Obavy

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.

Odborová organizace na Úřadu vlády Straka vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli chystanému převodu agend v oblasti ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí na některá ministerstva. Reorganizace plánovaná od začátku července dle odborářů ohrozí funkční systém, oslabí odbornou kontinuitu a povede k odchodu zkušených pracovníků ze státní správy. Premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o zefektivnění státní správy.

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.

Italské letovisko Punta Marina u Jaderského moře čelí „invazi“ pávů. Místní obyvatelé si stěžují na hluk a znečištění, píší agentury AFP a DPA. Ptáci chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří Italové ale tvrdí, že více než pávi je obtěžuje zájem médií.

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.

Téma sexuálních útoků a znásilňování obětí omámených drogami a léky dál rezonuje. Navazuje na nechvalně proslulou kauzu z Francie – Gisèle Pelicotovou dlouhá léta znásilňovali cizí muži pozvaní jejím vlastním manželem. Rozsáhlá investigace americké stanice CNN odhalila, že jde o globální fenomén. Do vyšetřování se už v mnoha případech zapojila policie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.

Eurozóna se od Nového roku rozšíří o dalšího člena. Bulharsko opustí lev a přejde na euro. Tamější obchody už teď zobrazují ceny v obou měnách, konec ledna pak bude znamenat definitivní konec placení tou starou. Mnozí Bulhaři se však obávají, že euro přinese zdražování a chudobu. Úřady proto slibují, že dohlédnou na obchodníky. Například bulharská finanční správa bude chtít vysvětlení po těch, kteří budou požadovat vyšší ceny ve srovnání s těmi z 11. srpna. Podnikatelé se naopak těší, že jim odpadne nutnost platit poplatky v zahraničním obchodu.

Republikány ovládaný senát v americkém státě Indiana ve čtvrtek odmítl návrh na překreslení volebních obvodů, který by pravděpodobně znamenal, že by republikáni získali navíc dva mandáty v obvodech, kde v předchozích volbách do Sněmovny reprezentantů zvítězili demokraté. Deník Politico odmítnutí zákona, který mohutně prosazovala současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa, označuje za jednu z největších politických porážek, kterou Trump od návratu do Bílého domu utrpěl.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Nejvyspělejší modely umělé inteligence na světě v poslední době začínají vykazovat nové chování. Aby dosáhly svých cílů, manipulují lidmi. Pozoruhodné je, že to dělá celá řada různých modelů od různých tvůrců.

Třídenní svatba zakladatele Amazonu, amerického multimiliardáře Jeffa Bezose, a bývalé televizní moderátorky Lauren Sánchezové je v italských Benátkách v plném proudu. Za pozornosti světového bulváru a klimatických i antikapitalistických aktivistů. Okázalá svatba století rozděluje místní obyvatele a podnikatele.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

V Austrálii po parlamentních volbách u moci zůstane labouristický premiér Anthony Albanese, vyplývá z projekcí australských médií. Podle veřejnoprávní stanice Australian Broadcasting Corporation (ABC) budou mít v parlamentu labouristé většinu. Sečteno je víc než 60 procent hlasů. Lídr australské opoziční pravicové koalice Peter Dutton uznal porážku a blahopřál Albanesemu.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Francouzští učitelé se bouří kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Tamní školy se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků. Na desítkách z nich přišly žákům přílohy s uřezanými hlavami i výhrůžkami smrtí.

Rodinní příslušníci a známí muže, který minulý týden v americkém státě Maine postřílel 18 lidí, v posledních měsících nejméně třikrát nahlásili obavy o jeho duševní zdraví a podezření, že by mohl spáchat násilný čin. Ukazují to zjištění amerických médií a vyjádření úřadů. Policie ve městě Lewiston navíc minulý měsíc obdržela i výpověď pachatelova kamaráda, který varoval před scénářem „masové střelby“.