Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.
Švédsko mění přístup k migraci
4 minuty
Horizont ČT24: Švédsko zpřísňuje migrační pravidla
V posledních dvou letech zpřísnila středopravicová vláda premiéra Ulfa Kristerssona imigrační politiku tak, že Švédsko loni udělilo nejméně povolení k pobytu v historii. Sedm z deseti žádostí o azyl bylo zamítnuto a jejich počet meziročně klesl o dvě pětiny. Vláda navíc plánuje omezit možnost opakovaných žádostí i přechod na pracovní povolení po neúspěšném azylovém řízení.
Jednou ze změn je navýšení minimálního příjmu, který musí mít migranti pro udržení povolení k pobytu. Nově musejí prokázat hrubý měsíční příjem 2700 eur (přibližně 68 tisíc korun). To je problém pro řadu lidí, kteří pracují na částečné úvazky nebo v hůře placených profesích.
„Je to pro nás strašně těžké. Kde máme tolik vzít?“ ptá se Bridget Macleanová, pokojská původem z Tanzanie, která si s polovičním úvazkem nevydělá dost na splnění nových podmínek. Práci na plný úvazek se jí nedaří najít. Jen z hotelu v Göteborgu, v němž pracuje, už kvůli nízkému platu odešlo dvanáct zaměstnanců.
„Ženu jsem neviděl skoro sedm let“
Švédsko se snaží snížit počet migrantů nejen zpřísněním podmínek, ale i finanční motivací k návratu do domovské země. Příspěvek na dobrovolný odchod se zvyšuje z tisíce eur (asi 25 tisíc korun) na třicet tisíc (téměř 750 tisíc korun).
„Máme vzít peníze a jít? Chtějí se nás prostě zbavit a podle mě je to nehorázné,“ kritizuje novou politiku sociální pracovník Hosein Barati.
Stockholm začal migrační pravidla zpřísňovat už před deseti lety. To během migrační krize přijal desetimilionový národ přes 160 tisíc žadatelů o azyl. V přepočtu na hlavu nejvíc v Evropě.
Další změny se dotknou i žadatelů o občanství. Nově budou muset ve Švédsku žít osm let namísto pěti, složit jazykový a znalostní test a prokázat finanční soběstačnost. Lidé s nesplácenými dluhy nebo trestní minulostí budou diskvalifikováni.
To je problém například pro pětatřicetiletého Afghánce Asmaila, který se už sedm let snaží setkat se svou manželkou žijící ve Švédsku. „Chtějí, aby měl ten, za kým někdo přijede, trvalou práci. A tu moje žena nemá, takže jsme se neviděli už skoro sedm let. Proto jsem nucený jít nelegální cestou,“ popsal svou situaci. Podle nových pravidel ale Asmail ani jeho žena na udělení azylu v severské zemi moc šancí nemají.
Návrh na změnu ústavy
Součástí debat je i návrh na změnu ústavy, která by umožnila odebrání švédského občanství lidem s dvojím občanstvím, pokud spáchají trestný čin ohrožující národní bezpečnost. Ve hře byla i radikálnější varianta, která by umožnila odebrání občanství i za běžnou kriminalitu, ta však přes vládu neprošla.
Ministr pro migraci Johan Forssell přísnější pravidla hájí. „Na udělení švédského občanství by měl být každý hrdý. A měli by ho dostávat lidé, kteří se snaží stát platnou součástí naší společnosti,“ uvedl.
Nové změny mají začít platit od června 2026. Už nyní ale vyvolávají velkou nejistotu mezi desítkami tisíc migrantů, pro které může být udržení legálního pobytu stále obtížnější.
