Polsko dokončuje opevnění na hranici s Běloruskem

Nahrávám video

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Velká část hranice s Běloruskem je už nyní chráněna pět metrů vysokým silným plotem s betonovými základy, žiletkovým drátem na vrchu a četnými hlídkami, kterým pomáhá také moderní sledovací technika. „Máme denní kameru a kameru s termovizí k pozorování v noci,“ popisuje příslušník polské pohraniční stráže Lukasz.

Režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka posílá do Polska už více než tři roky migranty z Afriky a Blízkého východu. Dokonce jim s překračováním hranice pomáhá. Jen letos jich bylo přes 22 tisíc. Varšava proto sáhla k dalšímu posílení ostrahy a na dva tisíce pohraničníků doplnily tisíce vojáků. Vyhlášena byla dvě stě metrů široká nárazníková zóna.

Poslední etapa modernizace více než 180 kilometrů dlouhého hraničního plotu právě v těchto týdnech finišuje. Přibylo mnoho kamer s termovizí a plot se dočkal i dalších příček, aby je migranti nemohli tak jednoduše jako dříve roztáhnout heverem. Do stavby plotu šly kvůli hrozbě z Běloruska nedávno další peníze navíc.

Ostraha se týká i vodních ploch a železnic

Kamery nově hlídají i dosud málo střežené kilometry hranice tvořené řekami či jezery. Kromě toho zafungoval i tlak na uzavření železničních přechodů. „Pokud dostaneme signál, že přijíždí vlak se zbožím, a to se děje několikrát denně, tak jednoduše tu zábranu odsuneme a vlak projede,“ popsal Michal Bura z pohraniční stráže.

Právě hrozba úplného uzavření tratí ze strany Varšavy přiměla Bělorusko jeho snahy o destabilizaci Evropy omezit. Přes Bělorusko do Polska a dále do EU totiž denně míří vlaky naložené zbožím převážně z Číny, které pro Minsk znamenají významný zdroj příjmů. Podle mluvčí pohraniční stráže v Podleském vojvodství Eweliny Lewkowiczové se díky tomu výrazně snížil počet pokusů o zdolání plotu. „Průměrně za den je to čtyřicet (pokusů), bývalo to přes dvě stě,“ uvedla.

Pohraničníci ale stále čelí kritice ze strany aktivistů za údajné nelegální vytlačování migrantů zpět za hranici a odpírání práva na azyl. Obvinění dlouhodobě odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 7 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 10 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 11 hhodinami

Polovina Španělů by nevěděla, co dělat při lesním požáru, ukázal průzkum

Přibližně 43,3 procenta Španělů uvádí, že mají nízké či velmi nízké znalosti o tom, jak se zachovat v případě lesního požáru. Dalších 9,9 procenta přiznává, že nemá žádné znalosti, zatímco 35,1 procenta hodnotí své znalosti jako vysoké či velmi vysoké. Vyplývá to ze čtvrtého průzkumu o civilní ochraně, který provedlo španělské Centrum pro sociologický výzkum (CIS). Státní instituce se v něm dotazovala na zvládání lesních požárů a na složky integrovaného záchranného systému odpovědné za boj s nimi.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.