Migrační politika

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Rakousko zpřísnilo migrační politiku, dočasně pozastavuje slučování rodin s ochranným statusem. Běženci z rizikových zemí, třeba Sýrie nebo Afghánistánu, tak nesmí automaticky přizvat své nejbližší. Jde o první výrazný krok nové vlády. Přísnější pravidla slibovala koalice už během svého vzniku.

Plánovaný poslanecký návrh zákona o migraci má preventivní charakter, uvedla v Událostech, komentářích místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Opoziční Piráti jsou podle předsedy poslaneckého klubu Jakuba Michálka připraveni spolupracovat, ačkoliv přemýšlí, proč se zpřísnění azylové a návratové politiky řeší nyní. Místopředseda ANO Robert Králíček sdělil, že hnutí se zostřením migrační politiky souhlasí, kritizuje ale načasování.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS se napodruhé dohodli na sestavení vlády. Oznámil to úřadující předseda lidovců Christian Stocker, který by se měl podle agentury APA stát kancléřem. Strany na tiskové konferenci představily vládní program, přísahu by mohly složit už v pondělí.

Zastavení nelegální migrace do Spojených států bylo jedním z hlavních předvolebních slibů nyní už přes měsíc úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Od převzetí moci podepsal víc než desítku příkazů zaměřených na reformu přistěhovaleckého systému, celkový počet vyhoštěných ale i tak zůstává oproti předchozí administrativě nižší. Brzy však plánuje zavést národní soupis migrantů, do něhož se budou muset dotyční sami registrovat, nebo systém takzvané zlaté karty.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Německý Spolkový sněm přijal návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Návrh, který není pro vládu právně závazný, prošel i pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu. Německý kancléř Olaf Scholz ve vládním prohlášení před poslanci varoval před porušením evropského práva a omezením práva na azyl.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky České suverenity a sociální demokracie (ČSSD) Jiří Paroubek mimo jiné podotkl, že pro jeho stranu je klíčové zachovat právo veta pro členské země EU. To podle něj nutí velké země Unie k tomu, aby jednaly s těmi menšími. Migrační pakt, který má platit od roku 2026, podle něj není pro Česko potřebný. Důležité je zajistit ochranu vnějších hranic, řekl s tím, že by nebyl proti vytvoření sborů, které by hranice chránily. Co se týče Green Dealu, ten by podle něj měl být revidován tak, aby neohrozil životní úroveň českých občanů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Strana zelených Johanna Nejedlová (nestr.) si klade za cíl ochranu klimatu, případně adaptaci na klimatickou změnu. Zmínila, že důležitá je rovněž ochrana lidských práv. „Roste počet extremistů, kteří nám práva chtějí brát,“ říká. Podle ní by se také EU měla rozšířit nejen o Ukrajinu, ale i o státy Balkánu, avšak musejí splnit daná kritéria. Zmínila, že pro migrační pakt by nehlasovala, protože neřeší problémy, které tu jsou. Dodala, že v Česku někteří politici debatami o paktu odvádějí pozornost od úkolů, které měli splnit, ale neučinili tak.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Rutte potvrdil, že složí demisi do rukou krále Willema-Alexandra. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA).

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí znovu prodloužila zvláštní opatření, které jí s odvoláním na nebezpečí šíření koronaviru umožňuje bez udání důvodu odmítat veškeré žadatele o azyl a další ochrany přicházející z Mexika. Biden tak pokračuje v politice nastavené exprezidentem Donaldem Trumpem, proti čemuž hlasitě protestují skupiny hájící práva migrantů, které v pondělí oznámily, že budou usilovat o zrušení opatření soudní cestou.

Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.

Nový Zéland plánuje upravit svou imigrační politiku a snížit celkový počet přistěhovalců, zejména pak těch s nízkou kvalifikací. Novozélandská vláda tento záměr oznámila v souvislosti s opětovným otevřením hranic po zvládnutí pandemie. Pětimilionová země chce přilákat vysoce kvalifikované pracovníky a bohaté investory, uvedl ministr cestovního ruchu a ekonomického rozvoje Stuart Nash.