Politico popsalo, jak Bělorusko zneužívá migranty proti EU

Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka už několik let přiváží migranty na své hranice se zeměmi Evropské unie, a využívá tak běžence jako zbraň v hybridní válce proti Západu. Opakovaně na to upozorňují jak sousední státy Běloruska, kam Minsk běžence posílá, tak EU jako celek. Minsk vždy odmítal, že by převoz migrantů cíleně organizoval. Politico teď však na základě odposlechů běloruských činitelů a rozhovorů s členy bezpečnostních složek popsalo, jak přesně systém funguje.

Mechanismus byl podle Politica spuštěn na jaře 2021, tedy poté, co EU uvalila na Lukašenkův režim sankce v reakci na zfalšované prezidentské volby a represe vůči demonstrantům a opozici z předchozího roku.

V některých zemích, například v Iráku, se objevily inzeráty propagující zájezdy do Běloruska. Když na ně potenciální migranti odpověděli, cestovní kanceláře požádaly běloruské ministerstvo zahraničí o krátkodobá víza pro dotyčné osoby.

Jako oficiální účely v žádostech figurovaly služební cesty, turistika či zdravotní účely a často šlo o skupinová víza. Mnoho lidí však podle Politica uvedlo, že jim byl neoficiálně přislíben snadný přechod do EU.

Mizející migranti

Do Běloruska tito lidé přilétali jak s iráckými aerolinkami, tak s běloruskou státní společností Belavia. Při příjezdu dostali víza a ubytování v hotelech vlastněných ředitelstvím správy majetku, které spadá pod úřad prezidenta. Příchozí se skutečně účastnili exkurzí do státních podniků, výletů či lázeňských pobytů, cestovní kanceláře si ale byly vědomy, že migranti nepřicházejí do země jen kvůli práci nebo zábavě.

Řada z nich totiž během pobytu zmizela. Dzmitrij Korabau, zástupce vedoucího soukromé cestovní agentury Oskartour, která se do projektu zapojila, v zachycených telefonátech říká, že migranti dorazili do Minsku „bez zavazadel“ a vtipkoval, že „letadla letící zpět do jejich domovských zemí jsou poloprázdná“. Na jednom ze záznamů také říká, že když lidé „utečou, zahodí všechny své dokumenty, aby je nebylo možné identifikovat“.

Když pak Ihar Kačalau, zástupce vedoucího kriminální policie v Minské oblasti, obdržel zprávy o zmizení několika lidí z Afriky, kteří se v Bělorusku měli oficiálně učit hrát fotbal, zavolal v květnu 2021 na ministerstvo vnitra a požádal o radu.

„Ministr dal výslovné pokyny,“ řekl vysoký úředník na ministerstvu Michail Bedunkevič v odposlechu telefonátu, na který odkazuje Politico. „Neměli bychom se zabývat migranty na cestě do Evropy,“ pokračoval a dodal: „Zmizeli? To je v pořádku, pokud se tu neusadí. Cokoli, co se pohne tímto směrem… Neměli bychom tomu stát v cestě.“

Změna strategie a pomoc Ruska

V červnu 2021 se ale situace zkomplikovala, protože uprchlých migrantů si začala všímat západní média, která také – podobně jako nestátní běloruští novináři – informovala o velkém počtu cizinců v zemi. Jejich příjezdy spojovala s Centrkurort, státní cestovní kanceláří uvedenou v žádostech o víza, kterou vlastní výše zmíněné ředitelství správy majetku podřízené hlavě státu.

Viditelnost vazeb mezi Lukašenkem a státní cestovní kanceláří vedla ke změně strategie. Státní Centrkurort a soukromá Oskartour se dohodly, že se papírování spojené s vízy přesune na privátní firmu. Do podávání žádostí o víza se zapojily i další běloruské společnosti, například Sidon Tour a Beregovaja Zvezda (později přejmenovaná na World Travel).

Příliv migrantů do Běloruska usnadnilo také Rusko, přes které se později začala vydávat pozvání. Migranti tak před cestou do Běloruska často letěli pod záminkou studia nejprve do Moskvy nebo Petrohradu.

„Chovejte se, jako by tam migranti nebyli“

Režim nad útěky běženců do EU nejprve přivíral oči a lidi, které pohraničníci při pokusu o překročení hranice zadrželi, si zase převzaly cestovní agentury, jež je pak držely ve svých hotelech. Podle expolicisty Uladzimira Žyhara z opozičního sdružení bývalých důstojníků bezpečnostních služeb BelPol režim v prvních měsících fungování mechanismu migrantům nepomáhal, ale ani je netrestal.

Od podzimu 2021 však běloruské úřady proti přesunu migrantů k hranicím EU nejen nic nepodnikaly, ale přímo je k hranici začaly přivádět, ukazují podle Politica uniklá videa policistů doprovázejících migranty. Podle pěti současných pohraničníků a tří zaměstnanců ministerstva vnitra se tak stalo na příkaz Lukašenka.

