V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nestarších forem života na Zemi.

Podle týmu paleontologů pod vedením profesora Šu-chaj Siaoa z americké univerzity Virginia Tech je nález fosilií významný i proto, že se našlo celkem 35 pozůstatků téhož živočicha, a to nejen jeho tělesné schránky, ale i stopy jeho pohybu. Z nich odborníci vyčetli, že šlo o červovitého tvora dlouhého necelých 30 centimetrů, složeného zhruba z 50 článků.

Souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě. To by mohlo napovídat, že už měl vyvinutý nervový systém. Unikátní je i fakt, že zkamenělý tvor se nacházel na konci stopy, kterou sám po sobě zanechal – takové nálezy jsou v paleontologii zcela výjimečné.

„Tento objev dokazuje, že článkovití a pohybliví živočichové se vyvíjeli před 550 miliony let. Právě schopnost pohybu jim umožnila zanechat na Zemi nezpochybnitelnou stopu, a to jak v doslovném, tak metaforickém smyslu slova,“ uvedl Šu.

Co byla ediakarská fauna?

Yilingia spiciformis pro vědce představuje vzácný vhled do formování živočišných druhů v období ediakar, tedy v době před 635 až 542 miliony let. Organismům z doby mladších předprvohor, které jsou dvakrát starší než nejstarší dinosauři, se souhrnně říká ediakarská fauna. 

Tvarem nejčastěji připomínají listy, nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jedná se o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Poprvé se zřejmě vyvinuly asi před 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po kambrické explozi.

  • Kambrická exploze je označení pro náhlý nárůst nálezů fosílií mnohobuněčných živočichů v období kambria, tedy zhruba před 540 miliony let. 
  • Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů.

Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen na mnoha spekulacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...