Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.
Těžbu lithia kraj podporuje, místní ale chtějí podrobné informace, vyslechli si ministři na zasedání v Kadani
Události: Podle premiéra udělá vláda vše pro to, aby se v Česku mohla spustit těžba lithia (zdroj: ČT24)
Předseda vlády řekl po zasedání ministrů, že se na návštěvě Kadaně zabývali zejména tématy, která se „týkají velmi silně“ Ústeckého kraje, kde Kadaň leží, a sousedního Karlovarského kraje. Téma těžby lithia se prolínala celým dnem. Fiala již před samotným jednáním vlády hovořil také se zástupci obcí, kterých se těžba dotkne. Cílem jednání bylo podle něj nastavit takový model komunikace, aby měly kraj a obce dostatek informací. „Proto bude v pracovní skupině reprezentant vlády,“ řekl.
Právě nedostatek informací o záměru kritizovali starostové. Svůj názor na připravovanou těžbu přišel před schůzkou vyjádřit i občan Teplic s transparentem. „Jedná se o gigantický projekt, se kterým jsme my obyvatelé Teplic nebyli řádně seznámeni, politici to před námi tajili. Je to ohrožení pro celé Teplicko,“ řekl.
Ústecký hejtman Jan Schiller (ANO) nicméně ujistil, že kraj „trvá na tom a chce, aby se lithium těžilo“. Chce ale, aby všichni, kterých se těžba dotkne, měli dost informací. Chce vědět, „jaký to bude mít dopad, jaké budou příležitosti, jaké budou kompenzace“. „Chceme, aby občané do posledního věděli, co jim těžba přinese a co jim i vezme,“ podotkl hejtman.
Hlubinné dolování lithia připravuje společnost Geomet, ve které nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Začátek těžby se předpokládá v letech 2026 až 2028.
Plánovaná roční produkce je 1,7 až 2,3 milionu tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 tisíc tun odběratelem požadované formy lithia, což podle technologie a velikosti baterie odpovídá asi 400 až 800 tisícům elektromobilů. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.
Rodinné domy v okolí
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl po jednání vlády, že se těžba nejvíce dotkne města Dubí a Košťany a obce Újezdeček. „My jsme se zaručili, že budeme podporovat projekt pouze v případě, že nebude mít zásadní, ideálně vůbec žádné dopady na životní prostředí. Tak je přizpůsobena technologie projektu,“ poznamenal.
Prvotní drcení rudy se odehraje pod povrchem. Do závodu na zpracování nadrcenou rudu doveze lanovka nebo pásový dopravník, nezpracovanou část odvezou vlaky na výsypku do Tušimic a nevyužitelná část zamíří zpět do dolu.
Geomet získal pozemky v průmyslovém areálu Dukla v Újezdečku u Teplic, na kterých hodlá postavit závod na zpracování lithia. Ve vzdálenosti několika metrů od toho stojí 22 rodinných domů a dalších 22 se staví. V záměru Újezdečku je výstavba dalších 77 domů v této lokalitě.
„Chceme vědět, jakým způsobem byla vybrána právě tato lokalita. Chceme jasná data,“ řekl při debatě zástupců kabinetu s místními starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná). Obavu mají lidé z toho, že hluk a prach z továrny půjde právě směrem k obydlím. „Teprve letos v červnu jsme se dozvěděli, že Geomet uzavřel kupní smlouvu na Duklu, která byla určena pro fotovoltaiku a lehkou výrobu,“ uvedl Sváda.
Obyvatel obce Újezdeček Lubomír Hostek po středečním setkání naznačil, že s výsledkem není spokojen. „Sice nás vyslechli, ale dozvěděli jsme se jenom obecné věty, které slýcháváme na každém jednání,“ poukázal.
Fiala: Projekt musí být nastaven tak, aby zohledňoval zájmy lidí
Po zasedání vlády premiér doplnil, že si vyslechl „výhrady v tom směru, že dotčené obce a kraj neměly od investora dostatečné informace, které by se týkaly způsobu, jakým byla vybrána lokalita, v níž by měl být zpracovatelský závod“. Z jednání podle něj vyplynulo, že investor dosud komunikoval jen v nezbytném rozsahu, který mu ukládá zákon. Fiala připustil, že to není dostatečné a ujistil, že se to změní.
Z debaty s místními nicméně podle Fialy vyplynulo, že si uvědomují důležitost těžby lithia a nechtějí blokovat tento projekt. „Jim jde o to, abychom nastavili podmínky a pravidla a celý projekt tak, aby zohledňoval zájmy obyvatel, občanů a celého kraje,“ řekl.
Geomet vytipoval 27 míst, kde by zpracovatelský závod mohl stát. „My jsme všechny varianty posoudili důkladně, jsme přesvědčeni o tom, že námi navržená varianta má nejmenší dopad na životní prostředí a na obyvatelstvo. Budeme se snažit přesvědčit místní, že to nebude mít takový zásah do jejich životů a že to je benefit nového odvětví, které přinese práci a peníze do kraje,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Další místa nevyhovovala podle něj velikostí nebo to bylo nestabilní území, kde se dříve těžilo. „Vzdálenější lokality zase sebou přináší to, že by jezdilo velké množství vlaků a veškerou vytěženou horninu by musely dovážet na velké vzdálenosti, tady se nevyužitá část bude vracet zpátky,“ řekl. Dodal, že ČEZ připravuje nejmodernější způsob těžby a zpracování rudy. V debatě s obcemi chce firma pokračovat, na přelomu roku plánuje otevřít v Dubí informační centrum.
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
Pracovní příležitost
Těžba a zpracování lithia přinese podle ministra Síkely až dva tisíce pracovních míst. V Ústeckém kraji je sice nejvyšší nezaměstnanost v zemi, ale ani tady nemohou firmy sehnat pracovníky. Podle Síkely jde z velké většiny o kvalifikované pozice.
