejčastěji připomínají listy, nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jedná se o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Poprvé se zřejmě vyvinuly asi před 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po kambrické explozi.

  • Kambrická exploze je označení pro náhlý nárůst nálezů fosílií mnohobuněčných živočichů v období kambria, tedy zhruba před 540 miliony let. 
  • Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů.

Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen na mnoha spekulacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 18 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 22 hhodinami
Načítání...