„Modlíme se.“ Libanonci mají strach z nové války

Nahrávám video

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Baštou Hizballáhu na předměstí libanonské metropole je čtvrť Dahíja. Alí Chatáb tu prodává rychlé občerstvení už šest let. Prvních pět se mu podle jeho slov dařilo – dokud okolí nezničil izraelský nálet během loňské podzimní války.

Rekonstrukce budovy trvala sedm měsíců. Po tu dobu neměl zdroj obživy. Podobných úderů v této čtvrti přitom Izrael podnikl desítky. Armáda židovského státu tvrdí, že místní obyvatele varuje, aby se vyhnula civilním ztrátám.

Teroristé odmítli odevzdat zbraně

Stejným způsobem zasáhl Izrael i tento čtvrtek na jihu Libanonu. Cílem útoku, který podle pozorovatelské mise OSN mohl být porušením příměří, byly objekty označené za sklady zbraní patřící teroristům. „Hizballáh je skutečně stále terčem útoků. Ale je to jen proto, že se snaží znovu vyzbrojit a obnovit kapacity,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Šíitské hnutí těsně před náletem zveřejnilo prohlášení, ve kterém obvinilo Izrael z pokračující agrese a odmítlo odevzdání zbraní. „Náš odpor se nevzdává. To je zcela jasné a srozumitelné,“ zdůraznil vůdce teroristické skupiny Naím Kásim.

Obavy z další eskalace tak sílí. Zraky obyvatel Dahíje se znovu upírají k nebi, na kterém bez ustání krouží izraelské průzkumné drony. Loňské nálety se mohou opakovat, jelikož Hizballáh má v okolí stále vojenské zázemí. „Nikdo kromě boha neví, co se stane. Uvidíme. Modlíme se,“ uvedl Chatáb.

Pod tlakem se ocitá libanonská armáda, která se na plnění klidu zbraní snaží dohlížet. Na to ale nemá dostatek lidí ani prostředků. Slabá centrální vláda navíc čelí i tlaku vlastních obyvatel, jelikož každý další izraelský útok snižuje jejich ochotu se dohodnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 8 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 9 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.