Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
Občané v dlouhé debatě vyjadřovali obavy z dopadů na zdraví a kvalitu života, upozorňovali na nestabilní cenu lithia či na možnou změnu postoje k těžbě v Německu. Strach mají z nárůstu dopravy či zničení životního prostředí.
Opoziční zastupitelé žádali o vyčíslení částky, kolik peněz z projektu získá Ústecký kraj. K záměru se budou moci vyjádřit samosprávy a další v procesu vlivu na životní prostředí (EIA). Následovat bude příprava dokumentace ke stavebnímu povolení. Se zahájením těžby investor počítá v roce 2030.
Těžbu plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce získávat hlubinným způsobem. Na konci loňského roku ČEZ zveřejnil závěry studie proveditelnosti, podle které těžbě nestojí v cestě žádné technologické překážky.
Do Prunéřova se materiál bude přepravovat vlakem
Aktualizace zásad územního rozvoje vymezuje plochy pro technologické zařízení pro těžbu lithia nedaleko Cínovce na Teplicku. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla v Újezdečku na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník. Studie potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37 tisíc tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel, řekl v prosinci mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík.
Poprvé o aktualizaci jednali zastupitelé v prosinci, tehdy rozhodnutí odložili. Vedení kraje v pondělí předložilo bod, který se týká aktualizace, zastupitelům na stůl. Přestože se tak o něm ze zveřejněného programu lidé nedozvěděli, přišli v pondělí na zasedání občané Teplicka a zástupci obcí, někteří si kvůli tomu vzali dovolenou.
Obyvatel Teplic Josef Fasman řekl, že lidem jde o kvalitu života. „Měli jsme po letech naději na lepší životní prostředí a tu si chceme udržet,“ zdůraznil. Nejvíce se těžba dotkne města Dubí. Starosta Jiří Kašpar (ODS) sdělil, že požaduje, aby v memorandu bylo zakotveno, kolik peněz dá investor obcím nad poplatky za vytěžený nerost. Dubí požaduje sto milionů korun ročně. Cyrani uvedl, že Dubí dostane za 25 let těžby osm set milionů korun jen za vytěžený nerost.
Podle některých občanů investor nezohlednil připomínky obcí
Občané v debatě opakovali, že cena lithia je nestabilní a investor nezohlednil připomínky obcí. Opoziční zastupitel a poslanec Jan Papajanovský (STAN) řekl, že na prosincovém zastupitelstvu zazněly dotazy, ale odpovědi od investora nejsou dostatečné. Naopak Cyrani řekl, že všechny dotazy byly zodpovězeny.
„Naše dotazy jsou pořád stejné, kolik z toho budou mít občané Ústeckého kraje,“ uvedl Papajanovský. Podle něj vybere Česko z projektu ročně na daních 1,1 miliardy korun a z toho sto milionů korun dostane Ústecký kraj. Názor občanů je podle opozičního zastupitele a poslance Jaroslava Foldyny (SPD) klíčový. „Chce se po nás rozhodnutí, které nebudeme moci už změnit,“ poznamenal a podpořil Papajanovského v požadavku na vyčíslení částky, kterou získá z projektu region. Pro změnu zásad územního rozvoje, kterou se vymezuje plocha pro těžbu lithia, hlasovalo 38 zastupitelů, pět bylo proti a pět se zdrželo.
Těžba a závod na zpracování suroviny přinesou napřímo zhruba dva tisíce pracovních míst, další dva tisíce míst vzniknou v navazujícím dodavatelském řetězci, přiblížil Cyrani. V Ústeckém kraji je nejvyšší nezaměstnanost v zemi. V lednu dle dat Úřadu práce meziměsíčně vzrostla o 0,4 procentního bodu na 7,5 procenta.
„Kraj bude bojovat za to, aby se stát choval k Ústeckému kraji jako k regionu, který těží strategickou surovinu. Souhlasím s tím, že to nesmí dopadnout jako v minulosti,“ prohlásil hejtman Richard Brabec (ANO). „I pro novou vládu je to strategický projekt,“ dodal někdejší ministr životního prostředí ve vládě Andreje Babiše (ANO).
Pro investora je rozhodnutí zásadní
Zatímco pro obyvatele Teplicka se pondělním rozhodnutím zastupitelů zatím nic nemění, zásadní je pro investora. „Teď se chystáme na další fázi, která by probíhala jeden až dva roky a končila získáním stavebního povolení,“ popsal Cyrani. „Formální rozhodnutí o pokračování v další etapě ještě nepadlo, ale dnešním (pondělním) rozhodnutím zastupitelů byla splněna poslední podmínka k předložení věci akcionářům Geometu,“ doplnil.
Starosta Dubí řekl, že pro obyvatele je důležité, jaký dopad bude mít případná těžba na jejich život. „Je obava z nárůstu dopravy, zničení statutu lázní, turistických cest. Dneska je tam nádherná příroda, která měla být součástí CHKO Krušné hory. A panuje obava, zda z toho bude město nějak profitovat. Když se v minulosti těžilo uhlí, část katastru zmizela, lidé dostali dva tisíce korun pohřebného a to bylo všechno,“ upozornil Kašpar.
Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec v březnu také česká vláda. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu.