„Z celého personálu bylo vybráno několik zaměstnanců, aby zajistili nerušený průjezd migrantů a jejich doprovodu ke státní hranici,“ přiblížil pohraničník Aleh. Tito lidé měli podle něj také zajistit, aby zbytek personálu nic nepodnikl. „Zjednodušeně řečeno, pravidlo znělo: pokud uvidíte migranty, odvraťte se a chovejte se, jako by tam nebyli,“ dodal Aleh.

Organizovaný nápor na hranici

Další z pohraničníků, Aljaksandr, popsal, že běžence přivážela na hranice soukromá auta. Pak si je převzali příslušníci ASAM, speciální jednotky pohraniční stráže, kteří migranty navedli na konkrétní přechody, kde se pak pokusili prolomit hranici. Zpočátku tyto pokusy nebyly organizované, ale i to se podle Aljaksandra později změnilo. „Několik doprovázejících v uniformě. Malé skupiny po pěti až patnácti lidech. Všichni začali přinášet žebříky a nůžky na kov a měli kvalitní zimní oblečení.“

Pokud opakované pokusy selhaly, přišla na řadu nová taktika – jedna skupina fungovala jako návnada, zatímco ty menší se pokoušely přejít na druhou stranu méně střeženými oblastmi. Když je polské, litevské či lotyšské úřady odhalily, lidé se stáhli do lesa, kde čekali na další pokyny, často celé dny bez jídla.

„Pokud se rozhodli vrátit, byli zadrženi běloruskou stranou a bylo s nimi zacházeno jako se zvířaty. Každého, kdo se pokusil vrátit, odvlekli zpět na hranice – a zbili,“ uvedl další pohraničník Kiril. Také současný člen ASAM podle Politica potvrdil, že běloruští činitelé navádějí běžence k hranici a pokud se migranti vrátí, nutí je zpět k hranici.

Přesunem migrantů na hranice EU se v Bělorusku zabývá několik týmů: podpůrná jednotka, diverzní tým a kvalifikovaní instruktoři. Podle pohraničníka Aleha nyní režim dává přednost „kvalitě před kvantitou“. „Migranti musí být kontrolováni, aby se nerozprchli po celé zemi,“ řekl Aleh. „Proto se toky zmírnily, ale jejich organizace a příprava se jasně zlepšily.“

Politico připomnělo, že v důsledku běloruského nátlaku zůstaly tisíce migrantů na hranici uvězněny, protože Polsko, Lotyšsko a Litva se jim snažily zablokovat vstup. Polští a unijní pohraničníci byli rovněž obviněni z nezákonného zatlačování migrantů zpět. Nejméně sto dvacet lidí podle lidskoprávní organizace Human Constanta zemřelo. Varšava plánuje letos v létě utěsnit celou svou hranici s Běloruskem a migrační trasu uzavřít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obviňuje státy z vysokých cel vůči USA, data WTO ale ukazují jiné údaje

Americký prezident Donald Trump ve středu představil cla namířená na zboží z celého světa. Výši tarifů přitom zdůvodňoval údajnými vysokými cly, kterým má čelit americké zboží. Tento výpočet ale vyvolal řadu otázek. Grafika v tomto článku nabízí přehledné porovnání výše nově oznámených cel ze strany USA, údajné tarify na vývoz z USA podle výpočtu Bílého domu a pak výše cel, které USA mají čelit v jednotlivých zemích podle dat Světové obchodní organizace (WTO).
před 1 mminutou

Podoba mírových vojsk na Ukrajinu zatím jasná není, říká francouzský velvyslanec

Jakou podobu by měla mít vyslaná mírová vojska na Ukrajinu zatím jasné není, uvedl francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat. V pořadu Události, komentáře připomněl, že stále není vyjednané ani příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle něho „nereaguje na požadavky ze strany světa“. Proto je nutné zajistit, aby se napadená země mohla bránit zejména v krátkodobějším horizontu, míní Crouzat. Francie oznámila dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun) další pomoci pro Ukrajinu, dodal s tím, že do země je dodáváno vojenské vybavení, ale Francie cvičí také například ukrajinské vojáky.
před 8 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Části USA decimují tornáda, hrozí historické srážky

Americká Národní meteorologická služba (NWS) varovala ve čtvrtek před nebezpečím velmi silných záplav části amerického Jihu a Středozápadu poté, co se regionem od Texasu po Michigan prohnaly velmi silné bouře doprovázené tornády. Vyžádaly si životy nejméně čtyř lidí, píše server televize CNN.
12:23Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil americký prezident Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU na zavedení cel má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
14:21Aktualizovánopřed 31 mminutami

OPEC+ urychlí těžbu ropy, cena prudce klesá

Osm zemí ze skupiny OPEC+, kterou tvoří Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem, se dohodlo na urychlení plánu na zvýšení těžby ropy. Od května skupina zvýší těžbu o 411 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel. Původně se přitom podle Reuters čekalo, že skupina těžbu zvýší jen o 135 tisíc barelů denně. Po oznámení výrazně zrychlil pokles cen ropy na světových trzích.
14:49Aktualizovánopřed 50 mminutami

Trhy se propadají po oznámení amerických cel

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Podle analytiků cla zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky.
11:30Aktualizovánopřed 55 mminutami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Mluvčí tribunálu podle AFP v reakci uvedl, že Budapešť je nadále povinna s institucí spolupracovat.
10:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...