Amazonský prales mizí i kvůli evropské poptávce po sóji, vyplývá ze zprávy

Amazonské pralesy se dostávají na hranu stability. Úbytek stromů tam stále zrychluje. Podle nové zprávy v tom má nečekaně silnou roli pěstování sóji, která se pak dováží do Evropy.

Na každého obyvatele EU a Británie připadá ročně zhruba 61 kilogramů sóji, informoval v nově zveřejněné zprávě Světový fond na ochranu přírody (WWF). Podle něj Evropané spotřebou této plodiny přispívají k odlesňování Amazonie, většina dovezené sóji totiž pochází z Jižní Ameriky, především z Brazílie a Argentiny.

„Většina sóji používané v Evropě pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se hojně na odlesněném území Amazonie a dalších lesních porostů přetvořených v zemědělskou půdu,“ upozornil WWF. „Evropané tak, aniž by si to uvědomovali, přispívají ke kácení lesů ve světě,“ dodal fond. Podle něj se produkce sóji na světové úrovni za dvacet let zdvojnásobila a neustále se zvyšuje. Pěstování této plodiny je tak podle WWF hlavní silou ničení ekosystémů kácením lesů.

Podle statistiky Světového fondu na ochranu přírody, která vychází z údajů z roku 2020, spotřebovali Evropané většinu sóji nepřímo. Asi 90 procent dovezené sóji se totiž použilo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ze statistiky rovněž vyplývá, že před dvěma lety Evropan v průměru zkonzumoval 237 vajec, 117 kilogramů mléčných výrobků či 58 kilogramů masa.

Omezení dovozu produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním planety, navrhla loni i Evropská komise. V rámci plánu klimaticky šetrné politiky zamýšlí, že by dovozci měli mimo jiné dokládat, že jejich produkty nevyrostly na nově odlesněné půdě. Požadavky se mají týkat sóji, hovězího masa, palmového oleje, dřeva, kávy, kakaa a některých s nimi souvisejících výrobků, jako je kůže, čokoláda či nábytek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 17 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...