V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nestarších forem života na Zemi.

Podle týmu paleontologů pod vedením profesora Šu-chaj Siaoa z americké univerzity Virginia Tech je nález fosilií významný i proto, že se našlo celkem 35 pozůstatků téhož živočicha, a to nejen jeho tělesné schránky, ale i stopy jeho pohybu. Z nich odborníci vyčetli, že šlo o červovitého tvora dlouhého necelých 30 centimetrů, složeného zhruba z 50 článků.

Souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě. To by mohlo napovídat, že už měl vyvinutý nervový systém. Unikátní je i fakt, že zkamenělý tvor se nacházel na konci stopy, kterou sám po sobě zanechal – takové nálezy jsou v paleontologii zcela výjimečné.

„Tento objev dokazuje, že článkovití a pohybliví živočichové se vyvíjeli před 550 miliony let. Právě schopnost pohybu jim umožnila zanechat na Zemi nezpochybnitelnou stopu, a to jak v doslovném, tak metaforickém smyslu slova,“ uvedl Šu.

Co byla ediakarská fauna?

Yilingia spiciformis pro vědce představuje vzácný vhled do formování živočišných druhů v období ediakar, tedy v době před 635 až 542 miliony let. Organismům z doby mladších předprvohor, které jsou dvakrát starší než nejstarší dinosauři, se souhrnně říká ediakarská fauna. 

Tvarem nejčastěji připomínají listy, nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jedná se o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Poprvé se zřejmě vyvinuly asi před 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po kambrické explozi.

  • Kambrická exploze je označení pro náhlý nárůst nálezů fosílií mnohobuněčných živočichů v období kambria, tedy zhruba před 540 miliony let. 
  • Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů.

Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen na mnoha spekulacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 14 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...