Několik incidentů narušilo jednání izraelského nejvyššího soudu o stížnostech na kontroverzní rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara. Předseda soudu Isaak Amit proto jednání přerušil jen asi půlhodinu po jeho začátku, informovala agentura AFP. Jednání bylo záhy obnoveno, ale s vyloučením veřejnosti. Podle deníku Haarec se má soud zabývat osmi stížnostmi, verdikt se v úterý neočekává.
„Nemáte pravomoc.“ Soud o odvolání šéfa izraelské tajné služby poznamenaly incidenty
Jednání, vysílané živě na internetu, na začátku narušily hádky mezi příznivci a odpůrci vlády. Už při vstupu soudců do síně na ně několik lidí křičelo, že „nemají pravomoc“ se touto záležitostí zabývat. Předseda soudu podle serveru The Times of Israel (ToI) už na úvod řekl, že vládní rozhodnutí odvolat Bara je bezprecedentní. Izraelská média už dříve psala, že v historii státu Izrael premiér dosud nikdy ředitele Šin Bet neodvolal.
Ochranka také ze soudní síně vyvedla muže, který na soudce křičel, že není důvod o této záležitosti diskutovat, protože „Bar má na rukou krev“. Syn tohoto muže zemřel ve válce v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda od října 2023 vede ofenzivu v odvetě za teroristický útok tamního hnutí Hamás na Izrael, který si vyžádal na 1200 obětí, většinou civilistů. Izraelská odveta stála život přes padesát tisíc Palestinců, většinou rovněž civilistů.
Spory Bara a Netanjahua
Bar jako jeden z mála po útoku Hamásu z října 2023 přiznal díl odpovědnosti jako šéf tajné služby, která spolu s dalšími bezpečnostními složkami nedokázala ochránit obyvatele Izraele před tímto bezprecedentním útokem. Naopak premiér Netanjahu tak neučinil a odmítá vyšetřování útoku a událostí, jež mu předcházely, dokud neskončí válka. Mnozí přitom Netanjahua viní z toho, že jako premiér podcenil opakovaná varování vysokých činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem, a dál se držel teze, že Hamás nemá zájem na válce.
S Barem měl Netanjahu dlouhodobě spory i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu loni tlačil na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmí držených Hamásem v Gaze od října 2023. Bar také veřejně kritizoval vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinským obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala opozice i šéfové dvou stovek velkých izraelských firem a konaly se kvůli tomu velké demonstrace.
Kauza Qatargate
Ve stížnostech k nejvyššímu soudu viní opoziční strany a nevládní organizace Netanjahua, že propustil Bara z politických důvodů a proto, aby zastavil vyšetřování takzvané Qatargate (katarské kauzy). Ta se týká několika premiérových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet letos vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země.
Zástupce kabinetu podle serveru ToI před nejvyšším soudem rozhodnutí odvolat Bara hájí mimo jiné s tím, že je plně v pravomoci kabinetu a soud o něm nemá co rozhodovat. Argumentuje také tím, že vláda v Bara „ztratila důvěru“, a pokud by soud přiměl vládu Bara ve funkci ponechat, spolupráce s ním by ohrozila národní bezpečnost.
Deník Haarec napsal, že pravděpodobnou variantou, jak nejvyšší soud v této kauze asi rozhodne, je, že nařídí, aby Bar zůstal ve funkci, dokud neskončí vyšetřování kauzy Qatargate.
