Počty volně žijících živočichů na planetě se za poslední půlstoletí zmenšily o dvě třetiny a obrovský úbytek bude pokračovat nejen kvůli znečištění, ale i kvůli stále citelnějším dopadům globálních změn klimatu. Vyplývá to ze zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jejíž autoři v pravidelných intervalech zkoumají vývoj populací více než pěti tisíc druhů obratlovců, zveřejněné ve čtvrtek. Nejcitelněji se počty živočichů snižují v Jižní Americe a Karibiku, od roku 1970 o 94 procent, a ke zvláště ohroženým patří vodní živočichové, jejichž populace se zmenšily o čtyři pětiny.
Svou zprávu nazvanou Living Planet Report připravuje WWF každé dva roky, nyní ve spolupráci s odborníky z Londýnské zoologické společnosti (ZSL) zkoumal stav v letech 1970 až 2018. Od roku 2020 se podle WWF tempo, kterým se živočichové ztrácí z přírody, nijak nezměnilo, mizí asi 2,5 procenta zástupců sledovaných druhů ročně.
„Tento vážný úbytek… nám napovídá, že příroda se rozpadá a přírodní svět se vyprazdňuje,“ uvedl Andrew Terry z Londýnské zoologické společnosti. „Příroda byla a neustále je v nesnázích. Tuhle válku prohráváme,“ doplnil Mark Wright z britské pobočky WWF. „Tato zpráva je vážným varováním pro celé lidstvo,“ konstatoval během on-line tiskové konference šéf WWF Marco Lambertini.
Pesimistické závěry vyvodili odborníci zejména z toho, že živočichové z planety mizí nejen kvůli lidské činnosti, znečištění a odlesňování, ale také v důsledku změn klimatu, které se zřejmě budou prohlubovat. Projevuje se to na všech kontinentech – například v Latinské Americe se počty savců, ptáků, ryb, obojživelníků a plazů snížily od roku 1970 o 94 procent, v Africe o 66 procent.
Ztráta stability ekosystému
Evropa ztratila za půlstoletí v průměru 18 procent počtu zástupců sledovaných druhů, podle vědců je ale toto relativně nízké číslo způsobeno faktem, že dobu největšího úbytku volně žijících zvířat kontinent zažil předtím, než WWF začal stav sledovat.
Z konkrétních druhů zpráva zmiňuje například ohrožené gorily nížinné, jejichž populace se zmenšila o 69 procent. Delfínovců amazonských v Brazílii jen mezi lety 1994 až 2016 ubylo o 67 procent a citelně mizí třeba i v Evropě kdysi běžný pták skřivan polní, mezi lety 1980 a 2019 se populace zmenšily o 56 procent.
Zástupce německé pobočky WWF Christoph Heinrich agentuře DPA řekl, že vymíráním živočišných a rostlinných druhů může ztratit stabilitu celý přírodní systém. Příroda je podle něj věž, v níž každý druh představuje jeden stavební kámen. „Tu věž teď ničíme pneumatickým kladivem,“ řekl.