Premiér uvedl, že projekt je šancí, jak přivést do kraje výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Snížení komfortu, které záměr v dotčených obcích způsobí, bude podle Síkely stát kompenzovat. Celková investice do těžby je okolo 14 miliard korun.
V souvislosti s těžbou lithia se uvažuje také o výstavbě gigafactory, tedy továrny na baterie pro elektromobily. ČEZ jedná s možnými investory o projektu gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. V uceleném řetězci od těžby po zpracování přes výrobu autobaterií až po výrobu elektroaut vidí premiér výhodu záměru.
Podle Síkely vláda nyní vede pokročilá jednání se třemi investory o možných gigafactory v Česku, v Prunéřově by mohla stát jedna z nich. „Nemůžeme zveřejnit jméno potenciálního investora, ale jeden z projektů by mohl být v Ústeckém kraji,“ poznamenal ministr. Mezi dalšími projekty je ambice Volkswagenu, který zvažuje jako jednu z možných lokalit pro gigafactory plochu letiště v západočeských Líních. Proti němu se ale stavějí místní obyvatelé.
Doprava i rozvoj regionů
Kromě těžby se ministři a regionální politici zabývali také dalšími problémy, které regiony trápí. Karlovarský i Ústecký kraj patří ke strukturálně postiženým částem republiky, hejtmani obou regionů dali najevo, že nevnímají od vlády takovou podporu, v jakou doufali. „Zatím jsme nezískali takové nástroje a takovou míru podpory, jakou bychom očekávali. Apel zazněl v tom smyslu, aby se vláda zamyslela nad specifickým nástrojem, aby naplnila své proklamace a Karlovarskému kraji pomohla se dostat na standardní úroveň v rámci České republiky,“ podotkl karlovarský hejtman Petr Kulhánek (KOA).
Jan Schiller upozornil, že minulá vláda připravovala deset opatření proti chudobě, nepodařilo se ale tento program dokončit. Podle hejtmana by se k němu mohl nynější kabinet vrátit. „Nebyly to špatné věci, byly to věci, které byly komunikovány se všemi starosty v našem kraji, mají podporu, a je to z praxe. Bylo by dobré to oprášit,“ uvedl.
Premiér Fiala upozornil, že na pomoc strukturálně postiženým regionům je určen program Spravedlivá transformace. Jen pro Ústecký kraj je v něm vyčleněno patnáct miliard korun, z toho polovina má jít na strategické projekty. Zatím podle premiéra přišly žádosti na projekty za 3,4 miliardy.
Z devíti strategických projektů, jsou zatím podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podané dvě žádosti. „První projekt Transformačního centra Ústeckého kraje se zaměří na oblasti jako digitalizace, inovace, energetika či péče o krajinu a současně nabídne prostor pro setkávání odborníků a coworking. Druhý projekt Synergis chce zkoumat nové zdroje energie, jako je třeba geotermální, či výrobu zeleného vodíku, a jejich zapojení do energetického mixu,“ uvedl.
Do konce září očekává Hladík předložení i třetího komplexního projektu s názvem Region univerzitě, univerzita regionu, který se zaměřuje na odstranění dosavadních bariér rozvoje kraje, a měl by investovat do lidského kapitálu, know-how, talentů a rozvoje kreativity. „Předložení zbývajících šesti strategických projektů kraje očekáváme během podzimu, nejpozději do konce roku 2023,“ dodal ministr.
Z hlediska dopravy se vládní a krajští politici zabývali výstavbou dálnic D6 a D7, které mají propojit Karlovy Vary, respektive Chomutovsko s Prahou, a D6 by se v budoucnu mohla také napojit na německou dálniční síť. Kulhánek poukázal, že se zatím nepočítá s výstavbou napojení D6 na německou dálnici A93, což by chtěl změnit. Chtěl by, aby se vláda snažila téma „stále otevírat s německou stranou“. Jednání se podle Kulhánka týkalo i rozvoje karlovarského letiště.
Na příští schůzi bude vláda schvalovat rozpočet, Bek čeká, že nakonec dostane víc
Vláda se na výjezdním zasedání soustředila na témata spjatá s regionem. Státním rozpočtem se podle Petra Fialy bude zabývat až na příští schůzi 27. září. Ujistil, že vláda při projednávání rozpočtu postupuje podle harmonogramu, který jí stanovuje zákon. Podle rozpočtových pravidel musí kabinet do konce září předložit návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně.
Schodek podle premiéra bude 252 miliard korun, jak navrhlo na konci srpna ministerstvo financí. Kromě úsporných opatření bude rozpočet obsahovat i investice do dopravní infrastruktury nebo do bezpečnosti.
Rozložení peněz mezi kapitolami ale zřejmě bude nakonec jiné, než původně ministerstvo plánovalo. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekl, že očekává, že nakonec bude mít jeho resort napřesrok více peněz než letos. „Myslím, že jsme zatím v plusu,“ řekl Bek v Kadani, i když původní návrh předpokládal, že přijde o 11,6 miliardy ve srovnání s letošním rozpočtem.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak počítá s tím, že jeho úřad bude muset šetřit. Pomoci má zrušení 125 úřednických míst. Ministr nechce, aby se rozpočtové škrty dotkly hasičů či policistů. „Nebudu slibovat vzdušné zámky a nějaká přidávání. Situace není jednoduchá. Ale chci slíbit stejný objem platových prostředků pro hasiče a policisty. Kde ale musíme a budeme šetřit, to jsou občanští zaměstnanci, kde dojde k redukci pracovních míst,“ uvedl Rakušan.