Berlín přestal přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Německo v minulosti Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropské komisi, která program finančně podporuje, slíbilo, že v letech 2024 a 2025 přijme v přesidlovacím programu 13 100 uprchlíků. Podle UNHCR jich dosud přijalo 5061. Jsou mezi nimi například i Syřané, kteří uprchli před válkou do Turecka. K přesídlení části z nich do evropských zemí se zavázal Brusel v migrační dohodě, kterou uzavřel s Ankarou v roce 2016.

Berlín přestal uprchlíky předběžně přijímat s ohledem na povolební jednání o vzniku vlády, která vedou konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Strany se v sondážních rozhovorech v březnu dohodly na tom, že ukončí dobrovolné programy pro přijímání uprchlíků a nebudou se účastnit žádných nových.

„Během koaličních jednání je (přijímání uprchlíků) dočasně pozastavené. Předpokládáme, že bude pokračovat, až bude nový ministr,“ řekl DPA mluvčí UNHCR v Německu Chris Melzer.

Migrace a její řízení bylo hlavním tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami. Vyhrála je sice CDU/CSU, na druhém místě ale skončila silně protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD).

Konzervativci pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze přitom během předvolební kampaně rovněž zpřísnili požadavky v migrační a azylové politice, žádají zásadní obrat. V závěrečné fázi koaličních jednání, která začala v pondělí, se vyjednávači snaží najít kompromis mimo jiné právě v otázce migrace.

Podle zdrojů agentury DPA by nyní Berlín měl z přesidlovacího programu OSN přijmout už jen ty uprchlíky, u nichž je zpracování žádosti v pokročilém stadiu.

Německo se na přesidlovacím programu podílí od roku 2012. UNHCR v něm navrhuje přijetí obzvlášť ohrožených lidí, kteří se nemohou vrátit do vlasti ani zůstat v zemi, do které původně uprchli. Němečtí úředníci pak jejich žádosti prověřují přímo na místě, v zemi nedostanou azyl, ale jen povolení k pobytu na tři roky. V případě úspěšné integrace pak ale obvykle mohou zůstat v zemi dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 11 hhodinami
Načítání...