V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nestarších forem života na Zemi.

Podle týmu paleontologů pod vedením profesora Šu-chaj Siaoa z americké univerzity Virginia Tech je nález fosilií významný i proto, že se našlo celkem 35 pozůstatků téhož živočicha, a to nejen jeho tělesné schránky, ale i stopy jeho pohybu. Z nich odborníci vyčetli, že šlo o červovitého tvora dlouhého necelých 30 centimetrů, složeného zhruba z 50 článků.

Souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě. To by mohlo napovídat, že už měl vyvinutý nervový systém. Unikátní je i fakt, že zkamenělý tvor se nacházel na konci stopy, kterou sám po sobě zanechal – takové nálezy jsou v paleontologii zcela výjimečné.

„Tento objev dokazuje, že článkovití a pohybliví živočichové se vyvíjeli před 550 miliony let. Právě schopnost pohybu jim umožnila zanechat na Zemi nezpochybnitelnou stopu, a to jak v doslovném, tak metaforickém smyslu slova,“ uvedl Šu.

Co byla ediakarská fauna?

Yilingia spiciformis pro vědce představuje vzácný vhled do formování živočišných druhů v období ediakar, tedy v době před 635 až 542 miliony let. Organismům z doby mladších předprvohor, které jsou dvakrát starší než nejstarší dinosauři, se souhrnně říká ediakarská fauna. 

Tvarem nejčastěji připomínají listy, nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jedná se o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Poprvé se zřejmě vyvinuly asi před 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po kambrické explozi.

  • Kambrická exploze je označení pro náhlý nárůst nálezů fosílií mnohobuněčných živočichů v období kambria, tedy zhruba před 540 miliony let. 
  • Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů.

Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen na mnoha spekulacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 9 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 11 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 12 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 18 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...