V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Čínští paleontologové popsali svůj objev v časopise Nature a označili jej za průlom ve výzkumu evoluce nestarších forem života na Zemi.

Podle týmu paleontologů pod vedením profesora Šu-chaj Siaoa z americké univerzity Virginia Tech je nález fosilií významný i proto, že se našlo celkem 35 pozůstatků téhož živočicha, a to nejen jeho tělesné schránky, ale i stopy jeho pohybu. Z nich odborníci vyčetli, že šlo o červovitého tvora dlouhého necelých 30 centimetrů, složeného zhruba z 50 článků.

Souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě. To by mohlo napovídat, že už měl vyvinutý nervový systém. Unikátní je i fakt, že zkamenělý tvor se nacházel na konci stopy, kterou sám po sobě zanechal – takové nálezy jsou v paleontologii zcela výjimečné.

„Tento objev dokazuje, že článkovití a pohybliví živočichové se vyvíjeli před 550 miliony let. Právě schopnost pohybu jim umožnila zanechat na Zemi nezpochybnitelnou stopu, a to jak v doslovném, tak metaforickém smyslu slova,“ uvedl Šu.

Co byla ediakarská fauna?

Yilingia spiciformis pro vědce představuje vzácný vhled do formování živočišných druhů v období ediakar, tedy v době před 635 až 542 miliony let. Organismům z doby mladších předprvohor, které jsou dvakrát starší než nejstarší dinosauři, se souhrnně říká ediakarská fauna. 

Tvarem nejčastěji připomínají listy, nacházejí se po celém světě (kromě Antarktidy) a jedná se o vůbec nejstarší mnohobuněčné organismy na Zemi. Poprvé se zřejmě vyvinuly asi před 600 miliony lety v éře nazývané ediakara, tedy v nejmladším útvaru starohor. Všechny tyto organismy vymřely během nebo těsně po kambrické explozi.

  • Kambrická exploze je označení pro náhlý nárůst nálezů fosílií mnohobuněčných živočichů v období kambria, tedy zhruba před 540 miliony let. 
  • Na tento počátek prvohor se datují první nálezy mnoha dodnes známých živočišných kmenů.

Ví se toho o nich velice málo: vědci se přou, zda šlo o živočichy, řasy, lišejníky, houby, kolonie mikrobů, nebo o mezistupeň mezi rostlinami a živočichy. Navíc se našlo jen několik desítek zástupců těchto organismů, takže jejich výzkum je založen na mnoha spekulacích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experiment nastínil neblahý vliv AI na mozek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.
před 10 hhodinami

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 13 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 15 hhodinami

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 16 hhodinami
Načítání...