Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.
Situace na polsko-běloruské hranici je napjatá dlouhodobě. Začátkem června zemřel polský voják, kterého 28. května těžce zranil migrant u kovové bariéry oddělující obě země.
Po tomto tragickém útoku a několika dalších incidentech s lehčími následky polský premiér Donald Tusk oznámil, že úřady obnoví nárazníkové pásmo u hranic s Běloruskem, k čemuž 13. června skutečně došlo. Šedesátikilometrové pásmo zahrnuje klíčová místa, kde migranti nejintenzivněji překračují hranici od roku 2021.
Média a humanitární pracovníci do něj mají přístup pouze po získání povolení od pohraniční stráže. Omezení bylo nastaveno na 90 dní (tedy do září). Lékaři bez hranic nicméně poznamenali, že od 23. července, navzdory oficiálním žádostem o neomezený a nezávislý přístup do celého pohraničního regionu za účelem poskytování humanitární pomoci, mohou vstoupit pouze do malé části nárazníkového pásma na omezenou dobu 30 dnů.
„Zákaz funguje jako páska přes oči. Co se děje v zalesněné oblasti mezi Polskem a Běloruskem, nevíme. Nemůžeme pomoci lidem, které nevidíme,“ řekl vedoucí humanitárních aktivit Lékařů bez hranic v Polsku Andreas Spaett.
Preventivní sebeobrana ostrou municí
Polsko, ale i Litva a Lotyšsko už několik let obviňují Bělorusko, že lidi z krizových oblastí zneužívá jako zbraně v hybridní válce proti Evropské unii. Migrační krize na polsko-běloruské hranici vrcholila od léta do zimy 2021, kdy se na běloruské straně hranice nahromadily tisíce lidí, kteří se často násilím a za přispění pohraničníků snažili dostat na polské území.
I proto schválily polský Senát i dolní komora polského parlamentu zákon, který vojákům, pohraničníkům a policistům rozmístěných na problémové hranici umožňuje „preventivně“ nebo v „sebeobraně“ střílet ostrou municí na každého, kdo se ji pokusí nelegálně překročit.
Kromě Lékařů bez hranic kritizovali toto rozhodnutí mimo jiné i ochránci lidských práv. Zástupkyně ředitele Amnesty International Europe Dinushika Dissanayakeová ho označila za nebezpečný precedens. „Podle mezinárodního práva musí být použití síly proti jednotlivcům nezbytně nutné a úměrné hrozící hrozbě. Použití střelných zbraní je zakázáno s výjimkou situací, kdy existuje bezprostřední hrozba smrti nebo vážného zranění. Jakýkoli pokus polských úřadů podkopat tyto zásady by byl nezákonný,“ napsala den před hlasováním.
Ještě před hlasováním v Senátu, konkrétně 10. července, zástupci ministerstva obrany oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných šesti tisíc přibližně na osm tisíc vojáků, dalších devět tisíc bude podle nich v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto devět tisíc vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl tehdy náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski ještě dříve zdůraznil, že země nevylučuje úplné uzavření hranice.
Nejmenovaný vysoce postavený zástupce vlády zároveň podle agentury Reuters doplnil, že Polsko chce, aby mu s ostrahou hranice s Běloruskem pomohli policisté a pohraničníci z Finska, Německa a Řecka. „Už se to připravuje a jde o země, které jsou co do ochrany hranice velmi zkušené, například řecké zkušenosti mohou být velmi užitečné,“ řekl začátkem července.
Polsko a Pobaltí vyzvalo EU k vybudování obranné linie
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly už koncem června Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými a hybridními hrozbami a dalšími aktivitami Moskvy.
Plánování a realizace obranné linie by přitom měla být koordinována s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských prostředků, patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.
Představitelé Polska a trojice pobaltských zemí dále uvedli, že projekt potřebuje finanční podporu všech členů. Někteří unijní diplomaté přitom náklady na vybudování obranné linie na sedm set kilometrů dlouhé hranici odhadovali přibližně na 2,5 miliardy eur (přes 62 miliard korun).
Sabotážní akce Rusů a Bělorusů
Polské ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že za posledních šest měsíců zadržely úřady osmnáct lidí pro podezření ze sabotáží ve spolupráci s Ruskem nebo Běloruskem.
Podle protikorupčního projektu Dossier Center by se mělo jednat o speciální jednotku ruské vojenské zpravodajské agentury (GRU), která rekrutuje jednotlivce k provádění sabotážních operací v Evropě prostřednictvím sociálních sítí Telegramu a TikToku. Podle zprávy Dossier už je jednotka zodpovědná za několik sabotáží.
